Hlavní rizika působení parametrů klimatu na skladované fondy

Reakce na živelnou pohromu nebo havárii způsobenou ohněm či vodou

I.

1. Předběžné zhodnocení škod a stanovení konkrétního plánu záchrany

  • po svolení odborníků rychle projít prostory postižené havárií a podle vnějšího vzhledu svazků odhadnout stupeň a rozsah poškození. Neotevírat ani nezavírat promáčené knihy!!
  • navrhnout a zajistit pomoc osob předem určených podle evakuačního plánu, potřebné množství záchranných prostředků, materiálů, služeb, prostor pro ošetření a evakuaci
  • provést dokumentaci stavu (foto, video, písemný záznam)

  • zavčas přemístit nezasažený knihovní fond z dosahu účinků katastrofy
  • zajistit knihovní fond proti zcizení a úmyslnému poškození

2. Stabilizace prostředí
V teplém, vlhkém a špatně větraném prostředí dochází k růstu plísní do 48 hodin za každého počasí.
Prostředí vodou poškozené oblasti musí být stabilizováno před i během stěhování prostřednictvím:

  • stabilizace teploty v budově - 16 – 18 st. C
  • co nejvyšší cirkulací vzduchu
  • stabilizace vlhkosti (případně prostřednictvím odvlhčovače) – rel. vlhkost pod 65%
  • předměty a vybavení místností promáčené vodou musí být vystěhovány, ostatní vysušeny na místě
  • prostory uvolnit od nepotřebného zařízení a nábytku a pracovní plochy pokrýt polyetylenovou folií
  • po vyprázdnění postiženého prostoru jsou police, stěny, podlahy a stropy sterilovány

3. Záchranné práce

  • vytvoření pracovních týmů
  • na vyčlenění materiálu velmi mokrého, kontaminovaného anebo vzácného a citlivého

  • na stěhování knihovního materiálu dle vytvořeného identifikačního systému umístění

  • na soupis stěhovaných materiálů

  • na ukládání do krabic a na jejich označování

  • na vytváření lidských řetězů (transportní pásy) k odstranění materiálu z depozitáře

  • zajištění přesné evidence včetně záznamů o balení a stěhování fondů

  • třídění knih podle typu a rozsahu poškození

4. Obnovení funkcí knihovního fondu

  • poskytnout veřejnosti informace o katastrofě či pohromě
  • zajistit finanční prostředky
  • jednat s organizacemi pověřenými různými formami nápravy škod o uchování, opravách zasažených dokumentů a jejich předání zpět, včetně dokumentace zásahů a přechodného umístění fondů

Určení a realizace náprav škod je záležitostí specialistů!

II.

1. Postup evakuace materiálu

  • nejprve se stěhují nejdůležitější sbírky podle evakuačního plánu
  • nejdříve nejmokřejší materiály, potom méně mokré a nakonec vlhké
  • je nutné prohlédnout obsah každé archivní krabice a krabici nasycenou vodou nahradit suchou
  • nepoškozené diskety je nutno odstěhovat co nejdříve (citlivost k vysoké relativní vlhkosti)

2. Čištění po říční povodni - usazeniny bláta mohou být omyty čistou tekoucí vodou (nelze užít u otevřených svazků, rukopisů, fotografií, kreseb, křehkého materiálu)

3. Příprava jednotlivých typů knihovních materiálů k transportu
Není-li možno zasažené materiály neprodleně vysušit, je nutno je zmrazit a pak buď vysoušet postupně, případně použít technologie vakuového vysoušení. Ideální je využít využít technologie vymrazování (sublimace)

Vysoké teploty při vysoušení působí urychlenou degradaci papíru!

