ZPRÁVA O ČINNOSTI PRAŽSKÉ ORGANIZACE SKIP ZA OBDOBÍ 1998 - 2001

V evidenci pražské organizace je v současné době 202 individuálních a 36 institucionálních členů, celkem tedy 238 členů. Během tříletého funkčního období odstupujícího výboru docházelo průběžně k výměně části členské základny. V absolutním počtu přibylo 51 individuálních a 9 institucionálních členů a ubylo 24 individuálních a 4 institucionální členové. Znamená to mírný, avšak trvalý nárůst počtu členů ("přírůstek" v těchto letech je 11, 18, 22 individuálních a 1, 2, 6 institucionálních členů, úbytek individuálních členů 6,9,9, institucionální členové zrušili členství naposledy v r. 1999). Znamená to, že čtvrtinu členské základny tvoří noví členové. V roce 2000 se staly členy i poslední velké pražské knihovny - Státní technická a Knihovna Akademie věd ČR. Ještě potěšitelnější je však vzrůstající počet členů individuálních a v posledních letech zejména to, že přibývá - pomalu, ale přece - mladých kolegů i z řad studentů oborových škol.

Předpokládáme opět určitý pokles v počtech členů v průběhu prvního čtvrtletí 2001, kdy bude ukončeno členství dlouhodobě neplatícím. Doufáme však, že jich nebude mnoho a hlavně že budou nahrazeni těmi, kdo budou mít o členství ve SKIP větší a trvalejší zájem.

Výbor se scházel po celé tři roky téměř pravidelně 1x měsíčně ( s výjimkou letních měsíců, kdy koordinace dovolených přece jen byla příliš náročná) k přípravě jednotlivých akcí, dokumentů, připomínek a projednávání otázek souvisejících s činností a hospodařením regionální organizace i úkolů z výkonného výboru a dalších orgánů SKIP. Lze konstatovat, že každý člen věnoval práci výboru pozornost a snažil se přispět svým dílem k jeho činnosti, i když samozřejmě někdo více, někdo méně. Všem patří za jejich snahu upřímné díky. Především oni totiž mají zásluhu na úspěchu všech aktivit pražské organizace. Dvě členky výboru (kol. Nová a Houšková) pracovaly zároveň ve výkonném výboru SKIP, kol. Štěrbová je členkou pracovní skupiny SKIP pro otázky autorského práva. Také aktivity kol. Kubíkové a Zemánkové, zejména v oblasti legislativy, přesáhly působnost pražského regionu. A řekneme-li si, že naše hospodářka, kol. Kvasničková, je zároveň hospodářkou výkonného výboru SKIP, není asi třeba dále komentovat rozsah této práce. Uvedeným výčtem jenom připomínáme, že řada členů pražské organizace SKIP pracovala v uplynulých letech také v celorepublikových orgánech (v předsednictvu 6; ve výkonném výboru 8; v dozorčí komisi 1) a všech odborných sekcích SKIP ( v Sekci veřejných knihoven 6; v Klubu dětských knihoven 8; v ediční komisi 4; v zahraniční komisi 3) nebo se podílí či garantuje jednorázové i dlouhodobé aktivity SKIP (např.problematika autorského zákona, knihovnického zákona, regionálních funkcí veřejných knihoven atd. atd.), jimiž se SKIP zabývá. Třetina členů pražské organizace (50-60 osob) patří tedy k aktivnímu jádru SKIP, což je pravděpodobně v rámci republiky zcela výjimečné.

Hodnotíme-li práci výboru, nelze zapomenout na naši dozorčí komisi, která také svědomitě plnila své úkoly v oblasti kontroly a revizní činnosti. Zároveň se její členky podílely na přípravě a zajištění řady akcí.

Protože zprávy tohoto typu by měly být objektivní, je třeba říci, že výboru by neškodil nový a kreativnější pohled na situaci v pražské organizaci a možná také snaha o větší prezentaci její činnosti. Věřme, že se v tomto povede lépe výboru novému.

