Národní knihovna ČR a Národní muzeum   České muzeum hudby

Pořádají v Klementinu výstavu

Hudba očima sochaře

Karel Otáhal
1901  1972

Kurátorka výstavy: PhDr. Eva Paulová
Realizace: Výstavní odd. NK ČR

Vernisáž bude probíhat ve čtvrtek 16. května v 17 hodin v přízemí Klementina

Výstava potrvá do 13. června 2002

Dílo sochaře Karla Otáhala, představi-tele realistického portrétního sochař-ství, bylo převážně inspirováno osobno-stmi uměleckého života – literáty a především hudebníky.
Na rodné Hané nachází po otcově smrti počátkem první světové války obživu pro rodinu jako mlynář. Během vojenské služby, kdy se výrazně projevuje jeho výtvarný talent, se dostává do Prahy. Rád by studoval malířství, avšak na Uměleckoprůmyslové škole je místo jen v sochařském oddělení, v roce 1922 navštěvuje tedy večerní kurzy Karla Štipla. Od roku 1924 je řádným stu-dentem Josefa Mařatky, profesora figurálního sochařství. Později pokraču-je ve studiích na Akademii výtvarných umění u Bohumila Kafky. Oba jeho profesoři byli Myslbekovými žáky a důraz na pravdivost zobrazení a hloub-ku vcítění do duše modelu převzal i Otáhal jako své umělecké krédo.
Nikdy neopustil původní zájem o kres-lení a věnuje jej především hudbě  v ro-ce 1930 vzniká první ucelený soubor kreseb lázeňského orchestru v Piešťa-nech a v únoru 1931 kreslí živě na kon-certě Jana Kubelíka ve Smetanově síni. V téže době má řešit školní úlohu,
jíž

Jan Kubelík, kresba K. Otáhala, 1940

je studie muže v žaketu. K tomu si zvolí postavu tohoto houslového vir-tuosa a jeho souhlas s vytvořením velké sochy je zároveň výzvou. Vý-sledkem je úspěch na školní výstavě a následuje Kafkovo doporučení ke stipendiu italské vlády na Accademia di Belle Arti v Římě v letech 1931 1934. Mj. se seznamuje s hudebním

životem v Itálii a tvoří sochu dirigenta Bernardina Molinariho, v duchu zkrat-kového rukopisu moderních směrů. Po návratu získává v roce 1939 cenu České akademie věd a umění, která do svých sbírek zakoupila jeho busty Jo-sefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka.
Hudební umělci zůstali po celý život ve středu Otáhalova zájmu a s mnohými jej pojilo vzájemné přátelství, portrétoval je jako kreslíř i jako sochař v bustách, reliéfech, pomnících i náhrobcích, ně-kterým sejmul posmrtné masky.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro přivádí od roku 1946 do Prahy mnohé významné osobnosti hudebního života z celého světa a Karel Otáhal se svým blokem nechybí ani na festi-valových koncertech, ani na zkouš-kách. Jeho pohotové kresby znali pře-devším čtenáři hudebních kritik v Li-dových novinách. Jako sochař i kreslíř věnuje i ve svých kresbách pozornost především pohybu a osobité rysy posti-huje působivou zkratkou. Portrétovaní umělci ostatně často vyjadřovali svůj obdiv a uznání Otáhalově kreslířské po-hotovosti. Nahlédněme do díla umělce, který hudbu nejen slyšel, ale i viděl … .