Přístroje obnovené astronomie (Astronomiae instauratae mechanica, Wandesburgi 1598, dále Mechanika) patří ke stěžejním dílům Tychona Brahe a s ohledem na bohatý ilustrační doprovod se s touto knihou setkáme téměř v každé přehledové práci věnované nejen dějinám astronomie, nýbrž i historii vědy a knižní kultuře. Jádrem publikace jsou kolo-rovaná vyobrazení a detailní popisy astro-nomických přístrojů a apendix o architekto-nických stavbách vhodných pro astronomická pozorování s popisem Tychonových obser-vatoří Uraniborgu a Stjerneborgu, vystavě-ných na dánském ostrově Hven. K těmto popisům autor dle dobových zvyklostí připojil předmluvu věnovanou císaři Rudolfovi II., latinské oslavné verše a opisy jemu adreso-vané “vědecké” korespondence z pera svých obdivovatelů.

Tychonova observatoř Stjerneborg na ostrově Hven.
Astronomiae instauratae mechanica, 1598, fol. H3^v(Praha, NK ČR, sign. 14 A 291).

První Tychonovy pokusy prezentovat vlastní astronomické přístroje můžeme doložit v po-lovině osmdesátých let 16. století, kdy připravil do tisku vyobrazení svého velmi pokročilého sextantu a menší rovníkové armily.

Rovníkové armily.
Astronomiae instauratae mechanica, 1598, fol. C1^v
(Praha, NK ČR, sign. 14 A 291).

Od konce osmdesátých let, kdy ztratil po smrti dánského krále Frederika II. († 1588) oporu pro své finančně náročné vědecké projekty, jsou tyto snahy stále více motivovány i hledáním nového mecenáše a jejich završením je právě Mechanika, dokončená podle jejího impressa v roce 1598 v německém Wandsbeku, kam se Tycho uchýlil na pozvání svého nového příznivce Heinricha Rantzaua v polovině října 1597. Na výrobě této knihy se za přímého autorova dozoru významně podílel tiskař Philipp von Ohr, činný v Hamburku v letech 1597-1608. Ve stejné době završil Tycho Brahe jiný svůj projekt, úzce spojený s Mechanikou – Katalog hvězd (Tychonis Brahe Stellarum octavi orbis inerrantium accurata restitutio) – obdobně zaměřený k získání finanční podpory pro bádání. Rukopis této práce dedikoval dne 2. ledna 1598 jako novoroční dar opět Rudolfovi II. Jak se dá předpokládat, vzápětí zahájil svou velkolepou celoevropskou kampaň zacílenou na nalezení vhodného a ště-drého mecenáše, a to právě prostřednictvím exkluzivně vypravených exemplářů Mechaniky s připojeným kaligrafickým opisem Katalogu, které byly zasílány předním světským a církev-ním hodnostářům. Tento záměr potvrzuje i ne-velký počet dochovaných výtisků prvního vydání Mechaniky (bývá odhadován kolem 50 kusů); mezi adresáty nalezneme kromě potenciálních mecenášů (Rudolf II., Mořic Oranžský, benátská republika, salzburský arcibiskup Wolfgang Dietrich von Reitenau, Petr Vok z Rožmberka aj.) i přátele a uznávané polyhistory (Josephus Justus Scaliger, Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Zbyněk z Hazmburku aj.).
Z detailního srovnání několika exemplářů prvního vydání Mechaniky vyplývá, že se ne-jedná o standardní, “homogenní” starý tisk, jejž by bylo možno nazírat pouze jako jednu “titulovou” bibliografickou položku. Naopak, pokud přihlédneme k Tychonovu záměru, tj. získat prostřednictvím této knihy morální i finanční podporu pro vědecké aktivity u teh-dejších představitelů evropské nobility, což se odrazilo v kolorování obrazových příloh, rámečků a iniciál, v provedení vazby a v pří-padných autorských dedikacích, musíme tento tisk zkoumat jako soubor specifických knižních exemplářů, jež se staly svébytnými, indivi-dualizovanými kulturněhistorickými fenomény již v době svého vzniku, a to intencí tvůrce. Tento fakt navíc komplikuje již zmíněná úzká provázanost Mechaniky s Katalogem hvězd, který byl distribuován jako její přívazek, resp. jako její samostatně vyvázané “pokračování”.
Již při přípravě faksimilového vydání Tycho-nových Přístrojů obnovené astronomie (Praha, KLP – Koniasch Latin Press 1996-2000) se při detailním srovnání tří v České republice dochovaných exemplářů (Praha, Národní knihovna ČR, sign. 14 A 291, Praha, Strahovská knihovna, sign. AG XI 56, zámecká knihovna Křivoklát, sign. III-a-18 /1693/, ve správě Knihovny Národního muzea v Praze) ukázalo, že se tyto exempláře v určité míře liší. Další průzkum v zahraničí, konkrétně v Paříži, usnadněný možností používat digitální faksimile křivoklátského exempláře, potvrdil, že se nejedná o rozdíly náhodné a že bude možné na jejich základě provést určitou kla-sifikaci a hierarchizaci dochovaných exem-plářů. (Pro upřesnění: V Paříži byly zkoumány 3 exempláře uložené v Bibliothèque nationale, sign. RES-V-228, RES-V-229 a RES-V-230 a rukopis Tychonova Katalogu, sign. Lat. 17865.) Základním postupem bylo srovnání barev použitých při kolorování ilustračních příloh, rámečků a iniciál, materiálu a orna-mentální výzdoby vazby a korektorských zásahů v tištěném textu, přihlédnuto bylo samozřejmě i k rukopisným dedikacím a ke vztahu k Tychonovu Katalogu.
Jaké závěry je možno vyvodit z naznačeného zkoumání? Při vší míře hypotetičnosti, vyplývající z omezeného počtu prozkouma-ných exemplářů Mechaniky, je možné doložit, že uvnitř korpusu všech výtisků existovala určitá hierarchie, která byla záměrná, vycházela přímo od Tychona Brahe a realizovala se v kvalitě provedení každého jednotlivého exempláře. V tuto chvíli lze hypoteticky vyčlenit kategorii A, kam patří nejpečlivěji vypravené výtisky Mechaniky (v tuto chvíli křivoklátský a pařížský RES-V-230), které se od ostatních liší
(1) mírou vzájemných shod v barevném pro-vedení ilustračních příloh, rámečků, ornamentů a iniciál,
(2) shodným provedením vazby,
(3) totožnými rukopisnými opravami tištěného textu. Pečlivé kolorování a přesně provedené korektury pak naznačují, že exempláře pracovně zařazené do kategorie A byly finali-

