Bulletin Plus 1/2003

Výstava redaktora a moderátora radiostanice Svoboda Ivana Tolstého Spisovatelé u mikro-fonu byla věnována 50. výročí této stanice, zřízené americkou vládou pro vysílání na Vý-chod v době studené války. Od samého počátku se rádio Svoboda stalo literárním rozhlasem a vlastně i rozhlasem emigrantských spisovatelů. Spisovatel v Rusku je tradičně považován za duchovní autoritu – jeho právo hlásat svůj názor a informaci odlišnou od ofi-ciální, vytvořené totalitním systémem, bylo uznáno posluchačem v Rusku. Zvláště, když se tak negativní zkušenost z existence ve lži obohatila o pozitivní emigrantskou zkušenost fungování svobodné společnosti a bytí v ní. Publicistika byla v programech Svobody nejvíce žádoucí, tím pádem byl hojně využit tradiční smysl pro občanskou angažovanost literatury v Rusku.
Prostřednictvím knih, fotografií a životopisů zakladatelů názorové platformy Rádia Svoboda, jeho prvních zaměstnanců, odpůrců sovětského režimu, představila výstava v Národní knihovně Abdurachmana Autorchanova (1909–1997), Alexandra Bachracha (1902–1985), Michaila Mondiče (1923–1968), mladší dceru L.N. Tolstého Alexandru Tolstou (1984–1979), Vladimira Jurasova (1914–1999). Exponáty této části výstavy jsou ukázkami literatury tzv. “tamizdatu”, která spolu se “samizdatem” byla nejžádanějším a nejnebezpečnějším čtením v poválečném Rusku.
Díky Rádiu Svoboda se vrátily do Ruska jména a hlasy emigrantů z doby revoluce a občanské války, ale až nyní, během posledních deseti let, se mohly legálně ukázat čtenářům i v knižní podobě. Jsou mezi nimi jména, bez nichž si nelze v dnešní době představit ruskou literaturu XX století: Georgij Adamovič(1892–1972), Vladimir Vejdle (1895–1979), Gajto Gazdanov (1903–1971), Roman Gul’( 1896–1986), Boris Zajcev (1881–1972). Významným počinem expozice bylo vystavení ukázek prvních vydání děl těchto autorů vydaných ve známých vydava-telstvích emigrantské literatury: Izdatel’stvo im. Čechova (New York), YMCA–Press (Paříž), Ardis (Ann Arbor), Most (New York), ILLA (Washington). Tuto svoji vzácnou knihovnu doplnil I. Tolstoj o knihy z vydavatelství a na-kladatelství současného Ruska, které jsou zaměstnány emigrantskou literaturou na několik desítek let.

Zleva: Vladimír Bystrov a Kiril Kobrin s manželkami, Andrej Šarij, Petr Vajl a Soňa Tolstá. (Foto: Eva Hodíková.)

Největší skupinu autorů výstavy v Klementinu tvořili spisovatelé – emigranti z vyspělého socialistického Ruska, bývalí posluchači Rádia Svoboda, kteří očima “sovětského” člověka poprvé uviděli zakázaný Západ. Tento úhel pohledu je doposud nevyčerpaným zdrojem dojmů, úvah a inspirací pro spisovatele různých tvůrčích směrů a žánrů: Vasilija Aksjonova (1932), Petra Vajla (1949), Vladimira Vojnoviče (1932), Alexandra Genise (1953), Leonida

Z vernisáže. Na snímku zprava Petr Vajl představuje nové vydání své knihy, uprostřed autor výstavy Ivan Tolstoj, vlevo ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík.
(Foto: Eva Hodíková.)

Iceleva (1946), Dmitrie Savického (1944) a mno- ha dalších. Mezi ně patří básníci, kteří obzvlášť dokaží využít možností éteru v práci se slovem, rytmem a zvukem: Iosif Brodskij (1940–1996), Anri Volochonskij (1936), Igor Pomerancev (1948) ...
Rádio Svoboda je známo svým netradičním interpretováním textů krásné literatury, para-doxními názory na skutky a postavy světových dějin. Do jisté míry na tom má zásluhu různorodost používaných metod, konfrontu-jících jednotvárnost kritického hes z dob tota-lity. S trochou nadsázky se dá říci, že mottem Rádia Svoboda je heslo: každý přístup je dobrý, s výjimkou nudného. Psychoanalytický přístup je stále populární a má pro ruské posluchače stále význam objevu. Boris Paramonov (1937), Alexandr Etkind (1953) a další jsou skvělými představiteli této metody. Jejich knihy získaly prostřednictvím Rádia Svoboda v posledních letech velkou popularitu v Rusku a byly přiblí-ženy i na výstavě v Klementinu. S postupným uvolněním ideologického napětí mezi Západem a Východem rozšířili autoři Rádia Svoboda tematické spektrum svých programů, jejich vznik či zánik je ovlivňován tvůrčím zájmem a osobními rysy autorů. Proto také bylo možné na výstavě spatřit tváře autorů originálních programů: Alexandra Genise, Dmitrije Savic-kého, Anatolije Střelkanyje, Igora Pomeranceva, Solomona Volkova a dalších. K nim patří i autor výstavy Ivan Tolstoj, redaktor kulturologického programu “Poverh Bar’jerov”. Ivan Nikitič Tolstoj (1958, Petrohrad) je filologem, rusistou, odborníkem na emigrantskou literaturu. V Rádiu Svoboda pracuje od roku 1995. Je autorem knihy “Kursiv epochy” a vášnivým sběratelem knih a archivních materiálů o staré a nové ruské emigraci. Připravuje k vydání bio–bibliografický slovník spisovatelů ruské emigrace. Od pře-stěhování rádia z Mnichova do Prahy byl stálým čtenářem Slovanské knihovny. Tehdy, v únoru 1995, byla připravena na uvítanou pro ruskou kulturu tak významné instituce výstava pod názvem “Spisovatelé a publicisté na Rá-diu Svoboda” (autorka výstavy M. Magidová) ve třetím patře Klementina, která prezentovala literaturu z fondu Slovanské knihovny na toto téma.
Letošní výstava Ivana Tolstého na ní navázala a je tak v pořadí jeho už druhou výstavou v Klementinu – první byla věnována knižním vydáním Vladimira Nabokova ve sbírce Tolstého (13.3.–13.4. 2000).
Katalog knih 50 autorů Spisovatelé u mikro-fonu vydaný ke stejnojmenné výstavě je zá-roveň malou ukázkou k připravovanému slov-níku spisovatelů – spolupracovníků Rádia Svoboda za 50 let jeho existence, který Ivan Tolstoj připravuje k vydání v NK.

Marija Magidová

	2/2003 Bulletin_plus