Hlavní stránka NK 1/2000 Bulletinplus

Astronomická věž Klementina - stavební historie ve 20. století.

ing. arch. Ondřej Ševců
(autor je odborný pracovník Státního ústavu památkové péče.)

Astronomickou věž Klementina, podobně jako ostatní velmi cenné prostory, velká rekonstrukce prováděná ve 20. a 30. letech 20. století nijak podstatně nezasáhla. V průběhu 40. let po 2. světové válce byla věž ponechána svému osudu, bez výraznější údržby i bez výraznějších (a třeba ničivých) zásahů. V polovině 90. let proběhla oprava již notně zchátralého průčelí objektu, včetně střechy a sochy atlanta. Je nutno kvitovat, že tuto obnovu přečkal měděný plášť střechy, naopak celkové barevné řešení si v budoucnosti vyžádá ještě důkladnou rozvahu. Při této opravě bohužel již nevybyly prostředky na obnovu některých klempířských a kovářských prvků a zejména výplňových prvků, které byly již ve velmi špatném stavu a nezabránily vniknutí holubů do prostor věže.
Poslední etapa obnovy věže souvisí s příchodem konce milénia a tendencí zpřístupnit některé zajímavé památkové objekty. Klementinská observatoř je nepochybně objektem , který zasluhuje pozornost, ať již kvůli vzácně dochovanému baroknímu interiéru s fragmenty původní astronomické výbavy (čímž se řadí k opravdovým unikátům i evropském měřítku) nebo díky pozoruhodnému výhledu na malebné pražské panoráma. Zejména pohled na Hradčany , kde se objevuje i Karlův most a v prvním plánu nádherná konfigurace věží kostela sv. Salvátora a sv. Františka patří k silným zážitkům , vypovídajícím o magičnosti Prahy.
Zřejmě dobře míněný, ale zcela nedomyšlený byl požadavek Ministerstva kultury ČR, podmiňující finanční dotaci obnovy věže, aby až na ochoz byl bezbariérový přístup. Zcela legitimní požadavek na umožnění vstupu osobám se sníženou schopností pohybu uplatňovaný dnes při výstavbě i rekonstrukcích památkových objektů, by se v tomto případě proměnil v podivný destrukční záměr s velmi prapodivným výsledkem. Pokud bychom vložili do interiéru věže výtah (což byl jeden z původních záměrů) , nejen bychom zničili všechny hodnotné prvky vnitřku věže, ale nahoře bychom vozíčkáře zase poslali dolů po jediném vykouknutí, protože po ochozu věže se na vozíku jezdit nedá, v některých místech se sotva vyhnou dva lidé stojící.
Ani další verze zpřístupnění předložená správou budov NK nebyla akceptovatelná ze strany památkové péče a lze říci, že ani z hlediska soudného lidského rozumu. Do věže by vedl jakýsi skleněný tunel (!) po střeše národní kulturní památky, který by se proboural nosnou stěnou barokní konstrukce a vyústil do 1. podlaží vlastní věže, těsně před dřevěným krytem s přesně vytyčeným poledníkem. Podobně jako v předchozí variantě to znamená, že invalidní spoluobčan, který by se sem po zdlouhavých a krkolomných peripetiích dovlekl, by zde mohl

opět provést čelem vzad a vracet se zpět. Připomínalo by to situaci, kdy přijdete na večírek s bohatou hostinou, vejdete do předsíně, ucítíte vůni jídel a hostitel se s Vámi zdvořile rozloučí.
Je zřejmé, že v areálu Klementina lze bez bariér zpřístupnit řadu cenných prostor - zrcadlovou síň, barokní knihovnu, letní refektář a mnoho dalších , ale věž bude zřejmě vždy pro imobilní nepřístupná, s ohledem na svoji konstrukci a památkovou hodnotu. Je tomu tak i u ostatních speciálních stanovišť ve věžích u nás i ve světě a není v tom třeba vidět diskriminaci,ale soudné zvážení stavebních a prostorových možností jednotlivých objektů. Ostatně v současné době se dokončuje nové a technicky velmi zdokonalené bezbariérové zpřístupnění věže Staroměstské radnice, která poskytuje neméně malebný výhled jako věž Klementina.
Realizace zpřístupnění a obnovy astronomické věže představuje stavebně i finančně nejméně náročnou variantu v porovnání s předchozími záměry. Interiér vlastní věže (tedy od úrovně krovů výše) prochází v podstatě restaurátorskou obnovou. Po základním průzkumu, který se soustředil na stěny a prvky astronomické výbavy, byl stanoven způsob obnovy povrchů jednotlivých prvků - oken, dveří , dřevěného schodiště, podlah, astronomických přístrojů atd. Při tom je maximálně preferována metoda konzervace dochovaného stavu, samozřejmě s tím, že jsou odstraňovány rušivé doplňky. Např. na barokním schodišti byly hyzdivé (růžové) novodobé protipožární nástřiky, které bylo nutno celoplošně sejmout. V horním podlaží byla odstraněna nevhodná betonová podlaha , která bude nahrazena originálními barokními cihlovými dlaždicemi zachráněnými při rekonstrukci jiné slohově příbuzné stavby. Zřejmě nejrazantnějším zásahem je vložení třech zesilujících trámků, které umožní v budoucností bezpečné pocházení více osob po dřevěných ochozech v interiéru. Toto nové dřevo je upraveno tak, aby je návštěvník v interiéru téměř nevnímal. Nad bezpečnostní provozu bude bdít nenápadná požární a bezpečnostní signalizace, která by měla zajistit maximální ochranu před ohněm i nevítanými návštěvníky. Speciální pozornost je věnována obnově astronomických přístrojů, na které spolupracují naši přední odborníci dr. Šíma a dr. Šolc.
Obnova věže by měla být ukončena v prosinci 1999. Doufejme, že se po zpřístupnění věže podaří skloubit provoz návštěvníků s odpovědnou činností pracovníků knihovních skladů bez vážnějších problémů a otevření věže přispěje k prezentaci kulturních hodnot naší metropole.

V Praze dne 21.11.1999


Předchozí stránka Obsah Další stránka