Činnost sovětských poradců v komunistickém Československu

V úterý 19. října 2002 se v budově Klementina konal již pátý Seminář východoevropských dějin, tentokrát tématicky zaměřený na činnost sovětských poradců v Československu.

Pořadatelství:

Slovanská knihovna při NK ČR
Společnost pro výzkum východní a střední Evropy v ČR
Pražská skupina historiků ruských dějin

Průběh se nesl v poněkud slavnostnějším duchu, a to ze dvou důvodů. Činnost semináře běží již rok a zájem posluchačů napovídá tomu, že ještě nějaký čas existovat bude (tentokrát jich přišlo dvacet osm). Druhým, nepochybně relevantnějším důvodem pro oslavu byla prezentace obsáhlého sborníku Russia in Czech Historiography, jíž byl seminář uveden. Sborník vydala v létě tohoto roku Slovanská knihovna při NK u příležitosti životních jubileí významných českých rusistů Zdeňka Sládka, Vladislava Moulise a Václava Vebera. Úvodního slova při prezentaci se ujal předseda naší Společnosti Dr. Emil Voráček. Shrnul tématickou skladbu knihy, stručně zhodnotil dílo oslavenců, jimž byl sborník věnován. V neposlední řadě kladně vyzdvihl jazykové zpracování sborníku. Texty v něm obsažené totiž vyšly buď v anglické, německé či ruské podobě. Dr. Voráček připomněl, že jen skutečně nepatrný počet cizích vědců zvládá český jazyk, či alespoň četbu v něm. Prakticky neexistuje jiná možnost, jak na svou práci upozornit, než ji přeložit do známějších a užívanějších jazyků.

Samotný seminář zahájily vstupní příspěvky vedoucího oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jana Kalouse a bývalého ředitele této instituce Lubomíra Blažka. Jan Kalous se ve svém příspěvku zaměřil především na historický průběh příchodu prvních poradců a růst jejich vlivu a počtu u nás. Zároveň zdůraznil špatnou dostupnost archivních materiálů, což je jednou z hlavních překážek intenzivnějšího výzkumu v této oblasti. Lubomír Blažek se naopak zaměřil na současnost a vzpomněl spolupráci na vyšetřování činnosti Vladimira Bojarského prováděnou spolu s ruskými vyšetřovateli. Osvětlil rovněž osud Nelly Pavláskové, jejíž otec se stal jednou z nesčetných obětí Stalinova velkého teroru, a která později iniciovala právě přešetření Bojarského činnosti (sama se na něm v Moskvě podílela). Následná diskuse se sice poněkud odchýlila od tématu, stočila se více směrem k problematice obyvatel Československa odvlečených po konci druhé světové války do Sovětského svazu, nicméně i toto bylo svým způsobem užitečné a přineslo některé zajímavé poznatky. Co se poradců týče, hovořilo se především o jejich roli při kontrole československého průmyslu.

Lukáš Babka