Dne 1. listopadu 2001 od 15 hodin se v budově Národní knihovny ČR konal, za účasti přibližně čtyřiceti posluchačů, diskusní seminář nazvaný "Ukrajinská státnost". Jednalo se o zahajovací akci plánovaného cyklu podobných seminářů nazvaných souhrnně "Seminář východoevropských dějin". O tom, že se jedná o neuzavřenou záležitost, svědčí výzva moderátora semináře Doc. Václava Vebera, aby účastníci sami upozorňovali na témata, jež je zajímají, s tím, že je možné diskusní kolokvium na tuto žádanou problematiku připravit.
Pořadatelství:
Slovanská knihovna při NK ČR
Společnost pro výzkum východní a střední Evropy v ČR
Pražská skupina historiků ruských dějin.
Tento první seminář, který se nevyhnul několika nedorozumění a organizačních nepřesností, byl vlastně pokusem, na němž se zkoušel systém, který se podobně uplatní i v akcích následujících. Maximálně dva účastníci přednesou krátké vstupní slovo uvádějící diskusi, jehož text bude předem rozeslán většině pozvaných, po nich bude následovat koreferentský příspěvek zahajující následnou diskusi.
Tentokrát se úkolu připravit si úvodní slovo chopili PhDr. Vladimír Hostička a Dr. Tetyana Perglerová. Po koreferátu PhDr. Bohdana Zilynského, upozorňujícího na sporná místa při hledání ukrajinské státnosti, se rozproudila poměrně živá diskuse. Rozporuplné reakce nevzbudil ani tak příspěvek Vladimíra Hostičky, jenž se striktně držel faktografického popisu průběhu vzniku a zániku ukrajinských státních útvarů v průběhu ruské revoluce a občanské války v Rusku, jako spíše teze vyslovené Tetyanou Perglerovou. Ta upozorňovala na relativní nepřipravenost ukrajinského národa na převzetí samostatnosti v době rozpadu Sovětského svazu, pro přítomné Ukrajince a ukrajinisty nepřijatelně, nicméně pro průběh diskuse užitečně, apelovala na nutnost přehodnocení a nového naplnění ukrajinské státní ideje a identity, jež by směřovalo k definitivnímu odtržení od polské a ruské minulosti Ukrajiny. Ad absurdum přivedla diskusi jedna ze zúčastněných Ukrajinek dovolávající se ukrajinské holubičí povahy a svalující veškerou vinu za průběh minulého století v regionu výhradně na Rusko, na jeho imperiální zájmy a agresivní armádu. Jako by v armádách zasahujících v Maďarsku, Československu či Afghánistánu působili výhradně Rusové, zatímco Ukrajinci vystupovali proti intervencím.
Diskuse plná úvah o postavení Ukrajiny v současné Evropě, o jejích možnostech, problémech a perspektivách, stejně jako o intenzitě ukrajinského nacionalismu, jež však také upozorňovala na rozdílnost historických, politologických, či sociologických přístupů, byla ukončena po dvou hodinách trvání semináře. Diskusní materiály, stejně jako záznam o diskusi, jsou prezentovány na internetových stránkách Slovanské knihovny, pod hlavičkou "Slavistika v ČR". Lze jen doufat, že podobnému zájmu publika se budou těšit i další chystané diskusní semináře a že debata bude neméně živá.
Lukáš Babka