Šedesáté výročí narození a desáté výročí úmrtí zpěváka a kytaristy, textaře, básníka a výtvar-níka Karla Kryla připomněla výstava Karel Kryl: Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína, zahájená v Národní knihovně 3. března. Výstava přiblížila životní pouť umělce a především jeho myšlenky a pocity v časových úsecích tak, jak vznikala jednotlivá díla. Životní cestu Karla Kryla dokumentovala prostřednictvím autoro-vých citátů, poznámek, úvah, prvních náčrtů básní a textů, korektur, vydaných publikací, fotografií a dalších materiálů z Archivu Karla Kryla. Výstavu uspořádala a připravila Marlen Kryl ve spolupráci s PhDr. Alenou Šubrtovou,

bývalou pracovnicí Archivu Národního muzea v Praze, konečnou podobu expozici vtisklo oddělení výstav Národní knihovny pod vede-ním Zuzany Hochmanové. Odbor vydavatelský NK ČR vydal v redakci PhDr. Mileny Ředinové k výstavě příležitostný tisk sestavený Marlen Krylovou pod názvem Je jaro desáté (Cesta je prach....), do kterého přispěli spolu s autor-kou ministr kultury Pavel Dostál a prof. Antonín Měšťan. Tisk přináší také ukázky z tvorby Karla Kryla a fotografie umělce v různých životních etapách.
Vernisáž výstavy zahájili ředitel Národní knihovny PhDr. Vojtěch Balík a Marlen Kryl, kteří po úvodním proslovu uctili sklenkou vína obě jubilea Karla Kryla.

Prezidentská návštěva Klementina

PhDr. Vladimír Kaňka

I ve ctihodném Klementinu může docházet k fraškám. Seběhly se mimo jiné při inaugu-racích nových ředitelů a při významných návštěvách.
Ministři přicházeli do klementinských knihoven zřídka, v nedávné minulosti vesměs spíše po svém sesazení. Ale prezident navštívil dnešní Národní knihovnu, pokud je mi známo, pouze jeden. Výjimkou byl T.G. Masaryk, který tu léta přednášel ještě jako profesor Univerzity Karlovy. (Mimochodem, ve druhém patře stála ještě v roce 1997 v jednom koutě trochu omšelá katedra, od níž TGM přednášel. Zachovala se?)
V  roce 1965 vyjednal ambiciózní ředitel knihov-ny Josef Vinárek prostřednictvím tehdejšího ministra kultury, asi Jiřího Hájka, návštěvu prezidenta Antonína Novotného v knihovně. Na co Novotného do knihovny nalákali, dnes není jasné, bylo známo, že na knižní kulturu ani na baroko vůbec netrpěl. Vždyť při pro-jevech mu dělalo potíže vyslovit slova více než tříslabičná. Nejraději měl přece mariáš.
V knihovně se rozběhly horečné přípravy, odklízel se nevhodný nábytek z chodeb, smej-čilo se … Zvolila se trasa, kudy Novotného povedou, vybíralo se, kdo ho bude smět doprovázet a hlavně se trénoval pochod touto trasou jako před nějakým závodem.
Zajímavý byl příjezd prezidenta na nádvoří a jeho vstup do budovy.  Předvoj  tvořil   jediný