Bulletin Plus 1/2002

V Bulletinu plus č. 4/2001 (s. 7–8) jsme referovali o jedné z možných forem spolupráce Hudebního oddělení Národní knihovny ČR s hudebními interprety, jmenovitě se souborem Harmonia Mozartiana Pragensis. Tentokrát se chceme podívat na to, jak při takové spolupráci může hudební pracoviště knihovny účinně přispět nejen samotnému hudebnímu dění, ale i muzikologickému výzkumu, a navíc zpětně obohatit profil své veřejné působnosti. Soubor Harmonia Mozartiana Pragensis přišel v rámci svého jarního vystoupení (22.4.2002) s dalším pokračováním vlastního dlouhodobého projektu “Harmonia Europea”, jímž je pravidelná a cílená spolupráce hudebních interpretů a badatelů v oblasti žánru dechové harmonie v evropském měřítku. Odpoledne se koncertovalo v Zrcadlové síni Klementina, večer v kostele sv. Martina ve zdi. Po Francii a Německu to bylo Holandsko, které se tentokrát ocitlo v ohnisku zájmu po drama-turgické i personálně–interpretační stránce. Hostem byl dr. Bastiaan Blomhert (1944), nizozemský hudebník, dirigent a muzikolog, jenž se dlouhá léta zabývá soustavným výzkumem žánru dechové harmonie i praktickým uváděním výsledků tohoto výzkumu v život. Dr. Blomhert celý program koncertu připravil a nastudoval. Skladby, které program rámovaly – konkrétně Partita in Es Františka Vincence Kramáře–Krommera (1759 –1831) a Parthia in B Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791), byly realizací Blomhertových vlastních spartací z dobových rukopisných pramenů a staly se tak de facto novodobými premiérami uvedených děl. Dr. Blomhert nebyl tentokrát v Praze poprvé: “Poprvé, co jsem navštívil Hudební oddělení v Klementinu, je již dlouho, v roce 1991. Ještě dnes je tu ta nádherná atmosféra a přátelství jako před lety,” řekl nám a zároveň napsal na památku: “Jedinečnou událostí dnešního dne je, že Harmonia Mozartiana Pragensis provedla hudbu uchovávanou ve zdejší sbírce, již jsem dovedl k novodobé edici.”
Jedná se o Mozartovu Partii in B ve sbírce tzv. Mozartova památníku v Hudebním oddělení Národní knihovny. Dr. Blomhert prozradil, že skladba v této verzi existuje i v několika dalších exemplářích některých dobových sbírek v Evropě, nicméně přímou předlohou novodobé realizace i tištěného vydání mu byl právě tento rukopisný pražský pramen. Národní knihovna navíc nyní výrazně přispěla k uspořádání velice zajímavé a poučné před-nášky dr. Blomherta o vztahu českého hudeb-níka a skladatele Jana Venta (1745–1801) k W.A. Mozartovi. Vent byl mj. dobově ceněným upra-vovatelem známých Mozartových oper pro ko-morní ansámbly, zejména pro dechovou harmonii, většinou založené na párovém obsazení dechových nástrojů, ponejvíce dvojic hobojů, klarinetů, lesních rohů a fagotů. Přednáška měla být poctou Ventovu loňskému výročí (200 let od úmrtí), jež českou muzikologií i koncertním děním zůstalo v podstatě nepovšimnuto. Přednáška dr. Blomherta však především přispěla k osvětlení vývoje dechové harmonie ve druhé polovině 18. a v první polovině 19. století. Byla o to cennější, že stavěla na autorově mnohaletém pramenném výzkumu. Přinesla řadu objevných informací – za všechny připomeňme názorné srovnání Ventovy a Mozartovy vlastní úpravy opery “Únos ze serailu” z roku 1782 (doložené zvukovými nahrávkami), kterou dr. Blomhert před časem (1983) v zahraničí objevil, a která do té doby byla považována za ztracenou. Přednáška se setkala s živým ohlasem a text by bylo dobré publikovat, protože svým tématem v českém badatelském kontextu zatím zůstává bez obdoby. Koncert i přednášku ideově koncipoval a organizačně připravil Luboš Fait, zakladatel souboru Harmonia Mozartiana Pragensis. “Těším se na mnohé šťastné chvíle v knihovně v příštích letech”, rozloučil se s námi dr. Bastiaan Blomhert. Jeho srdečná slova jako by potvrzovala, že představa či projekt příštího střediska či akademie pro studium dechové harmonie, které na pozadí aktivity souboru Harmonia Mozartiana Pragensis ústrojně spojuje interpretační snahy a badatelský výzkum, začíná po pojednávaných akcích nabývat stále konkrétnějších obrysů.	Dr. Bastiaan Blomhert před přednáškou. (Foto: – zh –) Z přednášky o vztahu českého hudebníka a skladatele J. Venta k W.A. Mozartovi. (Foto: Eva Hodíková)

