Povodňová pomoc z Polska
Polsko postihla povodeň v roce 1997. Za uply-nulých
pět let získali polští odborníci řadu cenných zkušeností při řešení
problémů se zachraňováním povodněmi postižených kni-hovních fondů. O tyto
zkušenosti se přijely
do Národní knihovny ČR podělit Ewa Potrzeb-nicka, vedoucí sektoru ochrany
a konzervace knihovního fondu NK Polska s přednáškou
“Zkušenosti
oddělení konzervace fondu NK ve Varšavě při záchraně zaplavených kni-hovních
fondů v roce 1997 v Polsku” a Do-nata Rams,
vedoucí oddělení konzervace fondu s přednáškou “Ochrana před katastro-fami a jejich
likvidace v knihovnách”, dopro-vázené Petrem Žákem, který řídil odbornou
diskusi po přednáškách. Akce se konala v posluchárně Národní knihovny
29.11. 2002 a zúčastnili se jí konzervátoři, restaurátoři a knihovníci
z institucí a knihoven celé repu-bliky, například ze Středočeského muzea
v Roztokách, z pracovišť Akademie věd, Univerzity Karlovy, Státního archivu,
Národní knihovny, aj.
Spolu
s cennými odbornými poznatky přivezli polští hosté Národní knihovně ČR dar pořízený
z prostředků polského ministerstva kultury, který s ohledem na
maximální míru účelného využití pro ošetření fondů dostali na starost
vybrat. Při své návštěvě v Centrálním depozi-táři Hostivař dne 28. 11. 2002 proto mohli
předat našim specialistům 8 odvlhčovačů, filtrační papíry, filtrační olejové
kartony, japonský papír a dva druhy utěrek (na suché a mokré fondy),
rozřezávajících prach ostrým speciálně vyvinutým vláknem, a tím jej lépe
absorbujících.
|
Při celodenní
prohlídce depozitáře nahlédli na pracoviště s vakuovými vysoušeči
daro-vanými Spojeným královstvím, do laboratoře pro mikrobiologické stěry,
zhlédli výrobu krabicových obalů na míru pro knihy na vzor-kovacím plotru
KASEMAKE KM 503, navštívili pracoviště restaurátorů.
Po celý den se návštěvě věnoval ředitel Odboru ochrany
knihovních fondů dr. Jiří Poli-šenský, se kterým si polští kolegové ve velmi
přátelské atmosféře vyměnili množství cen-ných odborných informací.
Povodně v Polsku způsobily v roce 1997 ztráty na fondech,
vybavení i objektech, a postihly přes devadesát knihoven. Nejvíce utrpěly
kni-hovna ve Vratislavi, Opolí a Nise. V Knihovně Vyššího duchovního
semináře v Nise bylo zatopeno přes 3000 vzácných svazků ze 17. a 18.
století, Univerzitní knihovna v Opolí ztra-tila kolem 100 000 knih a
časopisů, vojvodská knihovna v Opolí kolem 43 000 knížek, ztráty Univerzitní knihovny ve Vratislavi
postihly tisíce novějších fondů. Při Národní knihovně ve Varšavě byla
ustavena povodňová rada, která začala koordinovat práce a získala vládní
podporu pomoci postiženým knihovnám. Zača-ly být organizovány výjezdy do vyplavených
knihoven, konference, odborné diskuse k jed-notlivým oblastem záchranných
prací mezi představiteli povodněmi zasažených knihoven, zpracovávány
materiály a získávány finanční prostředky, například na desinfekční
linku v Národní knihovně Polska a lyofilizátor, ve kterém dnes během tří
měsíců vysuší sublimací kolem 700 kg knih, novin, časopisů, archiválií.
Zavedení technologické linky nalézá i daleko širší uplatnění, například
desinfekční linku je možno využít k očistě při stěhování starších a starých
znečištěných knihovních fondů, ale pochopitelně i při nahodilých haváriích,
apod. Národní knihovna ve Varšavě ošetřila za pět let kolem tisíce svazků
vzácné knihovní sbírky z Opolí (skladované v Nise). Pro vysoušení bylo
použito metody vymrazo-vání přímo z ledu, dále kniha putovala na desinfekční
linku a poté na konzervátorské a restaurátorské pracoviště, podle míry a
cha-rakteru poškození. Výsledky celého procesu byly předkládány k posouzení
hodnotící komi-si a pak teprve mohly být fondy uloženy, přičemž závažným
posuzovaným hlediskem byly i podmínky pro uskladnění takto ošetře-ných
fondů.
Odborných informací obsahovaly přednášky polských
specialistek celou řadu; byly probí-rány i v diskusi, ve které odborníci
našich institucí v mnohém ohledu obohatili dosavadní zkušenosti polských
kolegů.
Plné texty přednášek mohou zájemci získat v oddělení pro
vztahy se zahraničím NK ČR (u vedoucí oddělení Dany Stankiewiczové), které
pobyt polských kolegů v Národní knihovně ČR připravilo.
– zh –
|
Praha – Lucemburk
aneb Evropa ve znamení nové doby
“Ve znamení nové
doby. První dvě století tištěné knihy v Čechách.” zněl název
výstavy, kterou uspořádala Národní knihovna ve spolupráci s firmou Communicatio Humana – C.H. EXPO v listopadu 2000 v Zrcadlové kapli pražského
Klementina. Toho roku se stala Praha nositelkou titulu evropské město
kultury, a tak i Národní knihovna jako kulturní instituce vystavila
poklady své kulturní minulosti na odiv veřejnosti.
Odborná publikace a CD ROM se stejným názvem
“Ve znamení nové doby. První dvě
století tištěné knihy v Čechách.”, které vznikly jako doprovodný
materiál pro tuto výstavu i po skončení výstavy oslovovaly dál veřejnost a
to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Díky tomu byla počátkem letošního roku Národní knihovna
požádána o znovuuspořádání této výstavy v lucemburské Národní knihovně.
Z hlediska finančního zajištění nese břímě celé výstavy lucemburská strana
a z hlediska praktického provedení Národní knihovna, či přesněji řečeno její
jednotlivá pracoviště – oddělení rukopisů, oddělení výstavnictví,
oddělení restaurátorů a odbor vydavatelský, které na realizaci výstavy
spolupracují.
Dne 12. prosince 2002 se v Národní knihovně Lucemburska
tedy znovu otevřela doba zhruba dvou set let – od druhé poloviny 15. do
druhé poloviny 17. století. Doba zachycující několik podstatných oblastí
duchovního i praktického života, v jejichž rámci nabývá historie specifické
podoby a ukazuje hluboké společenské souvislosti vlastní nejen zemím Koruny
české, ale celé Evropě vůbec. Výstava potrvá do 15. února 2003. Obnovený
česko – lucemburský kulturní most snad potrvá mnohem, mnohem déle.
PhDr. Miroslava Hejnová |