Stanisław Lem
a Národní knihovna ČR

 Futurolog, filozof, spisovatel velkého formátu, jeden z významných, světově uznávaných myslitelů 20. století se v letošním září dožívá 80. let. Byl prvním, kdo překonal bariéry socialistické ideologie a prokázal činy, že literární fantastika má být pokládána za svébytnou formu realismu, protože poskytuje svědectví o své epoše a její charakter je reálný. Nenapodobitelným způsobem se mu podařilo spojit pronikavý sociální pohled, vědeckou intuici a břitký humor, mnohdy satiru. Stal se nejčtenějším a nejpřekládanějším z polských spisovatelů; jeho díla nestárnou, naopak, získávají v současné atmosféře nový význam a výklad.
Stanisław Lem vytvořil rozsáhlé dílo, z něhož jen u nás vyšlo k pětadvaceti titulům - za všechny jmenujme Planetu Eden, Solaris, Nepřemožitelného. Není pouze autorem beletrie, ale také esejistou, který brilantně vládne slovy a přitom jim určuje exaktní, břitce věcný obsah. Literatura v jeho podání získává rysy filozofie a vědeckého poznání. Lem se od počátku angažoval v úloze popularizátora kybernetiky, jíž dodal životnost a lidský rozměr, jak se to nepodařilo ani Isaaku Asimovovi.
Koho jiného by napadlo vytvořit robotí pohádky, poetické miniatury s hlubokým vnitřním rozměrem? Přesvědčení, že stroje a převratné vynálezy nemusejí sloužit podle našich předpokladů, vyjadřuje s originálními nápady a hořkou věštbou, která se pomalu začíná naplňovat, tak jak předvídal před třiceti lety v povídce Futurologický kongres. Jeho Summa technologiae (parafráze názvu encyklopedického díla Tomáše Akvinského) - úvahy o možném vývoji vědy a techniky - představuje jedno ze zakladatelských děl futurologie.
Stanisław Lem patří mezi spisovatele, kteří si mezi československými čtenáři získali největší ohlas, o čemž svědčí působení české Společnosti Stanisława Lema; ostatně polská a česká kultura dokládají svoji spřízněnost nejen v oblasti spolupráce knihoven obou zemí, ale také v častých a úzkých kontaktech mezi příznivci fantastického žánru. Kde jinde by mělo být vzpomenuto Lemova díla, než v Národní knihovně ČR, kde jsou uloženy nejen překlady jeho knih, ale ve fondu Slovanské knihovny také původní polská vydání?
Myšlenka, která vznikla v létě minulého roku na základě setkání polských a českých autorů, našla neobyčejně vstřícný přístup a pomoc jak ze strany vedení Národní knihovny ČR, tak Polského institutu v Praze. Původní námět výstavy Lemových děl doplnily další akce, které poskytly širší pohled na osobnost Stanisława Lema a na prostředí polské fantastiky, ale také otevřely problematiku místa fantastické literatury v kontextu soudobé kultury.
Spojeným úsilím Polského institutu v Praze a Národní knihovny ČR ve spolupráci s Obcí spisovatelů, Obcí překladatelů a Společností Stanisława Lema se tak zrodily Dny polské fantastiky, které se trochu kontrapunkticky odehrály na půdě staroslavného Klementina, a pak v moderních prostorách Maďarského kulturního střediska. Pilíře celé události představovaly v úterý 3. dubna vernisáž výstavy Stanisław Lem a polská fantastická literatura, umístěné v prvním patře Klementina a mezinárodní sympozium nazvané Stanisław Lem: fantastika, věda, civilizace. Zatímco NK ČR zapůjčila k celodennímu jednání zasedací síň a obětavé kolegyně z oddělení Public relations se ujaly organizačních nezbytností, díky štědrosti Polského institutu bylo možno zajistit tlumočení přednášek a pohoštění pro účastníky. Nebylo jich právě málo - dobrá padesátka, ačkoliv leckdo se dostavil jen tak, jak mu dovolil pracovní nebo učební proces.
Velké díky patří řediteli NK ČR PhDr. Vojtěchu

