Srbsko-černohorské vztahy v 19. a 20. století

Ve čtvrtek 6. května se v prostorách Národní knihovny ČR za vysoké účasti více než čtyřiceti lidí konal jedenáctý Seminář východoevropských dějin, jehož spolupořadatelem je naše Společnost. Tématem bylo charakterizování a definování základních principů vzájemných vztahů dvou bývalých jugoslávských republik: Srbska a Černé Hory. Dalším cílem bylo pojmenovat hlavní vývojové historických trendy a výhledy soužití těchto dvou národů do budoucnosti.

Pořadatelství:

Společnost pro výzkum východní a střední Evropy v ČR
Slovanská knihovna při NK ČR
Pražská skupina historiků ruských dějin


Úvodní vstupní příspěvek nazvaný Od kmenového svazu k postmodernímu společenství (Vývoj moderní černohorské státnosti a identity) přednesl doktorand Fakulty humanitních studií UK František Šístek. Shrnul v něm stručně celou spletitou historii vývoje černohorského státního útvaru a charakterizoval základní body, jež se k území Černé Hory vážou dodnes. Kromě toho přiblížil i spletitou národnostní otázku, s níž se musela a stále musí Černá Hora vypořádávat. Druhý úvodní příspěvek předcházející diskusi pronesl Doc. Jan Pelikán ze Semináře nejnovějších dějin při Ústavu světových dějin Filosofické fakulty UK. Ve svém vystoupení nazvaném Šestnáct poznámek k srbsko-černohorským vztahům v 19., 20. a 21. století se formou jednotlivých bodů pokusil definovat hlavní body, jimiž lze charakterizovat soužití obyvatel Srbska a Černé Hory, stejně jako pojmenovat hlavní události 20. století, jež rozhodujícím způsobem tento vztah ovlivnily.
Několik bodů z úvodních vystoupení rozvinula následná diskuse, z níž lze vyzdvihnout především vystoupení Dr. Ladislava Hladkého, který poukazoval na omezení, jimž je historik vystaven při bádání po kořenech černohorského nacionálního cítění (ostatně jako při zkoumání všech problémů historie). Připomněl nutné zjednodušování historikových závěrů, stejně jako skutečnost neobjektivních závěrů, jež jsou dány osobním historikovým přístupem k problémům a dalšími skutečnostmi.
Kompletní úvodní texty stejně jako stručný záznam z diskuse lze nalézt na internetových stránkách Slovanské knihovny, pod odkazem Slavistika v ČR a v kapitolce "Seminář východoevropských dějin".

Lukáš Babka