Výzkumný projekt Evropské komise Ing. Magda Součková Národní knihovna ČR
Ve dnech 17.–19. března 2002 proběhlo v Národní knihovně České republiky první setkání mezinárodní pracovní skupiny řešící výzkumný úkol tematického programu “Životní prostředí a podpůrný rozvoj” Evrop-ské komise s názvem “Improved Damage Assessment of Parchment” – “Zlepšený odhad poškození pergamenu”. Setkání se zúčastnil představitel Evropské komise Michel Chapuis a zástupci všech řešitelských organizací: Školy konzervování z Dánska, Institutu chemického inženýrství z Řecka, Londýnské univerzity z Velké Británie, Centra výzkumu konzervování grafických památek z Francie, Stirlingské univerzity z Velké Británie, Turínské univerzity z Itálie, Královské knihovny z Dánska a Národ-ní knihovny České republiky. Cílem projektu je vypracování postupu hodnocení poškození historického pergamenu. Pomocí odborných analýz pergamenů bude odhalen současný stav jejich poškození i ochrany v závislosti na skladování a historii konzervování. Další analytické metody budou užity k vypracování vizuálních metod hod-nocení, ke kvantifikaci výsledků a k určení vzájemného vztahu výsledků získaných vizuálními metodami a metodami náročnějšími na přístrojové vybavení. Projekt zahrnuje tři hlavní cíle: 1. Odhad poškození pergamenu: budou vy-brány různé jednoduché vizuální nedestruk-tivní metody a techniky hodnocení pro běžný odhad poškození pergamenu vizuálně a mi-kroskopicky. Tyto metody a techniky budou	vybrány na základě výsledků chemické-ho, strukturálního a termochemického studia poškození pergamenu. Vybrané metody budou užívány profesionálními pracovníky při hodnocení, konzervování a restaurování pergamenu. 2. Preventivní varovný systém: bude vybrán omezený počet jednoduchých me-tod a technik odhadu poškození perga-menu. Ty by měly být typické pro nej-důležitější rysy poškození a vykazovat je v pokud možno co nejranějším stadiu u tzv. “pergamenových senzorů” (nové pergameny vyrobené tradičními metoda-mi, uměle zestárlé), které se budou skla-dovat společně s historickými originály. 3. Atlas poškození pergamenu v digitální formě: databáze bude obsahovat všechny nezbytné a významné popisy v textu a fotografie charakteristik vývoje poško-zení pergamenu. Bude také zahrnovat opatření a doporučení pro skladování a ošetřování pergamenu v různém stavu poškození a bude volně přístupná všem zájemcům. Zaměření výzkumného projektu navazuje na projekty, které již byly řešeny v Národní knihovně v Odboru ochrany fondů v minulých letech a vhodně rozšíří a doplní jejich výsledky. Do řešení evropského projektu se zapojí pracovníci oddělení restaurování a oddělení péče o novodobé fondy.

	2/2002 Bulletin_plus