Z dějin Všeobecné studovny
Prostor letního refektáře jezuitské koleje u sv. Klimenta - dnešní Všeobecné studovny - vznikl v poslední třetině 17.století za podílu italského architekta Carla Luraga a stavitele Domenika Orsiho, později Franceska Luraga.
Výzdobu sálu s více než 200 studijními místy tvoří vedle bohaté štukatury rozsáhlé plátno Svatba v Káni galilejské od Christopha Tausche dle návrhu Andrey Pozza z roku 1710 a na straně u vchodu freska Kristus v Betánii (Návštěva Krista v domě Marie a Marty) od Ignaze Raaba z roku 1738.
Před freskou stojí šest metrů vysoká rokoková kachlová kamna s vyobrazením sv. Ignáce z Loyoly a dalších jezuitských světců postavená v roce 1762. Dřevěné pseudobarokní knihovny z roku 1914 umístěné pod Tauschovým obrazem pocházejí ze zámeckého sídla operní pěvkyně Emy Destinnové ve Stráži nad Nežárkou.
V roce 1791 se v refektáři konala první průmyslová výstava, jež stála v počátcích světových výstav. Refektář slouží jako studovna od přestavby knihovny architektem Ladislavem Machoněm roku 1929.
