Dalo by se říci, že využívání velkého množství
informačních zdrojů zpřístupňovaných v Refe-renčním centru – ať již online
databází či data-bází na CD ROM – se neobejde bez znalosti anglického jazyka.
Naprostá většina cizoja-zyčných článkových bibliografií, a to i
full-textových, je publikována v angličtině. Totéž platí částečně i pro
příruční knihovnu. Např. pro encyklopedie, adresáře, informace o
mezi-národních organizacích, biografie a samozřejmě anglickou literaturu.
Seznam databází na CD ROM ve fondu NK ČR najdeme na adrese:
http://www.nkp.cz/sluzby /seznam _cd.htm
Zde je uvedeno, které z nich jsou zpřístup-ňovány v Referenčním centru.
Kromě studoven ORST, SSPV a RC je prostřednictvím CD ROM serveru umožněno i
ostatním od-dělením v Národní knihovně (např. Oddělení doplňování zahraniční
literatury či Oddělení věcného popisu) využívat některé z těchto zdrojů.
Z databází na CD ROM bych chtěla upozornit na hojně využívaný
katalog Library of Con-gress ve Washingtonu, který je na CD ROM od r.
1969 do r. 1997 a kromě obvyklého získávání bibliografických záznamů a
ověřo-vání citací je jeho část tzv. NAMES využívána pracovnicemi jmenného
popisu. Nejstarší část zvaná Library of Congress Catalogue of
Prin-ted Cards je u nás přístupná v příruční knihovně od r. 1942 do r.
1969. Ráda bych zmínila ještě Britskou národní bibliografii na CD ROM
(od r. 1950). V naší příruční knihovně se nachází též starší část, dříve
nazývaná
British Museum Catalog of printed Documents to 1955.
Pro zájemce o literaturu v anglickém jazyce zpřístupňujeme na CD ROM
ještě retrospektivní anglickou bibliografii z řady
WORLD BIBLIOGRAPHIES, zahrnující záznamy o literatuře v anglickém
jazyce již od 15. stol. Co se týče britské národní bibliografie a anglické
retrospektivní bibliogra-fie, jedná se o produkty dvou různých vyda-vatelů, a
proto je třeba údaje z obou databází porovnat.
Katalog Library of Congress je u nás na CD ROM jen do roku 1997, posledních
5 let je tře-ba doplnit buď přímo v katalogu LC:
http://catalog.loc.gov nebo
v souborných kata-lozích systému OCLC WorldCat či UnionLists.
S aktuální nabídkou na anglofonním knižním trhu je možno se seznámit pomocí
databáze
GLOBAL BOOKS IN PRINT on CD ROM.
Pro orientaci v anglických překladech nelze opominout INDEX
TRANSLATIONUM od r. 1979 do r. 2001 na CD ROM, od r. 1932 do r. 1980 v
tištěné podobě opět v příruční knihovně. Časopisy publikované v angličtině
hledáme podle různých hledisek také na CD ROM
ULRICH`S PLUS a ISSN Compact, dále v katalogu NK ČR či
v bázi KZP (katalog zahraničních periodik
v knihovnách ČR). Kontakty na nakladatele hledáme v ISBN
Directory.
Z článkových bibliografií
na CD ROM bych ráda upozornila na
např. SOCIAL SCIENCES INDEX, HUMANTIES INDEX, MLA INTER-NATIONAL
BIBLIOGRAPHY, BIOGRAPHY INDEX – tyto databáze do r. 1998, WILSON
OMNIFILE FULLTEXT SELECT od r. 1994 do r. 2000, databáze organizací,
UMI Disser-tation Abstracts Ondisc obsahující bibl. citace a abstrakta
disertací amerických universit z let 1861– 1991.
Databáze dostupné online jsou víceoborové a speciálně oborově
zaměřené. Spíše mnoho-oborové jsou např.
EBSCO. Systém OCLC FIRSTSEARCH obsahuje jak již zmiňované souborné
katalogy WorldCat a UnionList, tak též víceoborové článkové databáze – např.
WILSON OMNIFILE FULLTEXT SELECT i po roce 2000. Dále sem patří
PERIODICAL CONTENTS INDEX (PCI), PCI Full Text, PROQUEST 5000.
Oborově zaměřené databáze jsou např.
SCIENCE DIRECT, SPRINGER LINK, SCIBase, BIOLOGICAL ABSTRACTS, GEOBASE,
GeoRef CHEMnetBase. Též jsme získali
KNOWEUROPE – unikátní informační zdroj o Evropské unii.
Zvláštní pozornost si svým nebývalým rozsahem zaslouží
LITERATURE ONLINE, což je plně vyhledavatelná knihovna
více než 290 000 děl anglické a americké poezie, dramat
|
a prózy, která je doplněna
o biografické
a bi-bliografické informace a další sekundární
informační zdroje. Tato databáze splňuje poněkud zavádějící představy
některých našich uživatelů, že pod záznamy v národních bibliografiích se
skrývají celé knihy, v nichž stačí jen číst. V případě článkových
bibliografií to není až tak nereálný požadavek, ale online přístupná
knihovna, která obsahuje 290 000 děl anglické a americké poezie, dramat a
prózy, to už je něco!