Jednotlivé listy – neoddělovat od sebe, ale složky po každých 5 cm proložit papírem na mrazení, zabalit
Akvarely, mapy a rukopisy s rozpustnými médii
– nevysoušet povrch savým papírem!
Natírané papíry – během balení udržovat mokré
Zarámované tisky a kresby – jestliže čas a prostor dovolí, vyjmout z rámu a zabalit jako jednotlivý list.
Mapy, plány, velkoplošné tisky a rukopisy – balit volně do plochých krabic.
Pergamen - oddělit od ostatních materiálů, zabalit
Knihy - otevřené mokré knihy balit naplocho, oddělené vrstvou papíru na mrazení.
Zavřené knihy balit hřbetem dolů nebo naplocho, zkroucení svazků může být ovlivněno těsně utaženým balením v polyetylenových pytlích, větší svazky neumisťovat na menší.
Zabalené knihy ukládat do plastikových přepravek s otvory. Pro vakuové sušení jsou vhodné i krabice z vlnité lepenky.
Diskety - mokré diskety balit svisle do nádoby se studenou destilovanou vodou. Nedotýkat se povrchu disket holýma rukama.
Zvukové nosiče a videonosiče – odstranit silně poškozené obaly, zabalit do krabic svisle, tak, aby byly tlumeny nárazy během transportu.
Fotografické materiály
mokré kolodiové fotografie
a daguerrotypy – zachránit jako první a okamžitě usušit vzduchem.
nitráty s měkčícími emulzemi – okamžitě zmrazit, potom vymrazit
ostatní fotografie udržovat mokré v nádobách s čerstvou studenou vodou, a potom sušit vzduchem nebo zmrazit. Balit do plastových nádob nebo pytlů a snížit na minimum dobu, kdy jsou ponořeny ve vodě.
kopie, negativy a diapozitivy – zachránit nejprve barevné fotografie, potom kopie, potom černobílé negativy a diapozitivy. Přednostně sušit vzduchem nebo zabalit a zmrazit.
filmy – otevřít pouzdro, naplnit ho vodou a znovu zavřít víčkem. Zabalit do plastikových věder nebo lepenkových krabic vyložených polyetylenovými pytli. Zaslat do servisu na vyprání a vyčištění.
Mikrofilmy
svitky –
neodstraňovat filmy z jejich pouzder. Naplnit pouzdra vodou, zabalit v blocích po 5 do krabice vyložené polyetylenem a zaslat do servisu.
mikrofilm v rámečku a diazomikrofiše – zabalit, zmrazit, sušit vzduchem.

Mokrý materiál se do mrazících zařízení převáží v mrazících vozech, při transportu malých kolekcí lze použít suchý led (práce v rukavicích).

U p o z o r n ě n í

O h e ň
Oheň doprovází voda!
Saze a stopy kouře jsou většinou neodstranitelné. Mnoho škod může způsobit teplo.
Papír křehne, aniž by byl přímo zasažen ohněm, drobí se při manipulaci.

  • fondy poškozené pouze ohněm se balí a stěhují velmi opatrně (vysoká křehkost)
  • balené materiály musí být absolutně suché
  • vlhké materiály se před zabalením vysuší
  • materiály současně zasažené požárem i vodou se balí do pevných obalů (lepenka, plastik) a přemístí se do mrazících boxů ke zmrazení. Dále pro ně platí stejné ošetření jako pro materiály poškozené vodou.

Kůže a pergamen se působením vysokých teplot smršťují.
Mikrofilmy a audiovizuální materiály se úplně ničí.

V o d a
Papír -
poškození svazků způsobené bobtnáním vodou vzniká v prvních čtyřech hodinách po jejich ponoření.
Lepenkové desky absorbují velký objem vody a bývají zdrojem plísní
Kůže a pergamen se zkroutí, zvrásní nebo smrští, pergamen může želatinovat
Látky, knihařské plátno a některé plasty bobtnají zanedbatelně, někdy se smršťují
Fotografie, audiovizuální a magnetická media a mikrofilmy jsou zranitelné vodou, poškození závisí na typu materiálu, délce vystavení vodě, její teplotě atd.

01.12.12