V posledních letech je poměrně často věnována pozornost rekonstrukci historických uměleckých sbírek, které kdysi tvořily součást tzv. "kabinetů kuriozit" či měly s nimi mnoho společného. Mnohé z těchto kabinetů se postupem času staly základem vznikajících muzeí, kde už povětšinou netvořily geneticky vzniklé sbírky. Osudy jednotlivých sbírkových předmětů se od sebe oddělily a staly se součástí sbírek jiných.
Na rozdíl od dnešních muzeí mívaly kabinety kuriozit svého neopakovatelného génia loci, stvořeného duší majitele. To je jedna z věcí, kterou již zpětně zrekonstruovat nedokážeme. Přesto zájem badatelů i veřejnosti o rekonstrukci historických sbírek v podobě výstav či odborných publikací je nemalý.
K takovým sbírkám se nepochybně řadí i předměty z bývalého Klementinského matematického muzea. Připomeňme si proto v krátkosti něco z historie tohoto muzea.
Musaeum Mathematicum Collegii Clementini či Klementinské matematické muzeum bylo nejstarším veřejným muzeem v českých zemích a jedním z nejstarších v Evropě, dokonce starším než samo Britské muzeum. Z názvu vysvítá, že bylo součástí klementinské koleje Tovaryšstva Ježíšova a bylo vybudováno po vzoru obdobných jezuitských sbírek např. v Římě nebo v Kolíně nad Rýnem.
Oficiálně bylo ustanoveno v roce 1722, patrně zásluhou rektora pražské univerzity, pozdějšího generála jezuitského řádu Františka Retze a současně otevřeno i pro laickou veřejnost. Nejstarší písemná zmínka o něm však pochází již z roku 1638 a jako provenienční přípisek ji můžeme nalézt v díle Petra Ryffa "Questiones geometricae. 1600" v tomto znění: "Collegii Caesarei Societatis JESU Pragae asaei Mathem.: A. 1638."
Tento přípisek byl tedy, napsán o 84 let dříve než začalo muzeum oficiálně existovat, což dokládá, že sbírky v koleji sv. Klimenta se začaly postupně formovat již v průběhu 17. století. V této souvislosti je třeba zmínit, že ve stejném roce jako muzeum, tj. 1722 byla založena zvláštní řádová matematicko - astronomická studia.

Ačkoliv muzeum neslo název "Matematické", tvořily jeho sbírku předměty nejrůznějšího druhu. Mnohé z nich lze dnes označit za předměty etnografické povahy. Pocházely z misií členů jezuitského řádu či z darů příznivců řádu. O jaké předměty se jednalo? Byly jimi např. Indiánské čapky a Indiánský klobouk z Brazílie z období 18. století, nebo africký polštář z oblasti Kongo - Zair z přelomu 16.17. století, vše doklady misionářské činnosti jezuitů. Tyto předměty jsou dnes součástí sbírek Náprstkova muzea - Národního muzea v Praze. Byly zde však i jiné sbírky, např. kolekce mincí, obrazů, kuriozit nejrůznějšího druhu a v neposlední řadě přírodnin.