Seznam online zdrojů přístupných v Referen-čním centru najdeme kromě
informačních letáků pod
odkazem ZDROJE na domovské stránce Referenčního centra.
Samozřejmě vážný zájemce o jakékoli téma, v tomto případě literatury, se
nemůže spokojit pouze s elektronickými zdroji. V naší příruční knihovně se
nacházejí kromě již zmiňovaných starších katalogů Library of Congress a
kata-logů Britského muzea (předchůdce Britské národní bibliografie) též
personální bibliografie věnované anglickým a americkým autorům. Záznamy o
starších článcích napsaných těmito autory nebo o nich lze v naší knihovně
najít s největší pravděpodobností pouze zde.
Zajímavými zdroji jsou biografické slovníky, které obsahují i
bibliografie jednotlivých autorů – zde je pro velké množství výběr spíše
subjektivní. Velmi využívaný je
World Biographical Index na CD ROM a postupně vydávané
biografické indexy jednotlivých jazykových oblastí: African
Biographical Index, American Biographical Index, Austral – Asian
Biographical Index, Baltischer Biogra-phischer Index, Biografische Index van
de Be-nelux, British Biographical Index, Chinese Biographical Index, Deutsche
Biographische Index, Indice Biográfico de España, Portugal e Ibero–américa, Indice Biográfico Italiano, Index Biographique
Franç ais,
Jüdischer Bio-graphischer
Index, Polski Index Biograficzny, Scandinavian Biographical Index. Zde jsou
uvedeny odkazy na WORLD BIOGRA-PHICAL ARCHIVES na mikrofiších. O každé
osobnosti jsou na jednotlivých mikrofiších záznamy z různých biografických
slovníků. Pro některé uživatele jsou mikrofiše ne zcela běžným zdrojem
informací a tak je musíme trochu přemlouvat. Ale překonají –li počáteční
odpor, nedají pak na ně dopustit.
Dále bych upozornila např. na třísvazkovou
Reference Guide to ENGLISH LITERATURE z roku 1991, na
Contemporary Authors – biobibliografický průvodce literaturou, a to
prózou, poezií, dramatem, žurnalitikou a dalšími médii – např. televizí.
Zajímavý je pro nás i slovník amerických autorek: American women in
literature.
Dále je pro nás velmi přínosným zdrojem a to nejen pro anglofonní literaturu
Dictionary of Literary Biography, jehož svazky jsou věnovány různým
literárním obdobím a okru-hům – např. The American Renaissance in New England,
American Novelist Since World War II, Austrian Fiction Writers after 1914,
Modern Latin – American Fiction Writers, Twentieth – Century Italian Poets,
Medieval Philosophers, British Romantic Novelists 1789 – 1832, Twentieth –
Century German Dramatics 1889 – 1918, American Poets Since World War II,
Nineteenth – Century French Fiction Writers: Romantism and Rea-lism – 1800 –
1860, Seventeenth – Century British Nondramatic Poets, Chicano Writers,
Nineteenth – Century French Fiction Writers: Naturalism and Beyond 1860 –
1900, Early Modern Russian Writers, late Seventeenth and Eighteenth
Centuries.
Tolik k vybraným titulům v příruční knihovně Referenčního centra.
V předchozím textu jsem se zmínila o Indexu Translationum v souvislosti
s překlady z ang-lického jazyka. Protože s problematikou pře-kladů
z různých jazyků a do různých jazyků se setkáváme poměrně často, ráda bych
trochu objasnila postup, jakým zjišťujeme, zda určitá kniha byla přeložena.
Takže opět příklad z praxe: uživatelka chce zjistit, zda určitá kniha byla
přeložena do češtiny. Prvním zdrojem je samozřejmě báze NKC a naskenovaný
gene-rální katalog NK ČR zpřístupněné na www stránkách NK ČR. Údaje pro
jistotu ještě prověřujeme v České národní bibliografii. Je možno též
nahlédnout do
báze ISN – dosud nevydané knihy a hudebniny nahlášené agentuře ISBN a
ISMN. Dále máme k dispozici již zmiňovaný Index Translationum.
Nenajdeme – li v žádném z těchto zdrojů záznam o hledaném titulu, je
pravděpodobné, že dosud přeložen nebyl. Ale zaručit to uži-vateli nebo
nakladatelům, kteří podobné dotazy často vznášejí, opravdu nemůžeme. Je třeba vzít v úvahu více faktorů – např. není jisté, zda jsme obdrželi
povinný výtisk, ať již kniha vyšla u nás či v zahraničí. Byl-li titul vydán
poměrně nedávno, nemusí být ještě zanesen v našem katalogu.
Na závěr bych chtěla opět zopakovat, že uži-vatelům je třeba pomoci se
v informačních zdrojích orientovat, často je třeba společně přesně
formulovat informační požadavek, aby výsledkem byla skutečně relevantní
odpověď, která uživateli pomůže v jeho další práci.
|