Předmluva k 5

Předmluva k 5. mezinárodnímu vydání

Mezinárodní standardní číslo knihy (International Standard Book Number – ISBN) bylo pozoruhodně úspěšným počinem od  r.1968, kdy vzniklo ve Velké Británii jako “Standardní číslo knihy” (“Standard Book Number – SBN). Během jednoho roku bylo číslo SBN transformováno v Mezinárodní číslo SBN a bylo rozšířeno z devítimístného na desetimístné číslo. Od svého potvrzení Mezinárodní organizací pro normalizaci ISO, která v r.1970 vydala mezinárodní normu 2108, převzala zodpovědnost za koordinaci systému ISBN v mezinárodním měřítku Mezinárodní agentura ISBN v Berlíně (International ISBN Agency) pracující v rámci Státní knihovny v Berlíně (Staatsbibliothek zu Berlin). V současné době se systému ISBN účastní 166 zemí.

Úspěch systému ISBN zároveň s rozvojem obliby elektronických publikací vedl k obavě z toho, zda kapacita systému ISBN pracující s desetimístným číslem ISBN je dostatečná. Bylo rozhodnuto revidovat normu ISO tak, že se použije verze čísla ISBN ve formě EAN/Bookland jako nového, třináctimístného identifikátoru k zabezpečení kapacity systému po mnoho následujících let. Byla zvážena řada alternativ, ale tato byla uznána jako nejvhodnější řešení, protože knižnímu obchodu je známa jako číslo ISBN uváděné v čárovém kódu. Nadto oznámila mezinárodní organizace EAN/UCC pečující o čárový kód, že je připravena poskytnout dodatečný tříčíselný prefix EAN, garantující dostatečnou budoucí kapacitu tohoto systému.

Během procesu revize bylo možno využít příležitosti a prozkoumat a přehodnotit rozsah materiálů, které mají být identifikovány číslem ISBN. Tato nová norma zahrnuje kapitoly v publikacích a dokonce i články (pokud jsou k dispozici samostatně), které jsou vhodné pro přidělení čísla ISBN. K této příručce je připojen rozsáhlý oddíl Odpovědi na nejčastější otázky týkající se systému ISBN, který má pomoci uživateli se správnou aplikací tohoto systému číslování a též poskytnout pokyny pro realizaci třináctimístného čísla ISBN. Jako pomoc uživatelům normy ONIX je určen oddíl, který specifikuje klíčová metadata nutná pro přidělení čísla ISBN. A nadto, aby bylo možno vytvořit pevné základy pro budoucnost, stává se ISBN formalizovanou organizací založenou na členství jednotlivých organizací a udržované v chodu příspěvky všech národních nebo skupinových agentur ISBN. O dalších podrobnostech této nové správní struktury se pojednává v samostatných dokumentech.

Příručka uživatele ISBN je oficiálním komentářem k textu normy schválené ISO; překládá její všeobecná ustanovení do konkrétních pravidel a uvádí ilustrativní příklady. Vychází současně s novou normou ISO, aby pomohla agenturám a vydavatelům jak v přechodném období do 1. ledna 2007, tak v zavedení nové praxe ISBN pokud jde o jeho nový rozsah a zásady přidělování. Uživatelé jistě uvítají podrobnější informace o produktech, jimž se přidělují čísla ISBN, o elektronických publikacích, atd. Tyto informace nejsou spojeny s žádným konkrétním datem, odkdy mají platit.

Tato Příručka uživatele byla připravena řadou agentur ISBN a značně do ní přispěli mezinárodní zástupci pracovní skupiny pro revizi normy ISO 2108, pod účinným vedením Stelly Griffith (Agentura ISBN Velké Británie). Všichni přispěvatelé zasluhují dík celé komunity ISBN.

Netřeba připomínat, že vzhledem k tomu, že používání čísel ISBN je dynamickým procesem, projde tato příručka jistě určitými změnami i v budoucnosti. Měla by být ale považována za spolehlivého průvodce v příštích deseti let.

 

 

Leden 2005, Berlín
Hartmut Walravens

01.12.12