Hlavní stránka NK 1/2002 Bulletinplus

Lužickosrbská přísloví

Motto:
Sílu k přežití berou malé národy
ve zjitřené paměti uložené v lidové moudrosti.
Žijeme vedle sebe a moc se neznáme.
Zkusme se alespoň v tomhle změnit.

Bez bohatství v srdci jsi chudák,
i kdybys po uši v penězích stál.

*

Betlémská hvězda svítí pastýřům stejně jako třem králům.

*

Ani ten nejmenší mlýnek není
bez klapotu.

*

Brýle nepomohou, když zraku nemáš.

*

Břicho nasytíš dřív, než oči.

*

Buď lepší a budeš se mít lépe.

*

Bohu nejmilejší děti často nejtěžší kříž nesou.

*

Čisté svědomí se ničeho neleká.

*

Trny škrábou ovce i vlky.

*

Těžký trakař chce pevnou páteř.

*

Bůh naše modlitby nepotřebuje.

*

Pole prozradí, jaký sedlák ho oral.

*

Čisté kouty chválí hospodyni.

*

Čím víc se za štěstím honíš, tím víc před tebou utíká.

*

Tichá řeka má hluboké dno.

*

Ať vládne medvěd nebo lev, ten i onen bere a žere.

Dívčí oči jsou hluboké studně, kdo dohlédne až na dno?

*

Špetka kvasnic korce mouky rozhýbá.

*

Mlčíš-li k zločinům, podílíš se na nich.

*

Svině je svině, i kdyby ležela na hedvábném lůžku.

*

Rádi věříme věštbám, které se nám líbí.

*

Bohatý lakomec a vykrmené prase dávají užitek až po smrti.

*

Budeš–li ovcí, všimnou si tě vlci.

*

Čert války spouští, Bůh je dopouští.

*

Čím větší strom, tím bližší blesk.

*

Půjdeš–li trním, půjde ti o kabát.

*

Ďáblovy pasti se očím líbí.

*

Dobrá hospodyně vaří radši pro lžíce než pro vidličky.

*

Oči často povědí víc, než ústa.

*

Na každém začátku buď pamětliv konce.




(Ze sbírky Jana Radyserba Wjely Přisłowa a přisłowne hrónčka a wusłowa Hornjołužiskich Serbow [vyd. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin, 1997] vybral a přeložil Milan Hrabal.)

Milan Hrabal, nar. 10. ledna 1954 ve Varns-dorfu, kde žije a pracuje. Absolvoval střední ekonomickou školu v České Lípě. Osmnáct let pracoval jako ekonom na energetickém učilišti, nyní pracuje jako úředník na Městském úřadě ve Varnsdorfu.
Své první verše otiskl u Vlastimila Maršíčka v Čs. vojáku v roce 1976, knižní prvotinu Sólo větru vydal v roce 1981 v Severočeském nakladatelství u Viléma Vránka. Od té doby vydal několik básnických sbírek (z posledních jmenujme Kamenná křídla, ABR, Praha, 1996, Cokoli proměnlivého, Albis international, Ústí nad Labem, 1997, Láska mezi paneláky, Měst. knihovna Varnsdorf, 1999, Na svatbu k chagallům, Petrov, Brno, 2000, Kdyby nehráli Rolling Stones, V-art, Písek, 2001), sbírku krátkých próz Noci jen pro nás, ABR, Praha, 1997, knížku pro děti Prázdniny ve Žvatlánsku, Kruh přátel muzea Varnsdorf, 1999, antologii překladů lužickosrbské poezie Na druhé straně slunce, Městská knihovna Varnsdorf, 1998.
Je spoluautorem a uspořadatelem řady sbor-níků, mj. Hanka Krawcec, o lužickosrbské malířce a grafičce, (dvě vydání 1996 a 2001) a Strach o moudivláčka, Kapucín, Duchcov, 1996.
Od roku 1984 je režisérem poetického studia Doteky ve Varnsdorfu. Od ledna 1990 redak-torem obnoveného městského čtrnáctideníku Hlas severu.



Kromě básní a povídek publikuje překlady z hornolužické srbštiny a polštiny, články o kultuře, recenze.
Ukázky z jeho tvorby byly přeloženy do hor-nolužické srbštiny, polštiny, němčiny a bulhar-štiny.
Předchozí stránka Obsah Další stránka