Letošní třináctý ročník proběhl od 6. do 10. dubna.
Pořádal ho tradičně Nadační fond Festival spisovatelů Praha se
spolupořadatelem hlavním městem Prahou a záštitou pražského primátora Pavla Béma.
Pokud člověk není úplný ignorant, těžko se mu podaří Festival spisovatelů
přehlédnout. Praha se v době jeho konání hemží billboardy, plakáty, portréty
účastníků ve výkladech mnoha knihku-pectví či velkých obchodních domů a
dalšími variacemi na téma perfektní propagace. Média jsou ho plná.
Rozhovory, autorská čtení, autogramiády, malá oznámení či celostránkové
rozhovory s autory provází každoročně tuto významnou kulturní událost našeho
hlavního města. Klíčovou osobností od jejího počátku je newyorský rodák,
absolvent Columbia College, básník, dávající přednost životu v Evropě,
poslední dobou v Praze, prezident festivalu – Michael March. Díky zejména
jeho kontaktům, hostí Praha každoročně spisova-telskou světovou špičku.
V tomto roce to byli Arundhati Roy (Indie), Amos Oz (Izrael), Edna O´Brien
(Irsko), Gōzō a Marilya Yoshimasu (Japonsko), Irvine Welsh, Panos Karnezis
(Velká Británie), Jeffrey Eugenides, Peter Demetz (USA), Nikos
Panayotopoulos, Petros Tatsopoulos (Řecko), Yann Martel (Kanada), Yi Mun-yol
(Jižní Korea), Lyubomir Nikolov (Bulharsko). Setkání s nimi probíhala
většinou v divadle Minor ve Vodičkově ulici. Z domácích autorských osobností
se představily Ivan Binar, Josef Nesvadba a Josef Rauvolf.
Vše bylo odstartováno 27. března tiskovou konferencí v Zasedacím sále NK ČR,
jehož kapacita zájmu novinářů téměř nestačila.
Pro-mluvily osobnosti spojené s organizací festiva- |
lu, včetně ředitele Vojtěcha Balíka. V sobotu 5. dubna se vzácní hosté sešli s mnoha dalšími pozvanými v Zrcadlové kapli při
společenském večeru. Poprvé zde byla udělena cena Rytíř kultury v podobě
sošky Jezerní panny Olbrama Zoubka, kterou by se měly i v budoucnu oceňovat
subjekty, podporující náš kulturní život. Tu letošní převzal zástupce
Českoslo-venských aerolinií.
Spisovatel Jeffrey Eugenides, americký spiso-vatel s řeckými kořeny, se stal
v době svého pražského pobytu čerstvým nositelem prestižní Pulitzerovy ceny
za román Middlesex, jež mu byla ve Spojených státech v jeho nepřítomnosti
udělena.
“Samozřejmě jsem věděl, že bude cena vyhlá-šena 7. dubna, ale přece jen jsem
jel do Prahy… Kdybych cenu nedostal, aspoň bych utopil žal v českém pivu…”
prohlásil. Populární Angličan Irvin Welsh, jehož kniha Trainspotting byla
zfilmována a stala se kultovním dílem, měl zase dilema při rozhodování, zda
se zúčastnit svého autorského čtení či sledovat v nějaké sympa-tické pražské
hospodě fotbalové utkání Man-chestru s Realem Madrid. Kromě těchto
odleh-čených výroků se však spisovatelé během svého pobytu vyjadřovali
tradičně velice adres-ně k problémům světové politiky, zejména vyjadřovali
nesouhlas s řešením konfliktů vojenskou agresí.
Fakt, že Národní knihovna je jedním z partnerů festivalu, pomáhá mu
existovat a spolupracuje při jeho organizaci, je signálem pro veřejnost.
Snažíme se být nejenom těmi, kteří umí výtvory lidského ducha perfektně
popsat a uchovávat pro potřebu naší i příštích generací. Zajímají nás a
podporujeme i jeho živé nositele. |
Klementinum přivítalo počátkem dubna na semi-náři o roli
knihoven v občanské společnosti a jejich připravenosti na zvládání této
úlohy 27 kolegyní a kolegů (z 10 zemí), kteří se zabývají profesním
vzděláváním v oboru informačních studií a knihovnictví a zde
zastupovali určité (koordinační) centrum tohoto vzdělávání ve své zemi.
Prostory ve svých vzdělávacích centrech poskytly střídavě Státní technická
knihovna a Národní knihovna ČR. Seminář financoval budapešťský Open Society
Institute (OSI), který podporoval program TCN od jeho počátku v roce 1999.
Setkání organizačně připravila sekce vzdělávání SKIP ve spolupráci s NK ČR a
STK. Jednacím jazykem byla angličtina, i když některé dílčí kuloárové
rozhovory se vedly rovněž v ruštině.
Setkání mělo především umožnit reflexi dosavadních výsledků programu TCN a
shro-máždit názory na další existenci a rozvoj TCN po očekávaném zastavení
finanční podpory OSI. Ústředním tématem semináře bylo posta-vení knihoven
v občanské společnosti. Příští aktivity TCN i jednotlivých center by měly
být totiž zaměřeny právě na podporu, podněcování a propagaci této role
knihoven. Účastníci z Bulharska, České republiky, Gruzie, Lotyšska,
Maďarska, Ruska, Slovenska a Slovinska pracovali pod vedením lektorek a
lektorů z USA a velké Británie. Setkání se účastnila mimo jiné paní Marianna
Tax Choldin, bývalá ředitelka Mortenson Center for International Library
Programs, emeritní profesorka Illinoiské univerzity v Urbaně – Champaign,
která využila příležitosti setkat se v NK také s paní Mgr. Milenou Klímovou
ze Slovanské knihovny. I ostatní účastníci semináře se snažili během svého
pobytu v Praze obnovit či rozšířit pracovní kontakty s kolegy z NK či prostě
navštívit knihovnické přátele.
