Zeměpisné mapy (oddělení 62)
Charakteristika mapového fondu
Oddělení rukopisů a starých tisků v současné době spravuje mapový fond do roku 1800 (pouze Lobkovická sbírka bude ponechána zatím jako celek), zatímco novější část mapových sbírek je postupně předávána ke zpracování a uložení příslušným oddělením Národní knihovny.
Charakter mapové sbírky v zásadě odpovídá profilu ostatního
fondu knihovny: pochopitelně i zde postupně převládala produkce týkající se
především českých zemí, prostoru bývalého Rakousko-Uherska a do značné míry i
území dnešního Německa. Jde o obecně zeměpisné a topografické mapy, tematické
mapy, plány měst, obecně zeměpisné i tematické atlasy, školní, turistické a
vojenské mapy. Rukopisné mapy se vyskytují jen výjimečně.
Především Lobkovická sbírka původně obsahovala celou řadu významných
kartografických děl, např. kolekci nizozemských map ze druhé poloviny
16. století, z nichž však nezůstalo v knihovně prakticky nic. Ojedinělým
příkladem může být renesanční Beschreibung des Hochloblichen Furstenthub
Obern und Nidern Bayern ([München], 1579), ve sbírce je dále například
Sansonova Nouvelle introduction a la geographie pour L’usage de monseigneur
Le Dauphin (Paris, 1696), ale především početná kolekce map Tobiase Conrada
Lottera, Johanna Baptisty Hommana a Huberta Jaillota.
Mezi nemnoha dochovanými atlasy Lobkovické sbírky nalezneme například výtvarně pozoruhodný Plan de Paris z roku 1739, námořní atlasy Le Neptune francois, ou atlas noveau des cartes marine vydaný Jaillotem (Paris, 1693) a Mortierův Suite du Neptune francois (Amsterdam, 1700) či Keulenův De groote nieuwe Zee-Atlas ofte Water-Waereld Vertoonende in zig alle de Aardryks (Amsterdam, 1709).
Pokud jde o produkci týkající se českých zemí, je ve sbírce
samozřejmě několikrát zastoupena Müllerova mapa (Augsburg 1720 a řada dalších
vydání), je zde Rosmasterova Carte chorographique militaire de la partie de
Saxe et de la Boheme (Leipzig, 1778), Engelmannova Das Markgrafthum
Maehren (Wien, 1784) a samozřejmě početná kolekce map českých zemí, krajů či
panství z první poloviny 19. stol.: Kindermann (Wien, 1802), Schütz (Wien, 1807),
Kreybichova Charte vom Königreichte Böheim (Nürnberg, 1807) a dvě jeho
rukopisné mapy, Passyho Maehren und oesterreichisch Schlesien
(Brno, 1810) atd.
Ostatní, víceméně nezpracovaná část mapové sbírky Národní knihovny obsahuje
generální i speciální mapy českých zemí či Rakouska, množství map a plánů
vojenských, školních, turistických, geologických, ale také Vischerovy mapy
Dolního a Horního Rakouska, další exempláře Müllerových map Čech, Neueste
Generalkarte von Deutschland in XXV Blättern F.A. Schraembla (Wien, 1797) a
řadu dalších dokumentů tohoto zaměření, včetně projektové dokumentace
dunajsko-oderského plavebního kanálu z konce 19. stol.
 |
|
| SPEYER, F.V.: Theatre de guerre de la Basse et de la
Haute Autriche. S.l., s.a. [po 1742]. Národní knihovna CR, signatura 62.A.246 reprodukce mapy byla převzata z databáze Manuscriptorium, přístup k plnému zobrazení mapy můžete získat např. v NK nebo v některé z dalších institucí |
|
Historie mapového fondu NK ČR
Až do počátku dvacátého století byly zeměpisné mapy a atlasy,
ať už samostatné nebo jako součást jednotlivých knižních titulů, stavěny ve
fondu Universitní knihovny na jednotlivých (tzv. ungarovských) signaturách,
především pochopitelně do oddělení 19, určeného geografii. Počínaje obdobím po
první světové válce však byly dokumenty tohoto druhu soustřeďovány do mapové
sbírky, která v roce 1947 obsahovala více než pět tisíc mapových titulů
Lobkovické sbírky z období 1550-1880 a další tisíce dalších inventarizovaných
map převážně z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.
Tato sbírka, rozšiřovaná dále povinnými výtisky, koupěmi, dary, výměnami,
dodatečně zpracovávanými fondy z tzv. staré zásoby, konfiskáty a ojedinělými
exempláři převedenými z původních oddělení knihovny, byla na přelomu čtyřicátých
a padesátých let postupně organizována podle ungarovského vzoru jako sign. 62 a
částečně katalogizována.
Po roce 1951 však měly být veškeré mapy převedeny rozhodnutím tehdejšího Ministerstva školství, věd a umění do Státní sbírky mapové v Praze na Albertově, tento záměr se ovšem zřejmě uskutečnil jen zčásti a v Národní knihovně i poté zůstal nadále rozsáhlý, ale již značně ochuzený a dezorganizovaný fond: zmizely nejcennější exempláře, od řady map zůstaly pouze duplikáty, došlo ke značnému narušení signaturových řad. Fond, přístupný uživatelům od roku 1945, se po roce 1957 již nepůjčoval a nebyl již dále katalogizován, ale až do konce sedmdesátých let byl dále rozšiřován především povinnými výtisky. Dokumenty kartografického charakteru byly ovšem soustřeďovány i v jiných odděleních knihovny.
Po bezmála čtyřiceti letech se tato mapová sbírka proto nachází v různých stupních knihovnického zpracování, od zkatalogizovaných a obnovených celků až po nikterak nezpracované přírůstky. Lze říci, že dochované mapy a atlasy spíše překvapují svojí rozličností, než aby tvořily nějakým způsobem ucelený soubor.
Soupisy, seznamy a katalogy:
(bližší informace o katalozích, případně přístup k nim, je možné získat v
Oddělení rukopisů a starých tisků)
inventární seznam map a plánů založený po první světové válce a uzavřený k
roku 1947
místní seznamy odd. 62G-62KK
abecední lístkový regionální katalog pro řadu 62A (=Lobkovickou knihovnu)
abecední lístkový regionální katalog pro řady 62D-KK
abecední lístkový regionální katalog pro inventarizovaný fond
abecední lístkový autorský katalog pro odd. 62A-KK
abecední lístkový tiskařský a nakladatelský katalog pro od. 62A-KK
Literatura:
ROUBÍK, František:
Soupis map českých zemí. Praha, St. nakl. učebnic-Nakl. ČSAV 1952-1955. 2
sv. (uvádí signatury oddělení 19 a 62, popřípadě inventární čísla nesignovaných
bohemikálních map.)
