Bulletin Plus 1/2002

Výčet databází na CD ROM a online databází jakož i rozmístění příručních knihoven jsou uvedeny na průběžně aktualizovaných infor-mačních letácích přístupných v Referenčním centru i na různých dalších informačních sta-novištích rozmístěných po knihovně.

Databáze na CD ROM ve fondu NK ČR též najdeme na adrese:

http://www.nkp.cz/sluzby/ seznam_cd.htm.

V tomto seznamu by mělo být uvedeno, ve které studovně jsou CD ROM dostupné (např. Studovna rukopisů, Studovna spole-čenských a přírodních věd a samozřejmě Referenční centrum).

V nabídce ZDROJE na domovské stránce Referenčního centra je uveden seznam online zdrojů přístupných v RC, ale některé z nich,
např. “Anopress”, jsou přístupné
i v jiných studovnách.

Vzhledem k velkému množství informačních zdrojů se stává, že uživatelé mají někdy problémy se v nich dobře orientovat. Část je samozřejmě rozdělena tematicky, ale mnoho jich je zaměřeno všeobecně a též je nutno občas připomenout, že zdaleka ne všechny článkové bibliografie jsou zcela v plnotextové podobě, což většina uživatelů jaksi auto-maticky předpokládá.

Referenční centrum nabízí svým uživatelům tyto informační zdroje: (uvedeno na informačních letácích)

Příruční knihovnu – je oborově řazena podle MDT, obsahuje encyklopedie, slovníky, bio-grafickou literaturu, bibliografie.

Elektronické informační zdroje – databáze NK ČR, online databáze, databáze na CD ROM.

Referenční zdroje – v nabídce ZDROJE na domovské stránce Referenčního centra jsou uvedeny odkazy na užitečné zdroje na inter-netu.

Zpřístupňování internetu pro registrované uživatele NK ČR.

V tomto pořadí jsou informační zdroje Referenčního centra uvedeny na informačním letáku. Jaká je četnost využívání uvedených zdrojů ve skutečnosti?
Raději bych se snad ani nezmiňovala o téměř masovém využívání elektronické pošty; vyu-žívání internetu je samozřejmostí a uživatelé jsou velmi soběstační – někdy až příliš. Ovšem mimo to mají k dispozici velký výběr kvalitních informačních zdrojů, které je třeba nejen propagovat na informačních letácích, ale služ-ba přímo ve studovně je má nabízet, upozorňovat na ně, dokonce je trochu “vnu-covat” uživatelům.
Mně osobně je vždy líto, když uživatel nevyužije všechny možnosti, které má k dis-pozici, ať již z jakýchkoli důvodů. Samozřejmě pro referát nebo i kratší seminární práci není třeba tak rozsáhlého studia pramenů, ale je škoda, když někteří studenti nejenže si ne-vyšetří dostatek času pro přípravu literatury na diplomku, ale též povrchně přistupují k výběru zdrojů třeba jen proto, že potřebné údaje nejsou hned dostupné na počítači.
Vezměme příklad z praxe. Tu lepší variantu: studentka je pečlivá. Pro svou práci potřebuje vědět, které bibliografické, biografické a další prameny týkající se literatury a literární vědy pro německou jazykovou oblast jsou přístupné v RC. Nahlédne – li do informačního letáku, samozřejmě se nejprve zajímá o elektronické zdroje: německou národní bibliografii, která je u nás na CD ROM přístupná od r. 1945.
Při mapování německého knižního trhu je třeba ještě projít databázi VERZEICHNIS LIEFER-BARER BÜCHER "VLB AKTUELL" aktu-alizovanou každý měsíc.
Pro orientaci v německých překladech nelze opominout INDEX TRANSLATIONUM