Výjimečnou je dosud také aktivní pražská katalogizační komise (garance kol. Vodičková), společný orgán SKIP a ČIS, která se zabývá specifickými otázkami katalogizační praxe. Výsledek několikaleté práce pěti spoluautorek, publikace "Záhlaví pro katalogizaci náboženské literatury. Metodická příručka pro korporativní záhlaví a unifikované názvy" byla téměř rozebrána už v okamžiku svého vydání začátkem roku 2001 v edici Aktuality SKIP. (Je ještě možné si urychleně objednat poslední výtisky.) Komise ke konzultacím zvala i odborníky z církevních kruhů, se kterými řešila některé speciální otázky této knihovnicky neobvykle problematiky. Kromě této publikace iniciovala komise překlad a vydání další publikace s podobnou tematikou, a to "Seznamu unifikovaných názvů pro liturgická díla latinských ritů katolické církve", kterou vydala Národní knihovna ČR v edici Standardizace - fialová řada.

Za tři roky činnosti stávajícího výboru se podařilo realizovat celou řadu zajímavých akcí. Věřím, že i tato činnost je důvodem, proč zájem o SKIP v Praze stoupá. Pokud budeme vycházet z tradice, začneme u každoročních předvánočních podvečerů. Staly se pro mnohé z nás skutečně příjemnou příležitostí k setkání se známými a přáteli, k prožití okamžiku pohody v předvánočním shonu. Počet účastníků roste, atmosféra je každým rokem bezprostřednější a příjemnější.

Také pravidelné zájezdy do blízkého zahraničí ( 1998 - Slovensko,1999 - Rakousko, 2000 - SRN), spojené v posledních letech také s poznáváním českých knihoven a českých památek, mají své stálé účastníky, i když přibývají i nové tváře. Několikadenní společné soužití přináší, jak jsme zjistili, velmi dobrý základ pro navazování kolegiálních kontaktů.

Na tradici, která byla založena v r. 1997 a pokračovala v r. 1999, totiž semináře Knihovny pro příští tisíciletí, jsme navázali cyklem exkurzí do rekonstruovaných či přebudovaných pražských knihoven (např. v r. 2000 jsme měli možnost prohlédnout si: Knihovnu UpM, Knihovnu AV ČR, Obvodní knihovnu v Praze 6 - Břevnově ). O tom, že je co navštěvovat, svědčí, že jsme si za tři roky prohlédli v téměř 40 exkurzích asi 15 knihoven. A to jsme zdaleka neviděli všechno. Přestože Praha má v tomto směru co dohánět (např. Brno), může i ona leccos nabídnout. Myslím, že jsme se snažili tuto nabídku členům SKIP (nejen pražským) úspěšně zprostředkovat, a věřím, že nový výbor bude v této aktivitě pokračovat. Je na zvážení, zda pokračovat i v seminářích. Tak, jak se v republice začalo více rekonstruovat a stavět, je stále víc akcí věnováno této problematice (v r. 2001 se kromě jedné sekce na valné hromadě SKIP bude výstavbě a rekonstrukci věnovat mezinárodní konference připravovaná knihovnou Univerzity Palackého v Olomouci, v r. 2000 proběhl mezinárodní seminář na toto téma v Liberci apod.)

