Sonda před technickou knihovnou východně od Zrcadlové kaple
(sonda 3)

Pod dnešním asfaltovým povrchem hlavního nádvoří (niveleta 189,28 m n. m.) a pod recentními navážkami a výplněmi výkopů pro inženýrské sítě byly odkryty kamenitohlinité vyrovnávací polohy datovatelné na základě nálezů keramiky do 1. poloviny 16. až 15. století. V hloubce 0,65 m byla nalezena stříbrná mince. Jedná se o bílý peníz z let 1516 – 1526, z období vlády Ludvíka Jagellonského. Za určení děkuji M. Omelkovi.

Prostřední část historického nadloží byla reprezentovaná sídlištními a stavebními vrstva-mi s nálezy zlomků keramických nádob z 2. poloviny 13. – 14. století. Do 14. století datuje-me i vznik mohutné zdi z lomové opuky severojižního směru. Jde o západní obvodovou stěnu neznámého měšťanského vrcholně go-tického domu, jehož situační umístění neza-znamenává žádný ze starších plánů areálu. Na západ od této zdi byl patrný vkop pro ni, se dnem v hloubce 4,5 m. Patrně při této stavební aktivitě byly v těchto místech odstraněny veškeré sídlištní vrstvy a objekty, které zde vznikly v průběhu 13., 12. eventuálně i 11. století. Nejstarší horizont osídlení zde předsta-vuje do podloží zahloubené torzo pece na vý-robu či zpracování mědi a jejích slitin. Na dně pece, jež byla částečně narušena mladším výkopem, byl nalezen zelený diskovitý slitek. Dle předběžných výsledků kvantitativní i kva-litativní analýzy je tvořen převážně mědí s příměsí olova, niklu, zinku, cínu a dalších kovů. Toto výrobní zařízení představuje oje-dinělý doklad výroby a zpracování neželez-ných kovů ve středověké Praze.

Sonda III umístěná na hlavním nádvoří naproti Zrcadlové kapli (Foto 8). Západní zeď neznámého vrcholně gotického domu ze 14. století, jehož situační umístění nezaznamenává žádný ze starších plánů areálu. Zeď byla vyzděna z otesaných opukových kamenů.
(Foto: J. Hlavatý.)