zovány pod přímým dohledem Tychona Brahe, dokonce možná rukou jednoho ilustrátora (některého z Tychonových žáků?), a měly snad být adresovány nejdůležitějším potenciálním mecenášům. Otázkou zůstává, v jakém časovém rozpětí a kde byla dokončena vazba.
Jak již bylo uvedeno, ze tří exemplářů prvního vydání Mechaniky dnes dochovaných v Čes-ké republice spadá do kategorie A výtisk uložený v křivoklátské zámecké knihovně (sign. III-a-18). Původní vazba z modrého saténu je na hřbetu a hranách desek chráněna kůží, zlacená supralibros s Tychonovou podobiznou na přední desce a s Tychonovým erbem vzadu jsou poměrně dobře dochována, elegická disticha jsou dobře čitelná. Kniha se zavazuje čtyřmi páry modrých tkanic. Na předsádce se nachází poměrně pozdní rukopisné věnování Tychona Brahe “příteli” Oldřichu Desideriovi Pruskovskému z Prusko-va, jenž sloužil na dvoře Rudolfa II., z 12. břez-na 1601 s vlastnoručním Tychonovým podpi-sem: ”Illustri et generoso domino, domino Uldarico Desiderio Pruskowski, libero baroni de Pruskow, domino in Altenburg et Neobisthritz, Sacrae Caesareae Maiestatis camerario et supremi magistri stabuli munus administranti, amico suo honorando, dono dedit Tijcho Brahe anno 1601 Martij 12”.

Rukopisná dedikace Mechaniky “příteli” Oldřichu Desideriovi Pruskovskému z Prus-kova z 12. března 1601 s vlastnoručním pod-pisem Tychona Brahe. Astronomiae instau-ratae mechanica, 1598
(Zámecká knihovna Křivoklát, sign. III-a-18).

