C Navrhovaná část

C.1 Výsledky řešení

Výsledky řešení jsou v souladu se zadáním a cíli, které byly stanoveny v projektu:

Základním cílem výzkumného záměru je především propojení analytických, resp. bibliografických záznamů s plnými texty článků zpracovávaných v Kooperačním systému článkové bibliografie a optimalizace zpřístupnění plných textů.
Jsou podrobně popsány v analytické části. Základní podmínkou splnění cíle byl přechod na zpracování článků v ALEPHu a formátu UNIMARC v r. 2000 a vydávání CD-ROM s článkovou bibliografií v UNIMARCu.
Při řešení projektu nedošlo ke splnění následujícího dílčího úkolu: vydání plnotextové CD, nebyly blíže zkoumány možnosti propojení bibliografických záznamů s plnými texty uloženými na CD-ROM a zakoupení autorských práv.

C.2 Závěr

Domnívám se, že propojování přes OpenURL a SFX je dobře funkční v případě, zná-li uživatel jméno autora a název článku a časopisu aj. formální údaje. Jediné, i když podstatné riziko"nepropojení" je v případě , jsou-li údaje zapsány nejednotně nebo nepřesně.
Z hlediska věcné problematiky je otázka propojení složitější.

K dispozici je selekční (autoritní termín použitý katalogizátorem při indexaci) , ať už je na úrovni skupiny konspektu, předmětové kategorie nebo předmětového hesla (používaný v hierarchii) nebo klíčového slova.

"Podle stupně dokonalosti těchto rešeršních prostředků se systémy dělí do tří kategorií, tzv. generací (1. generace: jednoduché vyhledávání slov, jednoduché maskování, pravostranné rozšíření, 2. generace: booleovské a proximitní operátory, maskování, pravo-levostranné rozšiřování slov, vyhledávání podle pole, ostré vyhodnocování dotazů, 3. generace: pojmově orientované vyhledávání, rozklad pojmu na podpojmy, vážení pojmů, neostré vyhodnocování dotazů) . Tyto systémové rešeršní nástroje, tedy prostředky informační technologie, ovlivňovaly rešeršní strategie, které měly zásadní vliv na vývoj věcných selekčních jazyků (viz dramatický odklon od jazyků prekoordinovaného typu v souvislosti s nástupem systémů druhé generace).
Dá se předpokládat, že plný rozvoj systémů třetí generace (pojmově orientovaných) a nástup systémů umělé inteligence, případně systémů založených na porozumění přirozenému jazyku, vyvolá neméně dramatickou, ne-li ještě dramatičtější proměnu této oblasti." (Cit. Balíková, 20002)

Propojení může jít až na úroveň fulltextu. Indexace a vyhledávání v klíčových slovech plných textů je velmi nepřesné a zavádějící. U běžných plnotextových systémů nepostihuje pojmy,koncepty.

Možná, že řešením je integrace řízených slovníků do pojmového vyhledávání podpořená lematizátorem a automatickou kategorizací textu a tvorba ontologií. Tedy kombinace všech výše zmíněných nástrojů pro věcné zpřístupnění.

V našem případě to konkrétně znamená připojit server http://full.nkp.cz a bázi ANL FULL do Metalibu pro vyhledávání přes Z39.50. Především však připojit ANL FULL a server full.nkp.cz do SFX a naopak - zdroj a cíl SFX může být i fulltext.

Extrahováním metadat z plných textů se zrychlí zpracování článkových informací a jejich zpřístupnění v podobě metadat DC , XML/RDF aj. tyto nástroje budou hrát důležitou roli při zpřístupnění informací na webu, při propojení otevřeného a uzavřeného webu a v mezinárodní spolupráci.
Budoucnost ukáže, jde-li a jak propojit projekt Webarchiv, virtuální a digitální knihovny, oborové brány se zpracováním článků v kooperačním sytému článkové bibliografie. Je to dlouhodobá záležitost. Je však mít na zřeteli, že je nejdříve nutné implementovat, otestovat a vyvinout nové spolehlivé v poměru vzájemné interoperability. Je důležité zachovat konzistenci a návaznost zpracování.
Optimalizovat zpřístupnění plných textů znamená též legalizovat jejich pravidla zpřístupňování v příslušných zákonech (autorský zákon, zákon o povinném výtisku, vysokoškolský zákon aj.).
V budoucnu je třeba se soustředit především na zpřístupnění textů odborné povahy.
V budoucnu lze očekávat spolupráci v rámci některých agent NKČR, které se zabývají zpřístupněním elektronických dokumentů a oddělení článkové bibliografie, resp. Kooperačním systémem, stejně tak spolupráci mezi dalšími institucemi na základě otevřených standardů.
Propojovat bibliografické záznamy lze staticky i dynamicky, jasná tendence je k otevřenému propojení a k interaktivním pružným službám.

V návrhu nové "Strategie rozvoje knihoven 2003-2005" je formulován hlavní cíl rozvoje knihoven: "Prostřednictvím národního knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a informačním zdrojům v jakékoli formě, vytvářet informační zázemí pro výchovu a celoživotní vzdělávání, pro uspokojování kulturních zájmů občanů, pro výzkumnou a vývojovou činnost, pro ekonomické aktivity a pro nezávislé rozhodování jedince."
Z dílčích cílů: vytvořit integrovaný národní systém knihoven a informačních institucí, který s využitím informačních technologií umožní jejich propojení, kooperaci a zapojení do mezinárodní spolupráce; zajistit realizaci regionálních funkcí knihoven a formovat krajské systémy knihoven; podporovat oborovou organizaci systému knihoven; dosáhnout maximální kompatibility a unifikace knihovnických činností a systémů v národním a mezinárodním měřítku s cílem zlepšit kvalitu služeb, zvýšit efektivitu činnosti knihoven, odstranit duplicitu činností.

C.3 Návrhy opatření

Je třeba zajistit financování činností, nástrojů a používaných technologií i po skončení toho výzkumného záměru a programového projektu přímo souvisejícího se záměrem - Souborná databáze Kooperačního systému článkové bibliografie - optimalizace integrace a správy heterogenních dat" (2000-2004).

D - Použití finančních prostředků - institucionální podpory (tabulky, komentář)
E - Resumé

Zpět na Analytickou část