OBSAH

Předchozí stránkaNásledující stránka

EKONOMICKÉ UKAZATELE, STATISTIKA, GRAFY



Komentář ke statistickým rozborům přírůstku zahraniční literatury

Akviziční činnost je zaměřena především na výběrové získávání dokumentů z profilových oborů (obory společenských věd, přírodních věd, kultury a umění). Získané publikace jsou zařazovány do národního konzervačního fondu a do univerzálního knihovního fondu. Ve výjimečných případech jsou publikace předávány do fondu Slovanské knihovny a fondu odboru knihovnictví.

Celkový objem přírůstku zahraniční literatury byl 9145 knihovních jednotek (dále jen k.j.) a oproti roku 2000 mírně vzrostl (cca o 6 %). Podíl výměny na přírůstku tištěných dokumentů byl 41 % (3730 k.j.), darů 31,5 % (2890 k.j.), nákupu 23 % (2111 k.j.). Netištěné dokumenty byly získány jak nákupem, tak darem nebo výměnou, ale vzhledem k malému objemu přírůstku (4,5 % tj. 414 k.j.) není uváděn statistický rozbor způsobu nabytí.

Podíl výměny na celkovém přírůstku se v letech 1995–2001 pohyboval mezi 38–59,5 %, podíl darů mezi 26–34 % a podíl nákupu mezi 13,5–23 %.

V roce 2000 byl počet publikací získaných výměnou nejnižší za posledních pět let a v roce 2001 zůstal zhruba na stejné úrovni. Hlavní příčinou poklesu je obecná světová tendence k omezování tohoto zdroje doplňování (základním zdrojem doplňování je nákup). Tato skutečnost ovšem neplatí v plné šíři pro postkomunistické země, kde je zřetelná snaha o další kvalitativní a kvantitativní rozvoj výměny (např. Slovensko, Rusko, Polsko, Rumunsko a další).

Zatím výměna stále představuje nejefektivnější zdroj doplňování zahraniční literatury. Samozřejmou a nedílnou součástí procesů výměny publikací je trvalé vyhodnocování efektivnosti konkrétních výměnných vztahů a vzájemné porovnávání výhodnosti a vyváženosti výměnných kont. Výměnné kontakty jsou proto proměnlivé, mění se i vnitřní obsahová skladba předmětu výměny (periodika, tituly z aktuální nakladatelské produkce, vlastní publikace, nabídky vlastních duplikátů, v některých případech i elektronické publikace). Mimořádně významná je výměna periodik, která jsou takto získávána za podstatně nižší finanční náklady, než je běžné předplatné.

Aktivní výměnné kontakty byly udržovány s 217 partnery (národní knihovny, univerzity, specializované knihovny, odborné instituce) ve 46 zemích. Bližší údaje o počtu výměnných partnerů v jednotlivých zemích jsou uvedeny v tabulkách.

Velmi kvalitní a tradičně spolehlivá je výměna s partnery z německé jazykové oblasti (Německo, Rakousko) a z románské jazykové oblasti (Francie, Španělsko, Itálie). Velkým přínosem je výměna s USA a Velkou Británií, klesající tendenci má výměna s Kanadou. Zájem o výměnu ze strany skandinávských zemí stále klesá. Specifické postavení má výměna s Ruskem a Polskem, která nejen že nahrazuje nedostatečnou distributorskou nabídku, ale také – ve srovnání s nákupem – výrazně snižuje příliš vysokou cenu publikací nebo časopisů. Úspěšně probíhá výměna se Slovenskem, perspektivně se jeví výměna s pobaltskými státy. Ze strany odborníků jsou vysoce oceňovány výsledky výměny s Tchaj-wanem a Čínou. Výměna s ostatními zeměmi podléhá určitým výkyvům nebo je – ve srovnání s ostatními – méně výrazná.

Nejvíce publikací bylo získáno z Německa (1132), USA (602), Ruska (347), Rumunska (311), Polska (250) a Rakouska (125). Údaje o dalších zemích jsou uvedeny v tabulkách. Kromě tištěných publikací byly získány i některé monografie a národní bibliografie na CD-ROM. Výměnou bylo získáno 397 titulů periodik, tj. 50,7 % z celkového počtu titulů. V průběhu roku byla postupně ukončována výměna disertací, které již nadále nebudou předmětem doplňování.

Kromě stálých darů, které knihovna dlouhá léta dostává z titulu členství ČR nebo knihovny v mezinárodních organizacích, byly přijaty dary od nejrůznějších domácích i zahraničních institucí a organizací, zastupitelských úřadů, odborných pracovišť, vystavovatelů na pražském knižním veletrhu apod. Nechyběly ani dary od soukromých osob. V zásadě jsou přijímány dary, které jsou v souladu s profilem doplňování; v ideálním případě je skladba daru dohodnuta předem. V opačných případech je dar odmítnut a dárci je většinou doporučena jiná odpovídající knihovna; v krajních případech je dar nebo jeho část podle dohody redistribuován. Podíl darů na celkovém přírůstku byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2000.

Nejvíce publikací bylo získáno z USA (639), Německa (579), Francie (223), Švýcarska (187), Turecka (170), Itálie (134) a Slovenska (134). Údaje o dalších zemích jsou uvedeny v tabulkách. Kromě tištěných publikací byly získány i některé tituly na CD-ROM.

V důsledku mnohaletého kritického nedostatku finančních prostředků na akvizici, který je v posledních letech částečně zmírňován účelovou dotací, byl nákup zahraniční literatury zaměřen na zajištění skutečně nezbytných profilových titulů, na zajištění kontinuací včetně aktualizací databází na CD-ROM a na doplnění nepostradatelné referenční literatury.

Programově byly využívány veškeré nabízené slevy. Tradičně je poskytují vystavovatelé na každoročním mezinárodním knižním veletrhu “Svět knihy”, dále Centrum pro demokracii a svobodné podnikání, příležitostné výstavy zahraničních vydavatelů, cílené nabídky nadací. Díky tomu průměrné náklady na jednu zakoupenou publikaci byly, vzhledem ke skutečným katalogovým cenám, velmi nízké, tj. 1617,- Kč, a proto podíl nákupu na celkovém přírůstku oproti roku 2000 mírně vzrostl. Průměrné náklady na jednu kontinuaci titulu na CD-ROM byly 51 851,- Kč. Průměrné náklady na jeden monografický titul na CD-ROM byly 28 421,- Kč.

Nejvíce publikací bylo nakoupeno z  USA (829), Německa (638), Velké Británie (258), Slovenska (169), Itálie (52), Francie (44). Údaje o dalších zemích jsou uvedeny v tabulkách. Kromě tištěných publikací byly nakoupeny i tituly na CD-ROM, zejména aktualizace nakladatelských a bibliografických databází.

Nahoru