V září vydala Národní
knihovna práci polského kunsthistorika Waldemara Delugy, odborníka
na nejstarší evropskou grafiku, která formou katalogu
podchycuje všechny obrazové jednolisty z 15. století uložené
v našem fondu. Vzhledem k tomu, že publikace je určena převážně
zahraničním specialistům, byla vydána v němčině (Einblattdrucke
des 15. Jahrhunderts in der Nationalbibliothek in Prag). O významu
klementinské sbírky svědčí fakt, že z více než 80 dnes známých
jednotlivin, dochovaných na území republiky, jich 63 je uloženo v
Národní knihovně.
Stigmatizace sv. Františka z Assisi.
Hornorýnská práce ze 60. let 15. století. Šrotový tisk (technika
často kombinovaná s kovořezbou; označení z něm. Das Schrot - místa,
která se nemají otisknout a na výsledném obtahu mají zůstat světlá,
nejsou z plotny vyřezávána, ale jsou pomocí jakýchsi punců vbíjena,
takže výsledná podoba obrazu bývá bělavě kropenatá na tmavém pozadí
a plocha je jakoby poseta broky).
Národní knihovna ČR, sign. XVII F 8
Většina z těchto obrázků devocionálního
charakteru (převažují vyobrazení světců či novozákonní
motivy) je vlepena na přídeští pozdně středověkých rukopisů
a inkunábulí. Doposavad byly tyto rané grafické práce zpřístupněny
reprezentativně vydanou monografií klasika české knihovědy
Zdeňka V. Tobolky Tisky 15. věku o jednom listu na území
Československé republiky, Praha 1928, doplněnou sice nádhernými faksimilový-
|
mi
reprodukcemi všech grafik, navíc v originální velikosti a s ručním
kolorováním, jejíž textová část je však již ve více ohledech
překonána. Navíc z třiašedesáti našich jednolistů jich šestnáct v Tobolkově
katalogu chybělo - většinou jde o nové objevy, dosud vesměs
nepublikované a širší odborné veřejnosti neznámé.
Přivítali jsme proto nabídku pracovníka varšavského Národního
muzea Waldemara Delugy, který soustavně zpracovává nejstarší
grafiky uložené ve středo- a východo-evropských muzeích,
galeriích a knihovnách, na zpracování nového samostatného
katalogu klementinské sbírky (nikdo
z českých historiků umění se této specializaci soustavně
nevěnuje). Každé jednotlivině je v práci věnován samostatný
katalogový záznam, doplněný vždy na proti-lehlé straně černobílou
reprodukcí. Vedle
základních údajů s ikonografickým určením
či technikou provedení, se zde Waldemaru Delugovi podařilo především
všechny grafické listy pečlivě přesněji datovat a určit
alespoň oblasti jejich vzniku, někdy i konkrétní dílny, vše
s uvedením četných analogií z řady významných světových
sbírek. U některých prací předpokládá český původ -
nejstarší z nich, dřevořez s Ukřižováním na přídeští
misálu z minoritské knihovny v Českém Krumlově (tamní sbírka
rukopisů je od 30. let uložena z větší části v Klementinu),
datuje již do druhého desetiletí 15. století. Pokud jde o
grafické techniky, jsou nejpočetněji přirozeně zastoupeny dřevořezy,
ponejvíce z jihoně-mecké oblasti, a po nich pak kovořezy,
nejvíce z Porýní a Nizozemí, center této náročné a časově
dosti krátce používané techniky. Vedle nich je v Národní
knihovně pět vzácných tzv. těstotisků (štoček otištěn do
jakési těstové hmoty). Tyto techniky tisku z výšky pak doplňuje
šest raných mědirytů, zástupců hlubotiskové techniky.
Obrazové jednolisty 15. století představují nesmírně cenné
a vzácné doklady počátků evropské grafiky. Velká část
klementinských jednolistů je dochována jako unikátní otisky
či jen v několika málo exemplářích na světě. Podobná díla
se na světových aukcích vyskytují jen zřídka a bývají dražena
za velmi vysoké částky. Když před několika lety kupovala pražská
Národní galerie jihoněmecký dřevořez ze 3. čtvrtiny 15.
století s Ukřižováním, zaplatila za něj více než dva
miliony korun. Mezi jednolisty Národní knihovny je vedle průměrných
soudobých prací zastoupena i celá řada děl umělecky velmi
kvalitních a pozoruhodných.
PhDr. Kamil
Boldan
Oddělení rukopisů a starých tisků
|