Vitrína s nápisem Dílo TGM v letech studené války předznamenává druhou část výstavy, věnovanou osudům Masarykova politického odkazu v druhé polovině 20. století. Odborným garantem této části jubilejní expozice byla Společnost Edvarda Beneše. Zatímco v Československu se od roku 1948 rozvíjela nenávistná propagandistická kampaň proti T.G. Masarykovi a jeho dílu, jež záhy nabyla obludného rozsahu, svobodný svět si naopak v březnu 1950 připomněl 100. výročí jeho narození. Dokládají to na jedné straně dobové pseudohistorické knihy a brožury o "protilidové a protinárodní politice T.G. Masaryka", o jeho "kontrarevoluční protisovětské politice T.G. Masaryka", o jeho "kontrarevoluční protisovětské politice" apod., na druhé straně pak ukázky publikací, které tehdy připravil a vydal československý exil. Málo je také známo, že k 100. výročí Masarykova narození byla v budově velvyslanectví v Praze odhalena pamětní deska a Masarykův reliéf.
V Londýně symbolicky ve výroční den 7. března 1950 vznikl Ústav dr. Edvarda Beneše pro politické a sociální studium. Založilo ho několik českých exilových politiků v čele s někdejším kancléřem Jaromírem Smutným. Ústav si vytkl za cíl "podporovat studium politických a sociálních věd se zřetelem k životnímu dílu zakladatelů Československé republiky T.G. Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše v duchu jejich programu pokrokové demokracie, založené na úsilí o pravdu a bratrství mezi lidmi a národy". Působil v Londýně jako diskusní a vydavatelské středisko do roku 1964, kdy Jaromír Smutný zemřel a ústav zanikl.
Mnohotvárnou činnost londýnského Ústavu Edvarda Beneše v expozici dokumentují kromě drobných organizačních tisků především prezenční kniha o účasti na schůzích ÚEB, ukázka z podrobné rukopisné kroniky ÚEB či strojopisný přepis jednoho ze stenografických záznamů diskusí exilových politiků o únorových událostech 1948. Tyto diskuse o traumatizujícím politickém tématu československého exilu se konaly od října 1949 do července 1950. K cenným exponátům dále patří soubor třiceti svazků publikační řady Doklady a rozpravy ÚEB, kterou londýnský ústav vydával v letech 1952-1958.

Skromně vybavené publikace vyšlé v této řadě byly věnovány klíčovým problémům moderních československých dějin, jako byly např. únorové události, slovenská otázka, sovětská anexe Podkarpatské Rusi, česko-německé vztahy aj. Publikační řada Doklady a rozpravy ÚEB, s níž se tu mohou návštěvníci seznámit, představuje ve svém celku objev dokonce i pro širší odbornou veřejnost.

Nástupnickou organizací londýnského Ústavu dr. Edvarda Beneše pro polické a sociální studium se stala Společnost Edvarda Beneše, jež byla ustavena v Praze 23. května 1990. Její činnosti jsou věnovány poslední tři výstavní vitríny. Společnost již od roku 1991 pravidelně pořádá jarní a podzimní cykly veřejných přednášek, vydává Bulletin SEB (od roku 1991 celkem 13 čísel) a Knižnici SEB (od roku 1992 dosud 21 svazků). Publikuje v ní archivní dokumenty, vzpomínkové texty a studie k moderním českým dějinám. Usiluje tak o obnovení české historické paměti, jež byla v minulých desetiletích cílevědomě devastována. Mnohé z těchto publikací pak přímo dokládají úzkou spolupráci Edvarda Beneše s T.G. Masarykem při vzniku a budování demokratické ČSR. Různobarevné obálky vystavených svazků Knižnice SEB spolu s dalšími materiály (plakáty výstav, pozvánky na pořádané akce, propagační letáky aj.) návštěvníky seznamují se všemi oblastmi odborné i popularizační činnosti Společnosti Edvarda Beneše.
Závěrečný pravoúhlý panel s velkou portrétní fotografií prezidenta Edvarda Beneše z roku 1947 připomíná jeho slavnostní slib, pronesený 21. září 1937 na Pražském hradě nad Masarykovou rakví:

"Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme!"

Je přáním všech tří pořadatelů, aby výstava o Masarykově díle a odkazu, připravená k 150. výročí Masarykova narození, oslovila co nejvíce návštěvníků Klementina.