Dílo sochaře Karla Otáhala, představi-tele realistického portrétního
sochař-ství, bylo převážně inspirováno osobno-stmi uměleckého života –
literáty a především hudebníky.
Na rodné Hané nachází po otcově smrti počátkem první světové
války obživu pro rodinu jako mlynář. Během vojenské služby, kdy se výrazně
projevuje jeho výtvarný talent, se dostává do Prahy. Rád by studoval malířství,
avšak na Uměleckoprůmyslové škole je místo jen v sochařském oddělení, v roce
1922 navštěvuje tedy večerní kurzy Karla Štipla. Od roku 1924 je řádným stu-dentem
Josefa Mařatky, profesora figurálního sochařství. Později pokraču-je ve
studiích na Akademii výtvarných umění u Bohumila Kafky. Oba jeho profesoři byli Myslbekovými žáky a důraz na pravdivost zobrazení a hloub-ku vcítění do duše
modelu převzal i Otáhal jako své umělecké krédo.
Nikdy neopustil původní zájem o kres-lení a věnuje jej
především hudbě v ro-ce 1930 vzniká první ucelený soubor kreseb lázeňského
orchestru v Piešťa-nech a v únoru 1931 kreslí živě na kon-certě Jana Kubelíka ve
Smetanově síni. V téže době má řešit školní úlohu,
jíž |
Jan Kubelík, kresba K. Otáhala, 1940
je studie muže v žaketu. K tomu si zvolí postavu tohoto houslového vir-tuosa
a jeho souhlas s vytvořením velké sochy je zároveň výzvou. Vý-sledkem je úspěch na školní
výstavě a následuje Kafkovo doporučení ke stipendiu italské vlády na Accademia di Belle Arti
v Římě v letech 1931 1934. Mj. se seznamuje s hudebním
|
životem v Itálii a tvoří
sochu
dirigenta Bernardina Molinariho, v duchu zkrat-kového rukopisu moderních směrů.
Po návratu získává v roce 1939 cenu České akademie věd a umění, která do svých
sbírek zakoupila jeho busty Jo-sefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka.
Hudební umělci zůstali po celý život ve středu Otáhalova
zájmu a s mnohými jej pojilo vzájemné přátelství, portrétoval je jako kreslíř i
jako sochař v bustách, reliéfech, pomnících i náhrobcích, ně-kterým sejmul
posmrtné masky.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro přivádí od roku
1946 do Prahy mnohé významné osobnosti hudebního života z celého světa a Karel Otáhal se svým blokem nechybí ani na festi-valových koncertech,
ani na zkouš-kách. Jeho pohotové kresby znali pře-devším čtenáři hudebních
kritik v Li-dových novinách. Jako sochař i kreslíř věnuje i ve svých
kresbách pozornost především
pohybu a osobité rysy posti-huje působivou zkratkou. Portrétovaní umělci ostatně
často vyjadřovali svůj obdiv a uznání Otáhalově kreslířské po-hotovosti.
Nahlédněme do díla umělce, který hudbu nejen slyšel, ale i viděl … . |