Hlavní stránka NK 2/2001 Bulletinplus

Z VERNISÁŽÍ

Stanisław Lem
a polská fantastická literatura

Ing. Pavel Weigel

Letos v září oslaví Stanisław Lem osmdesátiny. Polský institut v Praze a Národní knihovna ve spolupráci s Obcí spisovatelů, Obcí překladatelů a Společností Stanisława Lema připomněli na počátku dubna 80. výročí narození světově proslulého autora vědeckofantastické literatury uspořádáním mezinárodního sympozia Stanisław Lem: fantastika, věda, civilizace, výstavy Stanisław Lem a polská fantastická literatura a koncertu Pocta Stanisławu Lemovi v Zrcadlové kapli Klementina.

Lidé odjakživa toužili znát věci, které přesahují jejich vlastní zkušenost. Co se stane v budoucnosti, jaké nové vynálezy ovlivní jejich život, co se děje na místech, kam se nikdy nedostanou, například na jiných planetách a v dalekém vesmíru, zda je tam vůbec život a jak vypadá, to všechno dráždí naši zvědavost.
Literární tvůrci vycházeli této touze vstříc už velice dávno. V minulém století do tohoto procesu navíc vstoupila věda a postupně se vyvinul žánr vědeckofantastické literatury čili science fiction. Je nesporné, že v něm dominují tvůrci píšící anglicky, nejsou však jediní. Ve středoevropském prostoru patřil k velikánům žánru v  1. polovině 20. století Karel Čapek, ve 2. polovině století nepochybně polský spisovatel Stanisław Lem. Jeho dílo záhy proniklo do okolních zemí, mimo jiné i k nám. Mnoho čtenářů se seznámilo se science fiction poprvé právě jeho prostřednictvím, ať už to byly romány Astronauti, K Mrakům Magellanovým, Návrat z hvězd, Planeta Eden nebo povídky o pilotu Pirxovi či Ijonu Tichém.
V roce 80. výročí narození Stanisława Lema jsme chtěli připomenout tohoto autora. Nejprve se zrodila myšlenka výstavy, která se postupně rozšířila i na přípravu sympozia, koncertu, filmové projekce. Tvůrci si zároveň byli vědomi skutečnosti, že dílo Stanisława Lema je součástí bohaté polské vědockofantastické literatury. Tradice polské fantastiky je delší než 200 let. Výstava tento aspekt zaznamenala představením dalších polských tvůrců žánru.
V první části se výstava zabývala právě Stanisławem Lemem. Připomněla některé události z jeho života, beletristické i nebeletristické dílo, překlady do češtiny, lemiana čili sekundární tvorbu o Lemovi a tak dále.
Beletristické dílo bylo představeno včetně ukázek různých vydání, edic sebraných spisů, českých překladů. Ukázky doplnily ilustrace polských a českých výtvarníků, které Lemovo dílo inspirovalo k unikátním uměleckým dílům, právě tak jako divadelní hry a filmová zpracování jeho námětů.
V obou našich zemích existují literární časopisy zabývající se fantastikou. V Polsku se tento

 Ing. Pavel Weigel se Stanisławem Lemem.

časopis nazývá Fantastyka, u nás Ikarie. Oba časopisy tisknou povídky autorů druhé země, což výstava alespoň částečně zachytila.
I v žánru science fiction existují literární ceny. V Polsku se nejvýznamnější z nich nazývá cena Janusze Zajdla na počest tohoto významného tvůrce. Výstava přinesla ukázky vítězných prací. Je přitom zajímavé, že více než polovina z nich již vyšla česky.
Další část výstavy přiblížila díla starších i současných polských autorů včetně ukázek jejich překladů do češtiny, práce o teorii žánru, připomněla každoroční setkání příznivců této literatury, která se v Polsku nazývají Polcony a u nás Parcony. Při této příležitosti si dovoluji připomenoput letošní Parcon, který se uskutečnil začátkem července.
Výstava pokračovala ve 3. patře knihami z fondů Slovanské knihovny, které jsou dostupné všem zájemcům. Pro tuto příležitost připravila ukázky opatřené anotacemi Slovanská knihovna.
Nejen na základě vlastní zkušenosti mohu oprávněně prohlásit, že polská vědeckofantastická tvorba, včetně stále silnější větve fantasy, je opravdu zajímavá a patří k tomu lepšímu, co se ve světě píše. Andrzej Sapkowski, který nyní převzal roli nejpopulárnějšího autora, opravdu není jediný. Snad o tom výstava přesvědčila.

Před zahájením vernisáže.
Zleva: ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík, uprostřed Pavel Weigel, vpravo 1. tajemník Velvyslanectví Polské republiky a programový ředitel Polského institutu v Praze Zbigniew Machej.


Předchozí stránka Obsah Další stránka