Na semináři vystoupili i čeští lektoři: dr. Irina Zálišová ze sdružení BMI,
která hovořila o vztazích mezi knihovnami a veřejnou, resp. státní správou,
dr. Filip Vojtášek z AiP se vě-noval problematice “public relations” a
spolu-práci knihoven s hromadnými sdělovacími prostředky, dr. Alexandra
Brabcová z OSF Praha hovořila o knihovnách v kontextu jejich role v obci a
ing. Martin Svoboda, ředitel STK, se zamýšlel nad tím, jakou roli mohou
knihovny nejrůznějších typů sehrát v informační společ-nosti, jak se mohou
podílet na zajištění svobodného přístupu k informacím; prezentoval také
programy, které umožnily a umožňují posilovat tuto roli knihoven v ČR
(především VISK).
Součástí semináře byly i exkurze ve všech knihovnách soustředěných na
“knihovnickém náměstí” (STK, NK ČR a MKP) a beseda s ředitelem Městské
knihovny v Praze, dr. To-mášem Řehákem, o službách a poslání MKP ve městě.
Ředitel Národní knihovny dr. Vojtěch Balík se s hosty sešel na závěrečném
rautu na Křížovnické chodbě.
Celé jarní setkání hodnotili zahraniční účastníci jako mimořádně zdařilé i
přesto, že dorazili do nečekaně mrazivého počasí plného sněho-vých vánic.
Praha je i přes své rozmary zcela okouzlila a české knihovny si získaly,
resp. potvrdily velmi dobré renomé. Celá akce pro-běhla bez sebemenších
problémů v příjemném prostředí a velmi přátelské atmosféře. Velkou zásluhu
na zdaru akce měli kromě hlavních organizátorek (dr. Zdenka Kloučková (STK),
Mgr. Zlata Houšková (NK ČR) a také dr. Zde-něk Matušík (OS NK ČR), který se
hostům obětavě věnoval jako průvodce historickými prostorami NK a jako
doprovod při nedělním výletu na Karlštejn, Iva Fialková (OVV NK ČR), která
připravila graficky velmi zdařilé orientační |
materiály, pozvánky na dílčí akce i grafický podklad pro webovou
prezentaci (tu zpracovala STK), a pracovnice oddělení vzdělávání (dr. Eva
Dostálková, Mgr. Zuzana Ježková a paní Květa Hedvíková), které pomáhaly
s organizací akce. Nesporné zásluhy na spokojenosti účastníků měl přirozeně
tým pana Moudrého, který zajistil stravování na vynikající úrovni.
Jaký bude další osud projektu TCN je samo-zřejmě otázka. Je však velmi
pravděpodobné, že navázané kontakty a spolupráce budou pokračovat (svou
návštěvu v Praze avizovala již i nová ředitelka Mortensonova centra, paní
Barbara J. Ford). Věřme, že ku prospěchu českých knihoven.
Bližší informace o semináři i jeho účastnících najdete na
adrese:
http://www.stk.cz/tcn/tcn.htm,
bližší informace o TCN na adrese:
http://www.tcnlis.org/.
Na závěr snad jen několik doporučení, jež účastníci
považují za podstatné pro další rozvoj oboru i pro oblast oborového
vzdělávání. Byly formulovány v průběhu dlouhé závěrečné diskuse řízené paní Lyn Robinson, PhD. (Infor-mation Program Advisor OSI Budapešť a pro-gramový
garant celé akce):
- vzájemně těsněji spolupracovat
- usilovat o lepší spolupráci s potenciálními i současnými partnerskými
institucemi v jednotlivých zemích
- zvyšovat kompetence učitelů v oboru (další vzdělávání)
- zavádět nové metody do oborového vzdělávání, zejména pak e–learning
- rozšířit cílovou skupinu oborového vzdělávání i na další profese,
zejména na pracovníky muzeí a galérií, a spolupracovat s těmito profesemi
a institucemi v oblasti vzdělávání
- inovovat a doplňovat obsah oborového vzdělávání, zrušit “statická”
kurikula kurzů
- rozšířit kurikula kurzů od technických aspektů směrem k novým službám
a rolím knihoven
- klást větší důraz na sebevzdělávání, individuální učení a zlepšování
osobní image pracovníků knihoven
- soustředit se na podporu aktivit knihoven v práci s minoritami (např.
etnickými) a osobami se znevýhodně-ním
- věnovat se problematice intelektuální svobody, svobody přístupu
k informacím, intelektuálního vlastnictví, etiky apod., a to zejména ve smyslu změny vlastního myšlení a jednání v knihovnách
- soustředit se na kurzy posilující komunikační a prezentační
dovednosti, jazykové dovednosti, kurzy marketingu, kurzy z oblasti práce s
lidskými zdroji
- zaměřit kurzy mnohem více na manage-ment (především ředitele knihoven)
- zabezpečit vícezdrojové financování pro další aktivity
- (naučit se) využívat grantovou politiku, zvláště pak zdroje EU, a soustředit se na strategické plánování.
|