Rukopisy a staré tisky
Rukopisy
Největší měrou jsou zastoupeny materiály
z Ruska. Ze starých cyrilských rukopisů jsou nejvýznamnější rukopisy sebrané
v severním Rusku prof. A. D. Grigor'jevem a soubor archívních dokumentů
17.-18.stol. z knihovny historika V. O. Ključevského. Mezi vzácná bělorusika
patří nedávno získaná rukopisná kopie Apostola Františka Skaryny z přelomu
16. a 17.století patrně z území Volyně. O cyrilských
rukopisech Slovanské knihovny se lze informovat v publikaci "Josef Vašica: Z církevněslovanských rukopisů Národní knihovny v Praze a
Slovanské knihovny",
Praha, Národní knihovna v Praze 1995.
Rukopisná ragusiana z Rešetarovy knihovny obsahují
materál vztahující se k Dubrovníku a kopie děl jihoslovanských (M. Držić) ,
italských aj. autorů od pol.16. stol. do 19. stol., většinou z 18. stol.
Mezi
vzácnými polskými rukopisy má knihovna pergamenové listy s privilegiemi královny
Bony z r. 1554. Mezi archiváliemi najdeme i korespondenci slavných spisovatelů (Čaadajev,
L. N. Tolstoj). Knihovna vlastní literární pozůstalost lužického historika a
kulturního činitele M. Hornika (zpracovaná 1972 Vl. Černým).
Staré tisky
Kromě starých tisků tištěných v latince má Slovanská knihovna též staré
tisky tištěné církevní cyrilicí a několik tisků hlaholských. Najdeme je
v katalogu "Cyrilské
a hlaholské tisky v českých knihovnách". Zpracovala F. Sokolová.
Praha, NK v Praze - Slovanská knihovna 1997. Mezi nejvzácnější patří
hlaholicí tištěná Postila slovinského reformátora Primože Trubera, vydaná
pro Chorvaty v Tuebingen 1562.
Nejstarší z cyrilských starých tisků ve Slovanské knihovně je Čtveroevangelium vydané v Bělehradě roku 1552. Knihovna má mnoho tisků z území Ukrajiny - slavného lvovského Apostola (1574) a Ostrožskou bibli, vytištěné ruským typografem Ivanem Fjodorovem. Z kyjevských např. Leiturgiarion (1629), Paterik pečerskij (1661), Sinopsis Innokentije Gizela, Meč duchovnyj (1666) a Truby na dni naročityja (1764) od Lazara Baranovyče.
Z cyrilských tisků vydaných v Moskvě má knihovna Čtveroevangelium (1626) a řadu významných tisků, mj. spis Lestvica od Ioanna Moscha (1647), první vydání bible na ruském území (1663), Uloženije Alekseje Michajloviče (1649), Skrižal (1656) a vydání překladu žaltáře v rýmech od Simeona Polockého, vydané v jeho vlastní moskevské tiskárně (1680). Velkými raritami jsou amsterodamské cyrilské tisky vydané pro Petra Velikého těsně před zavedením nového občanského písma "graždanky" pro světské účely: Kratkoje sobranije Lva Mirotvorca (1700), a Symvoly i emblemata (1705).
Knihovna má velký počet knih překladové i původní ruské literatury z 18. stol. tištěných graždankou. Z doby Petra Velikého jsou to převážně spisy o vojenství (A. Schoonebeck, J. Buchner, S. Puffendorf), architektuře a úřední, ale i ruský překlad M. Orbiniho o Slovanech z roku 1722, vydaný v Petrohradě. O starých tiscích tištěných azbukou více v katalogu: Katalog starých ruských tisků z fondů Slovanské knihovny tištěných azbukou. Díl I: 1710-1775 / Sestavila Františka Sokolová. Praha, Slovanská knihovna 2004.
Z běloruských cyrilských tisků má Slovanská knihovna např. defektní Žaltář vydaný ve Vilně (1541), z kuteinské tiskárny Nový zákon a Žaltář (1652). Z bulharských je zde dílo Sofronije Vračanského Kyriakodromion, vydané v rumunském Rymniku (1806).
Z knih tištěných latinkou vlastní Slovanská knihovna zejména literaturu týkající se polské historie a náboženských polemik od 16. stol. (St. Zaborowski, M. Kromer, B. Herbert; Polonia Sz. Starowolského z roku 1656), ale i spisek J. D. Hoffmana De typographiis in regno Poloniae, Gdańsk (1740). Z chorvatských knih je v knihovně M. Rešetara řada prvních vydání (D. Ranjina, D. Zlatarić, I. Gundulić, B. Kašić, J. Micaglia). Ze slovinských uveďme aspoň Carniolia antiqua et nova I-III, Ljubljana 1680-1681 od J. L. Schoenlebena, nebo Stemmatographiae Illyricae liber I, Ljubljana 1702; z lužickosrbských Frencelovo dílo De originibus linguae sorabicae (1693), a Lutherovu knihu Domjaca Postila (1751). Knihovna má první vydání vzácné české knihy Respublica Bohemiae, vydané v Leydenu u Elzeviera (1634).
K zajímavým starým tiskům o slovanské problematice patří první vydání dubrovnického kartuziána považovaného za otce panslavismu Mavra Orbiniho "Il regno degli Slavi" (1601) a De originibus slavicis od J. Ch. Jordana (1745). Ze starých rossik cestopisy do Ruska - Herbersteinova Moscovitische Chronica, Frankfurt, 1579, Oleariova Cesta do Moskvy a Persie (1696), Oderbornův Život Ivana Hrozného (1585) a De Russorum religione (1582). Knihovna má řadu prvních vydání knih slavných autorů (Puškin, Lermontov, Mickiewicz) až do současnosti. Po výtvarné stránce zaujmou mědirytové knihy z 18. století - ruské (Žitije slavnago basnotvorca Ezopa a dvě vydání Brjusovského kalendáře), a jihoslovanské, vydané ve Vídni a ryté Christoforem Žefarovičem (Izobraženije oružij Illyričeskich od P. Rittera Vitezoviče a Opisanije slavnago grada Ierosalima).
Jednou z velkých rarit knihovny je sbírka ruských politických plakátů z ruské revoluce 1917 a prvních porevolučních let.
