Reakce na živelnou pohromu nebo havárii způsobenou ohněm či vodou
I.
1. Předběžné zhodnocení škod a stanovení konkrétního plánu záchrany
- po svolení odborníků rychle projít prostory postižené havárií a podle vnějšího vzhledu svazků odhadnout stupeň a rozsah poškození. Neotevírat ani nezavírat promáčené knihy!!
- navrhnout a zajistit pomoc osob předem určených podle evakuačního plánu, potřebné množství záchranných prostředků, materiálů, služeb, prostor pro ošetření a evakuaci
-
provést dokumentaci stavu (foto, video, písemný záznam)
- zavčas přemístit nezasažený knihovní fond z dosahu účinků katastrofy
- zajistit knihovní fond proti zcizení a úmyslnému poškození
2. Stabilizace prostředí
V teplém, vlhkém a špatně větraném prostředí dochází k růstu plísní do 48 hodin
za každého počasí.
Prostředí vodou poškozené oblasti musí být stabilizováno před i během stěhování
prostřednictvím:
- stabilizace teploty v budově - 16 – 18 st. C
3. Záchranné práce
- vytvoření pracovních týmů
na vyčlenění materiálu velmi mokrého, kontaminovaného anebo vzácného a citlivého
na stěhování knihovního materiálu dle vytvořeného identifikačního systému umístění
na soupis stěhovaných materiálů
na ukládání do krabic a na jejich označování
na vytváření lidských řetězů (transportní pásy) k odstranění materiálu z depozitáře
zajištění přesné evidence včetně záznamů o balení a stěhování fondů
- třídění knih podle typu a rozsahu poškození
4. Obnovení funkcí knihovního fondu
- poskytnout veřejnosti informace o katastrofě či pohromě
- zajistit finanční prostředky
- jednat s organizacemi pověřenými různými formami nápravy škod o uchování, opravách zasažených dokumentů a jejich předání zpět, včetně dokumentace zásahů a přechodného umístění fondů
Určení a realizace náprav škod je záležitostí specialistů!
II.
1. Postup evakuace materiálu
- nejprve se stěhují nejdůležitější sbírky podle evakuačního plánu
- nejdříve nejmokřejší materiály, potom méně mokré a nakonec vlhké
- je nutné prohlédnout obsah každé archivní krabice a krabici nasycenou vodou nahradit suchou
- nepoškozené diskety je nutno odstěhovat co nejdříve (citlivost k vysoké relativní vlhkosti)
2. Čištění po říční povodni - usazeniny bláta mohou být omyty čistou tekoucí vodou (nelze užít u otevřených svazků, rukopisů, fotografií, kreseb, křehkého materiálu)
3. Příprava jednotlivých typů
knihovních materiálů k transportu
Není-li možno zasažené materiály neprodleně vysušit, je nutno je zmrazit a pak
buď vysoušet postupně, případně použít technologie vakuového vysoušení. Ideální
je využít využít technologie vymrazování (sublimace)
Vysoké teploty při vysoušení působí urychlenou degradaci papíru!
Jednotlivé listy
– neoddělovat od sebe, ale složky po každých 5 cm proložit papírem na mrazení,
zabalit
Akvarely, mapy a rukopisy s rozpustnými médii
– nevysoušet povrch savým papírem!
Natírané papíry
– během balení udržovat mokré
Zarámované tisky a kresby
– jestliže čas a prostor dovolí, vyjmout z rámu a zabalit jako jednotlivý list.
Mapy, plány, velkoplošné tisky a
rukopisy – balit volně do
plochých krabic.
Pergamen
- oddělit od ostatních materiálů, zabalit
Knihy
- otevřené mokré knihy balit
naplocho, oddělené vrstvou papíru na mrazení.
Zavřené knihy balit hřbetem
dolů nebo naplocho, zkroucení svazků může být ovlivněno těsně utaženým balením
v polyetylenových pytlích, větší svazky neumisťovat na menší.
Zabalené knihy ukládat do plastikových přepravek s otvory. Pro vakuové sušení
jsou vhodné i krabice z vlnité lepenky.
Diskety -
mokré diskety
balit svisle do nádoby se studenou destilovanou vodou. Nedotýkat se povrchu
disket holýma rukama.
Zvukové nosiče a videonosiče – odstranit silně poškozené obaly,
zabalit do krabic svisle, tak, aby byly tlumeny nárazy během transportu.
Fotografické materiály
mokré kolodiové fotografie
a daguerrotypy – zachránit jako první a okamžitě usušit vzduchem.
nitráty s měkčícími emulzemi
– okamžitě zmrazit, potom vymrazit
ostatní fotografie
udržovat mokré v nádobách s čerstvou studenou vodou, a potom sušit vzduchem nebo
zmrazit. Balit do plastových nádob nebo pytlů a snížit na minimum dobu, kdy jsou
ponořeny ve vodě.
kopie, negativy a diapozitivy
– zachránit nejprve barevné fotografie, potom kopie, potom černobílé negativy a
diapozitivy. Přednostně sušit vzduchem nebo zabalit a zmrazit.
filmy
– otevřít pouzdro, naplnit ho vodou a znovu zavřít víčkem. Zabalit do
plastikových věder nebo lepenkových krabic vyložených polyetylenovými pytli.
Zaslat do servisu na vyprání a vyčištění.
Mikrofilmy
svitky –
neodstraňovat filmy z jejich pouzder. Naplnit pouzdra vodou,
zabalit v blocích po 5 do krabice vyložené polyetylenem a zaslat do servisu.
mikrofilm v rámečku a
diazomikrofiše – zabalit, zmrazit, sušit vzduchem.
Mokrý materiál se do mrazících zařízení převáží v mrazících vozech, při transportu malých kolekcí lze použít suchý led (práce v rukavicích).
U p o z o r n ě n í
O h e ň
Oheň doprovází voda!
Papír křehne, aniž by byl přímo zasažen ohněm, drobí se při manipulaci.
- fondy poškozené pouze ohněm se balí a stěhují velmi opatrně (vysoká křehkost)
- balené materiály musí být absolutně suché
- vlhké materiály se před zabalením vysuší
- materiály současně zasažené požárem i vodou se balí do pevných obalů (lepenka, plastik) a přemístí se do mrazících boxů ke zmrazení. Dále pro ně platí stejné ošetření jako pro materiály poškozené vodou.
Kůže a pergamen
se působením vysokých teplot smršťují.
V o d a
Papír -
poškození svazků způsobené bobtnáním vodou vzniká v prvních
čtyřech hodinách po jejich ponoření.
Lepenkové desky
absorbují velký objem vody a bývají zdrojem plísní
Kůže a pergamen
se zkroutí, zvrásní nebo
smrští, pergamen může želatinovat
Látky, knihařské plátno a některé plasty
bobtnají zanedbatelně, někdy se smršťují
Fotografie, audiovizuální a
magnetická media a mikrofilmy
jsou zranitelné vodou, poškození závisí na
typu materiálu, délce vystavení vodě, její teplotě atd.