Kulatý stůl k výročí úmrtí diktátora J. V. Stalina

Ve čtvrtek 27. března 2003 se od 14 hodin uskutečnil v zasedací síni Národní knihovny kulatý stůl zaměřený na vývojové tendence a trendy studené války, existující bezprostředně po smrti sovětského vůdce J. V. Stalina. Plný název kulatého stolu byl: 1953: Šance pro mír? (Kontinuita a diskontinuita studené války v měsících po smrti Josefa Vissarionoviče Stalina).

Pořadatelství:

Pražský web pro studenou válku
Společnost pro výzkum východní a střední Evropy v ČR
Slovanská knihovna při NK ČR

I přes poměrně skromnější účast (kolem 20 lidí) byl spád diskuse rychlý, živá rozprava vedla k často zajímavým a překvapivým závěrům. První úvodní příspěvek si připravil prof. Michal Reiman, který se zaměřil na vývojové trendy v SSSR v době po roce 1945 a na změny směřování sovětské politiky bezprostředně po Stalinově smrti. Hovořil o stabilizaci situace v SSSR po skončení války, kdy byli již všichni potenciální nepřátelé zničeni a Stalinovi nikdo bezprostředně nehrozil. Likvidace osob v této době byly spíše preventivního rázu, podle prof. Reimana v nich nebylo cílené směřování k další rozsáhlé vlně teroru, jejímuž uskutečnění zabránila jedině Stalinova smrt. Dále hovořil a Malenkovových snahách po dialogu se Spojenými státy a o boji o nástupnictví.

Druhý úvodní příspěvek přednesl Milan Hroníček, který analyzoval kroky americké politické reprezentace v době po smrti Stalina. Hovořil o diskusích, které provázely toto období a které vycházely z tezí zda využít faktu Stalinova skonu k vystupňování politického a vojenského tlaku na SSSR, či zda naopak situace využít k navázání komunikace a smíření. Prezident Eisenhower překvapivě nabídl mírovou diskusi, čímž nejenže přenesl na sovětskou stranu odpovědnost za případné odmítnutí této snahy a zároveň podstatně ovlivnil sovětskou politiku ve střední Evropě i jinde na světě. Projevem smířlivosti mohlo být definitivní ukončení války v Koreji, stejně jako pokusů o znovusjednocení Německa (pod vlivem SSSR).

Bohatá diskuse, kterou řídil PhDr. Petr Blažek rozvíjela jednotlivá nadnesená témata, přinášela nové pohledy na segmenty studenoválečné politiky této doby. Přínosné bylo především názorové střetávání amerikanistů a rusistů, kteří každý pohlíží na problematiku pod jiným zorným úhlem, čímž docházelo k často velmi zajímavým a objevným zjištěním (nezřídka velmi paradoxním a kontroverzním).

Lukáš Babka