Výstava je pořádaná ve spolupráci se Slovanskou
knihovnou při NK ČR, Velvyslanectvím Španělska v Praze Simeon Spiridonov Ilustrace ke knize básní Justo Jorge Padrón: Poesía 14. 3. – 18. 4. 20021. patro Klementina pondělí – pátek 9 – 17 hod. |
|
|
|
Bulharský malíř a grafik Simeon Spiridonov se narodil 20. srpna 1944 v městě Sevlievo. Roku 1968 absolvoval studium grafiky a ilustrace na Akademii výtvarných umění v Sofii. Od roku 1970 pracuje v oblasti grafiky, ilustrace, malířství a nástěnné malby. Pro bulharská i zahraniční nakladatelství ilustroval a graficky upravil dvě stě knih pro děti, je autorem dětských animovaných filmů. Vytvořil dvacet pět nástěnných maleb, umístěných ve veřejných i soukromých prostorách v Sofii, Staré Zagoře, Ostravě, Berlíně aj. Žije a pracuje ve vesnici Dren nedaleko Sofie, kde roku 1982 založil unikátní školu pro talentované děti. V roce 1968 získal cenu od Svazu bulharských výtvarných umělců a za tvůrčí úspěchy v oblasti malby za rok 1993 byl oceněn Nadací Joana Miró ve Valencii. Spiridonovovy obrazy vlastní Národní galerie v Sofii, muzea v Perniku, Gabrovu, Ruse, Sevlievu, Radomiru, Chaskovu aj., v zahraničí jsou součástí sbírky cara Simeona II., kolekce Královské akademie v Londýně, pinakotéky ve Vatikáně, Tokiu, Madridu a řady soukromých sbírek.
Španělský básník a překladatel Justo Jorge Padrón se narodil 1. října 1943 v Las Palmas na Kanárských ostrovech. Studoval práva, filozofii a literaturu na univerzitě v Barceloně, ve studiích pokračoval v Paříži a Stockholmu. Sedm let působil jako advokát ve svém rodném městě, poté se začal jako autor, překladatel a editor věnovat výhradně literatuře. Žije v Madridu. Vedle novoromantika Antonia Colinase a intelektuála Jaime Silese se tento existencionální a vizionářský lyrik stal nejvýraznějším představitelem španělské básnické generace 70. let, která se odklonila od občansky vyhraněného programu svých předchůdců a směřovala k universalismu, k poezii “planetární”, přesahující náboženské a ideologické, ale i jazykové hranice. Ve stále silnějším kontaktu s moderní světovou poezií se tito tvůrci pokusili vyjádřit životní pocity neomezené na individuální osud, související s komplexní, nesnadno postižitelnou situací člověka v atomovém věku. Padrónovy básně byly přeloženy do více než třiceti jazyků a získaly řadu významných cen ve Španělsku i v zahraničí. Nejproslulejší a nejpřekládanější sbírkou jsou Kruhy pekla; dostalo se jim mimořádné odezvy a staly se předmětem četných komentářů a interpretací. Padrón také přeložil a uspořádal antologie a výbory z moderní skandinávské, holandské, makedonské, ruské a české poezie. Knihy básní: Temné ohně (Los oscuros fuegos, 1971) Moře noci (Mar de la noche, 1973) Kruhy pekla (Los círculos del infierno, 1976) Bříza v plamenech (El abedul en Ilamas, 1978) Otesnita (1979) Navštívení moře (La visita del mar, 1984) Dary země (Los dones de la tierra, 1984) Umírá jen ruka, která tě píše (Sólo muere la mano que te escribe, 1988) Slyšené obličeje (Los rostros escuchados, 1988) |