Součástí muzea bývala též tzv. "Tychonova síň",
ve které se uchovávaly přístroje a jiné vzácné relikvie z pozůstalosti
Tychona Brahe či podle něho nazvané. K nejvzácnějším patřily jeho sextanty
z dílny Josta Burgiho či sluneční hodiny, úhloměr a kružítko z produkce
Erasma Habermela.
Co se ze sbírek Matematického muzea dochovalo v Klementinu? Odpovědět lze
lapidárně třemi slovy: hodiny, glóby a knihy. Podívejme se však na ně trochu
blíže.
K nejzajímavějším bezesporu patří tzv. "Kleinovy hodiny", dnes
souhrnně označované jménem svého stvořitele. Sestrojil je mechanik a astronom,
jezuita Jan Klein (1684-1762), který v letech 1723-1732 působil
v Matematickém muzeu jako adjunkt a poté jako jeho správce. Dodnes se
k těmto hodinám dochovaly tištěné návrhy od Josefa Steplinga v publikaci
"Exercitationes geometricoanalyticae de... descriptio automati planetarii,
1751". Některé z těchto hodin popsal ve své publikaci "Beschreibung
der berü hmten Uhr und Kunstwerke am Altstä dter Radhauze und auf der
Konigl. Sternwarte zu Prag, 1791" astronom Antonín Strnad,
![geo.gif (72771 bytes)](obr/geo.gif)
Hodiny podle geocentrické soustavy
Tychona Brahe |
![tychon.gif (56763 bytes)](obr/tychon.gif) Tychonova síň
ředitel Klementinské
hvězdárny. Strnad spravoval sbírky Matematického muzea v době po jeho zrušení,
tedy od roku 1774.
Vraťme se ještě k hodinám a blíže se
zmiňme alespoň o dvou nich.Tychonské hodiny s mechanickým planetáriem sestrojené cca 1756 demonstrují pohyb planet podle
geocentrické soustavy Tychona Brahe. Odtud pochází i jejich druhý název. Jejich protějškem jsou pak tzv. Koperníkovské hodiny
z roku 1752, které demonstrují pohyb planet podle heliocentrické soustavy
Mikuláše Koperníka.
![helio.gif (66493 bytes)](obr/helio.gif)
Hodiny podle heliocentrické soustavy
Mikuláše Koperníka |