Ohlašovací lístek - líc vyplněného vzoru:

Ohlašovací lístek - rub vyplněného vzoru

Upravovatel:

Číslo opusu: Op. 17

Číslo tematického katalogu:

Obsazení:

Forma skladby: Partitura

Zásady

VYDAVATEL/MÍSTO

Uvádíme název nakladatelské nebo vydavatelské instituce a její sídlo.

Příklady:
Česká Handelova společnost. Praha
Nakladatelství Konvoj. Brno

AUTOR

U hudebních děl je za původce považován hudební skladatel a záhlavím záznamu je jeho jméno.

Příklady:
DVOŘÁK, Antonín
JANÁČEK, Leoš

Z údajů o původcích vypouštíme všechny osobní údaje, jako jsou:

vědecké a šlechtické tituly
povolání
hodnosti aj.

Pouze u historických osobností uvádíme šlechtické přídomky u rodového jména:

Příklady:
HARANT z Polžic a z Bezdružic, Kryštof
MICHNA z Otradovic, Adam

Ženská rodová jména píšeme ve tvaru obvyklém v jazyku autorek. Nepoužíváme tedy ani mužských forem jmen u slovanských autorek (vyskytují se výjimečně), ani ženských forem u autorek jiných národů.

Příklady:
BACEWICZ, Grazyna
LIEBMANN, Heléne

Používá-li autorka dvojité rodové jméno, píšeme je takto:

Příklady:
SNÍŽKOVÁ-Škrhová, Jitka
MARKOWSKA-Garlowska, Eliza

Jsou-li v popisovaném díle uvedeni 2 nebo 3 autoři, uvádíme v záznamu jména všech.

Příklady:
BAŽANT, Jiří - Malásek, Jiří

NÁZEV

Pod názvem popisujeme díla, u nichž autor není uvedem. Záhlavím je zpravidla první slovo názvu díla a píšeme jej velkými písmeny. Název píšeme zásadně v tom tvaru a tím pravopisem, jak je uváděn v příslušném díle. Jednotlivá slova názvu nekrátíme.

Příklady:
ALBUM čtyřručních skladeb starých českých mistrů
ČESKÉ sonatiny

Řadové číslovky nestavíme do záhlaví. Pořadatelem záhlaví je první slovo následující po číslovce.

Příklady:
19. FESTIVAL tanečních písní
30. JAZZOVÝ festival

PODNÁZEV/NÁZEV ČÁSTI

Do podnázvu náležejí všechny údaje, které blíže určují nebo rozvádějí název díla po stránce tematické nebo formální, charakterizují název díla nebo podávají informace o vzniku, účelu, určení, o technickém nebo uměleckém vybavení díla apod. Zpravidla bývají uvedeny na titulním listu.

Příklady:
Árie z opery
Výběr ze skladeb starých českých mistrů

Údaje z podnázvu zaznamenáváme v tom tvaru a pořadí, jak jsou uvedeny na titulním listu, popř. na jiném místě v hudebnině, které je zdrojem popisu.

DÍL/ČÁST/SVAZEK

Dělí-li se publikace do více částí, uvádí se pořadové číslo popisované části.

VYDÁNÍ

Je to údaj označující pořadí a druh vydání.

Příklady:
1. vyd.
2., dopl. vyd.
3., opr. a dopl. vyd.
4. vyd. (1. vyd. v Nakladatelství Konvoj)

MĚSÍC A ROK VYDÁNÍ

Uvádíme rok vydání, v němž bude hudebnina vydána (příp. i měsíc, pokud je to možné).

DRUH VAZBY

Používáme zkratek: váz., brož., plát. vaz., kož. vaz.

CENA

Uvádíme v případě, je-li známa.

PODPIS/RAZÍTKO

Uvádíme na rub lístku do volného místa.

UPRAVOVATEL

Jedná se o další osoby, odpovědné za vznik hudebního dokumentu, např.: autora aranžmá, textu, spartace, revize, editora apod.

ČÍSLO OPUSU

Příklady:
Op. 20
Op. 31

ČÍSLO TEMATICKÉHO KATALOGU

Příklady:
Bach Werke-Verzeichnis BWV 43
Kochel Verzeichnis KV 153

OBSAZENÍ

Uvádí se obsazení, pro nějž je konkrétní vydání hudebního dílo určeno.

Příklady:
symfonický orchestr
zpěv a klavír
smyčcový kvartet
3 flétny

FORMA SKLADBY

Příklady:
orchestrální partitura
partitura a hlasy
kapesní partitura
varhanní výtah
vokální partitura