Klementinum - bývalá jezuitská kolej, druhý největší historický architektonický komplex v Praze jinak také “barokní perla Prahy”, v sobě skrývá mnoho zajímavého. Jezuité, kteří zde začali působit od r. 1556, angažovali řadu tehdejších nejvýznamnějších umělců, často členů vlastního řádu, aby nám zanechali dílo, nad kterým se tají dech dodnes.

Jednou z dominant objektu je Astronomická věž, situovaná v centru klementinských nádvoří, dokončená v r. 1722. Jméno jejího stavitele bohužel přesně neznáme, mohl to být František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, na díle se snad podílel Anselmo Luragho, představitel slavné rodiny vlašských stavitelů. Idea výstavby věže je spojována s Františkem Retzem, rektorem zdejší univerzity a posléze dokonce generálem jezuitského řádu. Po řadě let, v níž sloužila jako vyhlídková, se zásluhou Josefa Steplinga, ředitele matematických studií a observatoře (1752 – 81), osazuje věž astronomickými přístroji a začínají se v ní konat astronomická a meteorologická měření.

Věž je vysoká od paty na vrchol 68 metrů, na vyhlídkový balkon 52 metrů, vystoupat na něj lze po 172 schodech. Vrchol věže, zdaleka viditelný, je ozdoben olověnou sochou Atlanta, jež nese na bedrech nebeskou sféru. Z původních čtyřech slunečních hodin, umístěných na každé straně hranolu věže, se dochovaly jediné, nedávno zrestaurované.

Úzký kruhový ochoz, ze kterého je překrásný výhled na Prahu, zejména na její historickou část, je slavný. Odtud se totiž více než osmdesát let (1842 – 1926) ohlašovalo Pražanům pravé poledne. Díky učeným jezuitským astronomům, kteří dovedli stanovit pražský poledník a důmyslným zařízením v jedné z věžních místností, jež se v poledne měnila v cameru obscuru, byla polovina každého dne vždy odmávnuta praporem. Od roku 1891, v rámci světové Jubilejní výstavy v Praze, byl k polednímu znamení přidán ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdaleny, dodnes dobře patrné nad nynějším Klárovem.

A jak vypadal prapor, kterým se mávalo? Od roku 1842 se dávalo polední znamení v barvách zemských (červené a bílé) nebo rakouských (černé a žluté). Traduje se, že 29. října 1918 mával zřízenec praporem bílým, aby dal najevo protest místního osazenstva, že Klementinum nebylo dosud převzato československým státem. Když se tak stalo, objevovala se pak na ochozu, až do roku 1926, již zástava československá.

V roce 1928 věnoval Josef Jan Frič (do stejné rodiny Fričů patřil známý cestovatel J. V. Frič a prvorepublikový režisér Mac Frič) státu z vlastních prostředků vybudovanou moderní observatoř a astronomická pozorování se přesouvají do Ondřejova. Německá okupace ukončila definitivně veškerá klementinská bádání.

Astronomická věž
Foto: Ivan Král