Oldřich Desiderius Pruskovský se po smrti své první ženy, Ludmily Eusebie z Lobkovic († 6. dubna 1602), oženil s Johanou, rozenou Kaplířovou ze Sulevic, vdovou po Oldřichu Hrzánovi z Harasova, avšak zemřel bezdětný. Johana pak zřejmě část majetku (včetně Tychonovy Mechaniky) věnovala jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze, jak o tom svědčí přípisek na titulní straně: “Collegij Caesarei Societatis Jesu Pragae ex liberalitate M. D. Johannae Pruskowsky.”
V klementinské koleji byla tato cenná kniha zařazena do “větší” knihovny pod signaturou T.14 (“Bibliothecae Majoris catalogo in-scriptus. Lit. T. 14”). Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se pak tento výtisk v rámci dnes nedoložitelných majetkových přesunů dostal do rodové knihovny Fürstenbergů a byl deponován na Křivoklátě, kde byl opatřen heraldickým fürstenberským exlibris a starou signaturou N II 18.
Přesto však tento cenný titul v Národní knihovně neschází, ačkoliv hiát po “ztrátě” původního klementinského exempláře trval až do roku 1933, kdy byl v Zinkově aukci zakoupen za 1208,– Kč výtisk “náhradní”, pocházející z thunovské knihovny v Děčíně. Není však bohužel úplný – scházejí první dvě folia ()::(₁₂) a list s vyobrazením zedního kvadrantu (A₄) – a ani vazba není původní, takže nelze určit, komu byl dedikován. Nižší kvalita kolorování tohoto výtisku, chovaného pod signaturou 14 A 291, jej však neumožňuje zařadit do předpokládané kategorie A.
Třetí exemplář Mechaniky na území České republiky je uložen na Strahově v knihovně Královské kanonie premonstrátů pod signa-turou AG XI 56. Původní vazba ze zeleného hedvábí je opatřena čtyřmi páry zelených tkanic, zlacená supralibros jsou mírně sedřená. Na předsádce můžeme číst Tychonovu dedikaci Janovi Zbyňku Zajíci z Hazmburka († 1616), humanisticky vzdělanému šlechtici se zájmem o alchymii a astrologii, opět s vlast-noručním podpisem Tychona Brahe: “Illustri ac generoso domino, domino Iohanni, libero baroni ab Hasenburg, in Budin, Brosan et Hostevitz, Solarenensium capitaneo, Sacrae Caesareae Maiestatis a consiliis, domino et amico suo in primis honorando, dono dedit Tijcho Brahe”.
Za tímto věnováním následuje unikátní ve-vázaný akvarel s Tychonovým portrétem, erbem a heslem “Esse potius, quam haberi” o rozměrech 285 × 184 mm, který nahrazuje Tychonův portrét, v jiných exemplářích ob-vykle vlepený na versu titulního listu. Ani tento výtisk však s ohledem na kvalitu jeho barevné výzdoby nelze zařadit do kategorie A.
Potvrzení hypotézy o záměrném kvalitativním odlišení jednotlivých exemplářů prvního vydá-ní Mechaniky, stejně jako odpovědi na další neméně zajímavé otázky týkající se vzniku a osudů jejích dochovaných exemplářů, není možné bez dalšího časově i finančně ná-ročného výzkumu, v jehož rámci by byla každá dnes známá Mechanika analyzována jako specifický kulturněhistorický fenomén. Digita-lizace výtisků uchovávaných v českých kni-hovnách vytvořila pro takto koncipované bádání základní předpoklady, přičemž nazna-čenou deskripci je zapotřebí rozšířit ještě o sle-dování dalších znaků (např. ořízky a filigránů).

Impressum Tychonovy Mechaniky s alego-rickým mottem “Despiciendo suspicio” (“Shlížením vzhlížím”), vyjadřujícím v do-plňku k titulnímu listu autorův zájem o alchy-mii, tj. o věci pozemské. Astronomiae instau-ratae mechanica, 1598, fol. H6^v
(Praha, NK ČR, sign. 14 A 291).

Teprve pak bude možné osvětlit další nepříliš jasné okolnosti finalizace Mechaniky, jako např. kdy, kde a kým bylo provedeno kolorování a vyvázání tohoto díla, jak pro-bíhala jeho distribuce, do jaké míry jsou rukopisné dedikace Tychonovými autografy atd., a následně se věnovat poněkud sofisti-kovanější problematice mecenátu v raněnovo-věké Evropě.
Již v tomto okamžiku se však zdá, že Tychonův pokus o získání podpory pro jeho bádání prostřednictvím do té doby nevídaně vypra-vené publikace, individuálně adresované nejdůležitějším představitelům mocenské repre-zentace, byl velmi důkladně promyšlený a ve své realizaci časově i kvalitativně diverzi-fikovaný – což může být poučné i pro nás...

	4/2001 Bulletin_plus