|
Letos v září
oslaví Stanisław Lem osmdesátiny. Polský institut v Praze a Národní
knihovna ve spolupráci s Obcí spisovatelů, Obcí překladatelů a Společností
Stanisława Lema připomněli na počátku dubna 80. výročí narození světově
proslulého autora vědeckofantastické literatury uspořádáním mezinárodního
sympozia Stanisław Lem: fantastika, věda, civilizace, výstavy Stanisław
Lem a polská fantastická literatura a koncertu Pocta Stanisławu Lemovi
v Zrcadlové kapli Klementina.
Lidé odjakživa toužili
znát věci, které přesahují jejich vlastní zkušenost. Co se stane v budoucnosti,
jaké nové vynálezy ovlivní jejich život, co se děje na místech, kam se
nikdy nedostanou, například na jiných planetách a v dalekém vesmíru,
zda je tam vůbec život a jak vypadá, to všechno dráždí naši zvědavost.
Literární tvůrci vycházeli této touze vstříc už velice dávno. V minulém
století do tohoto procesu navíc vstoupila věda a postupně se vyvinul žánr
vědeckofantastické literatury čili science fiction. Je nesporné, že v něm
dominují tvůrci píšící anglicky, nejsou však jediní. Ve středoevropském
prostoru patřil k velikánům žánru v 1. polovině 20. století
Karel Čapek, ve 2. polovině století nepochybně polský spisovatel Stanisław
Lem. Jeho dílo záhy proniklo do okolních zemí, mimo jiné i k nám.
Mnoho čtenářů se seznámilo se science fiction poprvé právě jeho prostřednictvím,
ať už to byly romány Astronauti, K Mrakům Magellanovým, Návrat z hvězd,
Planeta Eden nebo povídky o pilotu Pirxovi či Ijonu Tichém.
V roce 80. výročí narození Stanisława Lema jsme chtěli připomenout
tohoto autora. Nejprve se zrodila myšlenka výstavy, která se postupně rozšířila
i na přípravu sympozia, koncertu, filmové projekce. Tvůrci si zároveň byli
vědomi skutečnosti, že dílo Stanisława Lema je součástí bohaté polské
vědockofantastické literatury. Tradice polské fantastiky je delší než 200
let. Výstava tento aspekt zaznamenala představením dalších polských tvůrců
žánru.
V první části se výstava zabývala právě Stanisławem Lemem. Připomněla
některé události z jeho života, beletristické i nebeletristické dílo,
překlady do češtiny, lemiana čili sekundární tvorbu o Lemovi a tak dále.
Beletristické dílo bylo představeno včetně ukázek různých vydání, edic
sebraných spisů, českých překladů. Ukázky doplnily ilustrace polských a
českých výtvarníků, které Lemovo dílo inspirovalo k unikátním uměleckým
dílům, právě tak jako divadelní hry a filmová zpracování jeho námětů.
V obou našich zemích existují
literární časopisy zabývající se fantastikou. V Polsku se tento
|
Ing. Pavel Weigel se
Stanisławem
Lemem.
časopis nazývá Fantastyka, u nás Ikarie. Oba časopisy tisknou
povídky autorů druhé země, což výstava alespoň částečně
zachytila.
I v žánru science fiction existují literární ceny. V Polsku
se nejvýznamnější z nich nazývá cena Janusze Zajdla na počest
tohoto významného tvůrce. Výstava přinesla ukázky vítězných prací.
Je přitom zajímavé, že více než polovina z nich již vyšla česky.
Další část výstavy přiblížila díla starších i současných polských
autorů včetně ukázek jejich překladů do češtiny, práce o teorii žánru,
připomněla každoroční setkání příznivců této literatury, která
se v Polsku nazývají Polcony a u nás Parcony. Při této příležitosti
si dovoluji připomenoput letošní Parcon, který se uskutečnil začátkem
července.
Výstava pokračovala ve 3. patře knihami z fondů Slovanské knihovny,
které jsou dostupné všem zájemcům. Pro tuto příležitost připravila
ukázky opatřené anotacemi Slovanská knihovna.
Nejen na základě vlastní zkušenosti mohu oprávněně prohlásit, že
polská vědeckofantastická tvorba, včetně stále silnější větve
fantasy, je opravdu zajímavá a patří k tomu lepšímu, co se ve světě
píše. Andrzej Sapkowski, který nyní převzal roli nejpopulárnějšího
autora, opravdu není jediný. Snad o tom výstava přesvědčila.
Před zahájením vernisáže.
Zleva: ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík, uprostřed Pavel
Weigel, vpravo 1. tajemník Velvyslanectví Polské republiky a programový
ředitel Polského institutu v Praze Zbigniew Machej.
|
