Kromě toho proslul Klein jako vynálezce četných přístrojů mechanické "dokonalosti" a umělecké krásy, což dokládá např. mechanická želva z 2. třetiny 18. století ? hračka zhotovená z vrchní části želvího krunýře a ze strojku, který je zespoda ke krunýři připevněn. Po natažení strojku na pérový pohon želva lezla do kruhu. Jiným přístrojem z Kleinovy produkce byl kvadrant sloužící k měření úhlů. Dnes je uložen v Národním technickém muzeu.
V barokním sále Klementina jako němí svědci dodnes stojí dva glóby, poháněné hodinovým strojem. Sestrojil je univerzitní profesor, jezuita Kašpar Pflieger, který byl správcem muzea v letech 1723-1730.

Většina předmětů tohoto velkolepého muzea Klementinum opustila, zůstaly jen knihy. Matematická knihovna bývala neodmyslitelnou částí matematického muzea. Jejím zakladatelem byl jeden z nejvýznamnějších jezuitských matematiků té doby Moravan Jakub Kresa (1648-1715), profesor na filozofické a teologické fakultě v Praze a Olomouci. V letech 1686-1701 působil dokonce jako profesor matematiky v Madridu a Cádizu. Ve fondu Národní knihovny je možné identifikovat některá díla pocházející z jeho majetku.
Naopak posledním správcem matematické knihovny byl Josef Stepling (1716-1778), vynikající matematik, astronom a fyzik. Kromě knihovny spravoval i Klementinskou hvězdárnu a Matematické muzeum, pro které byly již v roce 1724 nově zařízeny tři síně v  traktu mezi révovým nádvořím a hospodářským dvorem. Jako muzeum začaly Steplingovou zásluhou sloužit od roku 1751.

Dnes jsou součástí oddělení rukopisů a starých tisků. Stepling měl v roce 1773 - tedy v době zrušení jezuitského řádu - matematickou knihovnu umístěnou ve vlastním bytě, v Dominikánské ulici. Sám ji obohatil zhruba o 600 děl. Když 11. července 1778 zemřel, připadla "Bibliotheca mathematica" již zveřejněné klementinské knihovně. Díky tomu zůstala v Klementinu dodnes. Od svého převzetí však nebyla nadále uchovávána jako celek, ale došlo k jejímu rozptýlení do fondu celé knihovny. Proto ani dnes nevíme kolik má tato knihovna svazků a konkrétně jaká díla obsahuje. Jistě by nebylo od věci v budoucnu tuto knihovnu zrekonstruovat v podobě nějakého speciálního soupisu.
Podívejme se, jaký osud byl přichystán pro ostatní předměty muzea. Část předmětů ze zrušeného Matematického muzea  zdědila Královská česká společnost nauk. Část připadla Univerzitní knihovně v Klementinu a Stavovské inženýrské škole. Když roku 1785 opouštěla Stavovská inženýrská škola Klementinum, vzala sebou pouze předměty z oboru mechaniky. Veřejná c.k. univerzitní knihovna musela pak z  nedostatku místa převážnou část přístrojů předat jiným institucím.
Matematické a astronomické přístroje se staly součástí Pražské hvězdárny a fyzikální sbírky skončily v  univerzitním kabinetu.
Piarista Cassian Hallaschka, matematik a astronom popsal v publikaci "Versuch einer eschichtlichen Darstellung. 1818" už po rozptýlení sbírek Matematického muzea alespoň jeho nejcennější předměty technického charakteru, přidělené tehdy Univerzitní knihovně v Klementinu a Stavovské inženýrské škole.
V padesátých letech 19. století rozprodával zcela neuváženě ředitel Pražské hvězdárny prof. J.G. Böhm starý inventář hvězdárny, který, jak víme, pocházel většinou ze zrušeného Matematického muzea.
První shrnutí historie Matematického muzea vzniklo poměrně krátce po zrušení jezuitského řádu, tedy v roce 1778, a je součástí publikace "Historia matheseos in Bohemia et Moravia cultae" jezuitského profesora matematiky Stanislava Vydry. Publikace se zabývá, jak vyplývá z jejího názvu, dějinami matematiky v Čechách a na Moravě. Na další shrnutí dějin tohoto významného muzea se teprve čeká.