Hlavní stránka NK 4/2002 Bulletinplus

Povodňová pomoc z Polska

Polsko postihla povodeň v  roce 1997. Za uply-nulých pět let získali polští odborníci řadu cenných zkušeností při řešení problémů se zachraňováním povodněmi postižených kni-hovních fondů. O tyto zkušenosti se přijely

do Národní knihovny ČR podělit Ewa Potrzeb-nicka, vedoucí sektoru ochrany a konzervace knihovního fondu NK Polska s přednáškou “Zkušenosti oddělení konzervace fondu NK ve Varšavě při záchraně zaplavených kni-hovních fondů v roce 1997 v Polsku” a Do-nata Rams, vedoucí oddělení konzervace fondu s přednáškou “Ochrana před katastro-fami a jejich likvidace v knihovnách”, dopro-vázené Petrem Žákem, který řídil odbornou diskusi po přednáškách. Akce se konala v posluchárně Národní knihovny 29.11. 2002 a zúčastnili se jí konzervátoři, restaurátoři a knihovníci z institucí a knihoven celé repu-bliky, například ze Středočeského muzea v Roztokách, z pracovišť Akademie věd, Univerzity Karlovy, Státního archivu, Národní knihovny, aj.

Spolu s cennými odbornými poznatky přivezli polští hosté Národní knihovně ČR dar pořízený z prostředků polského ministerstva kultury, který s ohledem na maximální míru účelného využití pro ošetření fondů dostali na starost vybrat. Při své návštěvě v Centrálním depozi-táři Hostivař dne 28. 11. 2002 proto mohli předat našim specialistům 8 odvlhčovačů, filtrační papíry, filtrační olejové kartony, japonský papír a dva druhy utěrek (na suché a mokré fondy), rozřezávajících prach ostrým speciálně vyvinutým vláknem, a tím jej lépe absorbujících.

Při celodenní prohlídce depozitáře nahlédli na pracoviště s vakuovými vysoušeči daro-vanými Spojeným královstvím, do laboratoře pro mikrobiologické stěry, zhlédli výrobu krabicových obalů na míru pro knihy na vzor-kovacím plotru KASEMAKE KM 503, navštívili pracoviště restaurátorů.
Po celý den se návštěvě věnoval ředitel Odboru ochrany knihovních fondů dr. Jiří Poli-šenský, se kterým si polští kolegové ve velmi přátelské atmosféře vyměnili množství cen-ných odborných informací.
Povodně v Polsku způsobily v roce 1997 ztráty na fondech, vybavení i objektech, a postihly přes devadesát knihoven. Nejvíce utrpěly kni-hovna ve Vratislavi, Opolí a Nise. V Knihovně Vyššího duchovního semináře v Nise bylo zatopeno přes 3000 vzácných svazků ze 17. a 18. století, Univerzitní knihovna v Opolí ztra-tila kolem 100 000 knih a časopisů, vojvodská knihovna v  Opolí kolem 43 000 knížek, ztráty Univerzitní knihovny ve Vratislavi postihly tisíce novějších fondů. Při Národní knihovně ve Varšavě byla ustavena povodňová rada, která začala koordinovat práce a získala vládní podporu pomoci postiženým knihovnám. Zača-ly být organizovány výjezdy do vyplavených knihoven, konference, odborné diskuse k jed-notlivým oblastem záchranných prací mezi představiteli povodněmi zasažených knihoven, zpracovávány materiály a získávány finanční prostředky, například na desinfekční linku v Národní knihovně Polska a lyofilizátor, ve kterém dnes během tří měsíců vysuší sublimací kolem 700 kg knih, novin, časopisů, archiválií. Zavedení technologické linky nalézá i daleko širší uplatnění, například desinfekční linku je možno využít k očistě při stěhování starších a starých znečištěných knihovních fondů, ale pochopitelně i při nahodilých haváriích, apod. Národní knihovna ve Varšavě ošetřila za pět let kolem tisíce svazků vzácné knihovní sbírky z Opolí (skladované v Nise). Pro vysoušení bylo použito metody vymrazo-vání přímo z ledu, dále kniha putovala na desinfekční linku a poté na konzervátorské a restaurátorské pracoviště, podle míry a cha-rakteru poškození. Výsledky celého procesu byly předkládány k posouzení hodnotící komi-si a pak teprve mohly být fondy uloženy, přičemž závažným posuzovaným hlediskem byly i podmínky pro uskladnění takto ošetře-ných fondů.
Odborných informací obsahovaly přednášky polských specialistek celou řadu; byly probí-rány i v diskusi, ve které odborníci našich institucí v mnohém ohledu obohatili dosavadní zkušenosti polských kolegů.

Plné texty přednášek mohou zájemci získat v oddělení pro vztahy se zahraničím NK ČR (u vedoucí oddělení Dany Stankiewiczové), které pobyt polských kolegů v  Národní knihovně ČR připravilo.

– zh –


Praha – Lucemburk
aneb Evropa ve znamení nové doby

“Ve znamení nové doby. První dvě století tištěné knihy v Čechách.” zněl název výstavy, kterou uspořádala Národní knihovna ve spolupráci s firmou Communicatio Humana – C.H. EXPO v listopadu 2000 v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Toho roku se stala Praha nositelkou titulu evropské město kultury, a tak i Národní knihovna jako kulturní instituce vystavila poklady své kulturní minulosti na odiv veřejnosti.
Odborná publikace a CD ROM se stejným názvem
“Ve znamení nové doby. První dvě století tištěné knihy v Čechách.”, které vznikly jako doprovodný materiál pro tuto výstavu i po skončení výstavy oslovovaly dál veřejnost a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Díky tomu byla počátkem letošního roku Národní knihovna požádána o znovuuspořádání této výstavy v lucemburské Národní knihovně. Z hlediska finančního zajištění nese břímě celé výstavy lucemburská strana a z hlediska praktického provedení Národní knihovna, či přesněji řečeno její jednotlivá pracoviště – oddělení rukopisů, oddělení výstavnictví, oddělení restaurátorů a odbor vydavatelský, které na realizaci výstavy spolupracují.
Dne 12. prosince 2002 se v Národní knihovně Lucemburska tedy znovu otevřela doba zhruba dvou set let – od druhé poloviny 15. do druhé poloviny 17. století. Doba zachycující několik podstatných oblastí duchovního i praktického života, v jejichž rámci nabývá historie specifické podoby a ukazuje hluboké společenské souvislosti vlastní nejen zemím Koruny české, ale celé Evropě vůbec. Výstava potrvá do 15. února 2003. Obnovený česko – lucemburský kulturní most snad potrvá mnohem, mnohem déle.

PhDr. Miroslava Hejnová


Předchozí stránka Obsah Další stránka