Tradice je něco, co se opakuje, k čemu se trvale rádi vracíme. Pravděpodobně se tedy nedá hovořit o tradici, přesto zcela určitě o úspěchu. Mluvím o Knihovnickém happeningu v úvodu Týdne knihoven, který podvakráte naše organizace zajistila (podle mého soudu) na špičkové úrovni (organizace, pořadatelská služba, moderování, organizační zázemí, trh levných knih, besedy se spisovateli a publicisty, tisková konference, řada rozhovorů pro rozhlas a tisk a samozřejmě účast knihovníků). Oba happeningy (1999, 2000) byly velmi zdařilé a byly také vysoce hodnoceny knihovnickou veřejností. V roce 2000 pak vzhledem k původně plánovanému projektu (zábor plochy na Staroměstském náměstí, ozvučení prostor) šlo o akci pro pořadatele a organizátory ještě daleko náročnější. Je třeba i touto cestou poděkovat všem, kteří se na jejím zajištění podíleli, zejména pak kolegyním z Městské knihovny, které dokonce postavily i soutěžní družstvo, jež Prahu skvěle reprezentovalo. Vysoká byla i účast publika - knihovníků z Prahy, což nepochybně prospělo propagaci SKIP, a i za ni všem děkujeme.

Díky iniciativě pražského výboru se postupně rozšiřuje i nabídka akcí pražských knihoven v rámci Týdne knihoven, zejména opět Městské knihovny v Praze, i když tady myslím máme za knihovnami mimopražskými ještě velké zpoždění.

Ti, kdož mají rádi nejen pracovní kontakty s mimopražskými knihovnami, využívají příležitostí k účasti na setkáních pořádaných jinými regiony SKIP. Pravidelně pražští členové navštěvují Malá podzimní setkání v jižních Čechách, tradičně se jezdí na Literární Šumavu, tu a tam osloví někoho i jednorázové akce jiného regionu. Snažíme se vždy alespoň malou částkou přispět na cestu či ubytování, protože vzájemnou spolupráci mezi regiony a navazování nových kontaktů považujeme za jeden z podstatných přínosů spolkové činnosti.

Někteří kolegové měli (a budou mít) možnost se zúčastnit zahraničních cest jako zástupci SKIP. Za pražskou organizaci v posledních třech letech uveďme kol. Burgetovou, Houškovou, Kubíkovou, Kurku, Machovou, Matušíka, Richtera, Richterovou, Štěrbovou. V letošním roce by měla vyjet na dlouhodobější pobyt také naše mladá kolegyně Š.Tafatová, dále kol. Hamplová a doufejme i další. V této souvislosti je třeba připomenout, že máme malý přehled o skutečných jazykových schopnostech členů naší organizace a jejich ev. zájmu o tyto aktivity. Poměrně často se naskýtají možnosti zahraničních cest, zejména do zemí, kde SKIP s profesními spolky spolupracuje. Býváme proto často bezradní, chceme-li doporučit našeho člena.

Nikdy není možné při hodnocení činnosti vynechat zdánlivě nedůležité, rutinní práce. Na nich však právě často stojí bezproblémová komunikace, ba občas i sama existence spolku. Bez administrativy, hospodaření, aktualizace báze členské základny, kontaktů s různými typy knihoven,údržby webovské stránky ( i když tam máme také ještě řadu nedostatků), ale také vedení kroniky pražského regionu a mnoha dalších, zdánlivě drobných činností by SKIP vůbec neexistoval, nebo alespoň nebyl tím, čím je. Všem, kteří se této nevděčné, často nezajímavé, přesto nesmírně důležité práci pro SKIP věnují, velice, opravdu velice děkuji.

Na závěr se obvykle děkuje, shrnuje a doufá. Nezbývá mi tedy, než : poděkovat odstupujícímu výboru SKIP a dozorčí komisi, ale také všem, kteří pomáhali a pomáhají SKIP s jeho prací, i těm, kteří SKIP prostě podporují svým členstvím nebo vyjádřením sympatií; shrnout, že snad toto funkční období přineslo do činnosti SKIP něco pozitiv, která se projevují v mírném nárůstu členské základny, snad i posílením vazeb některých členů ke SKIP a možná (doufejme) také vzájemných dobrých vztahů; že se ovšem také některé věci (zatím) nepodařily či nedaří, takže máme před sebou spoustu práce; doufat, že nový výbor bude výkonnější, kreativnější, pracovitější, zkrátka lepší a že to bude k užitku nám všem. To nám opravdu upřímně přeji.

12.11.2001