Balíkovi, který si přes značně přetížený osobní program nalezl čas na uvítání hostí a otevření výstavy, dokonce i na část programu, jehož se účastnil rovněž dr. Zbigniew Machej, programový ředitel Polského Institutu v Praze.
A bylo čemu naslouchat: přednášející, kteří bez výhrady patří k akademicky vzdělaným a literárně činným osobnostem, známým v kulturním světě, využili tématu semináře k hlouběji vedeným úvahám a objevným postřehům, které se postupně dotkly palčivých dilemat současné společnosti na přelomu věků - otázek, které právě Stanisław Lem klade již několik desetiletí ve svých dílech, a snaží se na ně odpovídat.
Jestliže Pavel Weigel představil Stanisława Lema jako člověka, filozofa a spisovatele, politické a náboženské aspekty ve tvorbě Lema analyzovali australský host Lech Keller a Marek Oramus z Polska. Maciej Parowski připomněl filmové adaptace příběhů z knih Stanisława Lema (tak vzdálené prvoplánovým akčním snímkům!). Adam Ustynowicz poukázal na jasnozřivé, nadčasové motivy v Lemově beletristickém díle, Jerzy Jarzebski se zamyslel nad jeho pozdní esejistikou, v níž se odráží Lemův hořce ironický skepticismus a touha po humanitě. Zajímavá fakta přinesl Vlado Ríša v retrospektivním přehledu o polské fantastice v našich zemích, profesor Otakar Chaloupka na vysoké úrovni rozpracoval vztah fantastiky a kultury. Snad k nejpoutavějším a nejpřínosnějším příspěvkům patřily studie slovenského přednášejícího Ondreje Herece na téma aplikované fantomatiky (virtuální reality) a závěrečné vystoupení Františka Novotného, který svým originálním přístupem vyzdvihl varovné tóny Lemových románů.
Přednesené příspěvky by si zasloužily širší publicitu: nestálo by za úvahu umístit je - třeba! - přechodně na internetové stránky NK ČR?
Po vernisáži zazněl v Zrcadlové kapli Klementina koncert k poctě Stanisławu Lemovi, v  němž účinkovali Petr Matuszek, Markéta Dvořáková, Vladislav Matoušek a Atlantis Collegium.
Program tvořily skladby polských kompozitorů (Teleman, de Grudencz, Szeligowski). Přenášely posluchače od středověku až do symbolisticky laděného období před stovkou let. O to výrazněji zapůsobila ukázka ze soudobé opery “Hvězdné deníky Ijona Tichého” Vladislava Matouška: v  dějinách koncertů Zrcadlové kaple vskutku nevšední a zajímavý zážitek!
Dny polské fantastiky však stejně důstojně zahájilo o den dříve promítání dokumentárních filmů o Stanisławu Lemovi a beseda s jejich režisérem Adamem Ustynowiczem. O závěrečnou akci, která prezentovala polský časopis Nowa Fantastyka a nabídla besedu s  jeho redaktory, byl velký zájem z řad českých příznivců nejen tohoto žánru. Na oplátku umožnilo vedení NK ČR zahraničním účastníkům semináře prohlídku Klementina - líbila se, stejně jako návštěvníky Dnů polské fantastiky potěšil jejich program.
Zní to až neobratně, konstatovat, že se nějaký podnik vydařil. Ale za prvé, šlo o společnou záležitost, unikátní ve svém zaměření, která otevírá prostor k další spolupráci mezi NK ČR a Polským institutem a nabízí NK ČR rovněž nový okruh aktivit. Za druhé, ohlasy na seminář a doprovodné akce svědčí o jejich kvalitách. Za to všechno však patří poděkovaní především vedení NK ČR za jeho porozumění, týmu výstavnictví pod vedením Mgr. Hochmalové, PhDr. Libuši Piherové, Mgr. Evě Novotné a všem, kteří organizátorům Dní polské fantastiky v Klementinu pomohli. Přes všechnu techniku, jež ovládá dnešní svět, přes pravidla informačního věku, který Stanisław Lem prorokoval, marná sláva, úspěšná akce může vzniknout jen díky odvěké lidské součinnosti.

PhDr. Františka Vrbenská