Sonda v Hale služeb
(sonda I)

Pod konstrukcí současné podlahy mocné 0,34 m (povrch 190,64 m n.m) se nacházelo souvrství hlinitých až kamenitohlinitých vrstev s jednou výraznou stavební úrovní ve výšce 190,00 – 190,20 m n. m., tvořenou úlomky malty a opuky. Báze tohoto souvrství byla na niveletě 188,80 m n. m. tj. 1,8 m pod dnešní podlahou Haly služeb. Celý tento horizont je možno interpretovat jako navážkové a vyrov-návací vrstvy vzniklé při rozsáhlé stavební činnosti jezuitů, jejímž výsledkem je dnešní barokní komplex Klementina. Pozůstatky středověkého osídlení lokality se nalézají až v intervalu 188,80 – 187,30 m n.m., tj. v hloubce od 1,8 m do 3,3 m od dnešní podlahy. Kromě dokladů pozdně a vrcholně středověkého osídlení (sídlištní vrstvy s nálezy keramiky ze 14. a 15. století) byla nalezena část základové partie zdi severojižního směru zlomové opuky, která představuje pozůstatek neznámé raně gotické stavby z 2. poloviny 13. století. K významnému nálezu patří objev železářského výrobního objektu ve tvaru zahloubené protáhlé vanovité jámy se dnem i stěnami vypálenými do červena, který byl součástí výrobního a zpracovatelského železářského areálu. Zánik objektu můžeme na základě nálezů keramiky ze zásypu datovat do konce 12. až počátku 13. století. Překvapivé je poměr-ně nevelké množství strusky, nalezené v jeho blízkosti. Nejstarší horizont osídlení byl reprezentovaný několika nevelkými zahloube-nými objekty ve vzájemné superpozici. Ve výplni těchto objektů, narušených zmíněným železářským výrobním zařízením, se nacházely zlomky keramiky z 12. století, ojediněle i ze století 11. Pro jejich torzovité dochování (části nehlubokých jam) je nelze jednoznačně interpretovat. Tyto výkopy představují pozů-statky nejstarší lidské aktivity na lokalitě nalezené při tomto výzkumu.

Sonda v technické knihovně vykopaná z úrovně suterénu
(sonda 2)

Sonda hloubená z nivelety 187,00 m n. m., tj. podlahy suterénu, zastihla pouze novověké situace a pozdně středověké nebo raně novověké opukové zdivo. V tomto případě se patrně jedná o severozápadní nároží jednoho z předbarokních domů, jehož východní průčelí tvořilo uliční čáru Seminářské ulice. Z novo-věku pochází i zahloubená odpadní jímka, z jejíž výplně byly vyzvednuty zlomky keramiky ze 16. - 17. století. Na dně sondy byla v hloubce 5,1 m od dnešního terénu (kóta 184,20 m n. m.) zastižena hladina spodní vody. Tato výška odpovídá úrovni vltavské hladiny.