(od r. 1979–2000 na CD ROM, od r. 1932–1980 v tištěné podobě opět v příruční knihovně). Samozřejmě německé knihy jsou ve velké míře uvedeny v systému OCLC či v katalogu Library of Congress.
Též se dozví, že v příruční knihovně jsou obsaženy Gesamtverzeichnis des deutsch-sprachigen Schrifttums, což je základní bibliografický soupis veškeré německé lite-ratury vydávané na knižním trhu v období 1700–1965. Je doplněn stejnojmennou biblio-grafií za léta 1966–1980, která ale registruje literaturu publikovanou mimo oficiální knižní trh (disertace, publikace vědeckých a výzkum-ných institucí, ústavů apod.).
Důležitým a velmi vhodným zdrojem pro zá-jemce o německou literaturu je např. Biblio-graphie Sprache und Literatur 1966–1980, která shrnuje německy psané disertace, odbor-né práce publikované na vysokých školách a ve vědeckých a výzkumných ústavech.
V Quellenlexikon zur deutschen Literatur-geschichte, který byl zatím vydán v 27 svaz-cích (A – Schle) se zájemci dostane vyčerpávajících bibliografických informací o literatuře vztahující se k německým autorům, jsou zde přirozeně zahrnuti i současní autoři. Mezi biografickými encyklopediemi a příručka-mi je významným zdrojem informací pro ně-mecko – židovskou literaturu Lexikon deutsch – jüdischer autoren; vydáno Bd. 1 - 10
(A - Hein), který v doposud vydaných svazcích v maximální úplnosti a detailně shrnuje biografická data a uvádí soupis díla i sekundárních pramenů k jednotlivým autorům i jejich tvorbě. K všeobecně pojatým biogra-fickým encyklopediím v RC patří pro německy mluvící oblast především Neue deutsche Biographie – doposud vydáno Bd. 1. – 20.
(A – Put). Dále je hojně využíván Öster-reichisches biographisches lexikon 1815-1950 (Bd. 1. A Lief. 54: S).Pro získání biografických údajů lze velmi dobře využít též Biogra-phißches Lexikon des Kaißerthums Oeßter-reich, zvaný dle autora “Wurzbach”, kde lze najít životopisné údaje o význačných osob-nostech rakouského mocnářství, tedy i spiso-vatelů.
Velmi dobře se hodí i personální bibliografie týkající se německých autorů, které se snažíme v RC shromažďovat. Myslím, že jsou trochu podceňovány, ale jsou velmi dobrým zdrojem informací. Vždy je možnost, že se zde objeví záznam o starším článku či publikaci určitého autora, kterou jinde nenajdeme.
Zcela unikátním zdrojem v RC, o kterém jsme již dříve psaly s kolegyní Mgr. K. Košťálovou (Informační bulletin NK ČR č. 6/2001, s. 7–13; Bulletin plus NK ČR 1/2001, s. 11 – 14), je WORLD BIOGRAPHICAL ARCHIVES na mikrofiších. Je to řada biografií asi 5 mil. osobností, mimo jiné i německy píšících, z různých zdrojů.
V případě zájmu o německá periodika a články v němčině, nelze opominout bibliografie německých novin a časopisů zpracované pro různá časová období, vycházející u nás a obsa-žené v příruční knihovně.
Přehled o novějších německých časopisech lze získat z CD ROM ULRICH`S a ISSN Compact. Dále z domovské stránky NK ČR či RC je přístupna báze KZP (Katalog zahraničních periodik) obsahující též německá periodika.
Článkové bibliografie jsou u nás v drtivé většině v angličtině, ale v databázi IBZ - Inter-nationale Bibliographie der Zeitschriften-literatur jsou časté bibliografické odkazy na články napsané v německém jazyce. Pokud tato bibliografie uživateli stačí od r. 1994 do r. 1998 je vše v pořádku, jinak je třeba vědět, že tištěná podoba IBZ je obsažena v příruční knihovně od r. 1980–1992. Z online zdrojů se v tomto případě vyskytují články v němčině, zejména v databázích PCI a v PCI Full Text.
Kontakty i na německé nakladatele lze získat v ISBN Directory (též v tištěné podobě).
Souborné katalogy německých knihoven využívané naší meziknihovní službou by byly samostatnou kapitolou.
Takže nabídka pramenů pro německou jazykovou oblast, ať již tištěných nebo elektronických, je dosti rozsáhlá a záleží jen na uživateli, jaké zdroje si vybere. V případě literatury v němčině je uživatel nucen ve větší míře využívat příruční knihovnu, protože výběr elektronických zdrojů v tomto jazyce je u nás více omezen než v angličtině, kde je nabídka opravdu velká.
Jen pro úplnost bych chtěla podotknout, že příklad se týkal jednoho vybraného oboru – a to německé literatury a literární vědy.
Elektronické dokumenty organizací (OSN, UNESCO, apod.), různé encyklopedie, biografické slovníky apod., jsou sice většinou v angličtině, ale často je zde možná změna jazyka.
Závěrem bych chtěla říci, že neustále se roz-šiřující nabídka velice hodnotných infor-mačních zdrojů v angličtině by si zasloužila zvláštní kapitolu.

	1/2002 Bulletin_plus