![](http://www.idap-parchment.dk/portal/images/idap/forlogo2.jpg)
Ve dnech
20. – 21. března 2003 jsme se zúčast-nili třetího setkání řešitelů projektu
Evropské komise “Improved Damage Assessment of Parchment” – “Zlepšený
odhad poškození pergamenu” ve Stirlingu ve Skotsku. Postup řešení
projektů pod záštitou Evropské komise je přísně kontrolován, řešitelé
povinně předkládají každý rok zprávu s dílčími výsledky a provádějí
vyúčtování přidělených financí. Jestliže jsou výsledky shledány jako
nevyho-vující, může být projekt zastaven.
Jednání probíhalo na půdě zdejší univerzity (University of Stirling), která
byla založena v roce 1967 a jejíž areál patří mezi nejatrak-tivnější ve Velké
Británii. Univerzita se rozkládá severně od historického města Stirling,
patří k ní 60 akrů zalesněné krajiny, 300 akrů parkové krajiny a jezero. Na
čtyřech fakultách (společen-ské vědy, humanitní vědy, ekonomika a přírodní
vědy) v současnosti studuje na 5 000 poslu-chačů.
![](19_1.jpg)
University of Stirling.
Zasedání bylo rozděleno do několika částí podle oblastí
výzkumu zahrnutých v projektu. Jako první byly předneseny příspěvky týkající
se problému umělého
stárnutí pergamenu. Podmínky umělého stárnutí pergamenu, které by
způsobily změny chemických a fyzikálních vlastností pergamenu shodné se
změnami vznikajícími při stárnutí přirozenou cestou, jsou zkoumány v CRCDG
v Paříži a ve Škole kon-zervování Královské dánské akademie krásných umění
v Kodani. Jsou testovány různé varianty umělého stárnutí: tepelné, světelné,
kombinace světla a tepla, stárnutí oxidy síry a dusíku (vše CRCDG), stárnutí
zvýšenou vlhkostí a teplotou (Dánsko). Stárnutí probíhá ve speciálně
upravených klimatizačních komorách. Umělé stárnutí materiálů se v praxi
využívá při testo-vání nových konzervátorských a restaurátor-ských materiálů a
postupů.
Dalším úkolem, který je řešen v tomto projektu, je vypracování a ověření
metodiky vizuálního hodnocení pergamenů. Mezi instituce, které se podílejí na práci v této oblasti, je zařazena i Národní knihovna České
republiky. Zabýváme se průzkumem pergamenových rukopisů z na-šich sbírek. U
vybraných stránek těchto rukopisů se měří tloušťka, pružnost, barevnost,
průsvitnost, je sledován vzhled a zašpinění povrchu, deformace, výskyt
zbytků chlupů, pigmentace, biologické poškození a další parametry. Dosud
jsme s využitím formuláře pro hodnocení pergamenů navrženým pro potřeby
projektu prozkoumali 33 rukopisů z 9.–15. století. 26 formulářů bylo
zaneseno do databáze projektu na internetu. Bylo zhotoveno a po-psáno 5 000
digitálních snímků rukopisů. |
Rukopisy jsou mechanicky čištěny a ukládány do ochranných
obalů z nekyselé lepenky.
Dalším pracovištěm, které se zabývá podobným průzkumem
historických pergamenů, je Králov-ská knihovna v Kodani, kde probíhá
hodnocení zhruba 600 pergamenů z tzv. Španělské sbírky. Dánská Škola
konzervování v Kodani, jejíž rektor René Larsen je i hlavním koordinátorem
celého výzkumného projektu IDAP, spravuje internetové stránky projektu a
databázi pro-zkoumaných pergamenů. (Pro zájemce :
http://www.idap-parchment.dk/portal/
DesktopDefault.aspx).
Řešením problematiky hydrotermálních, termo-chemických
a fyzikálních vlastností pergame-nů se opět zabývá i Národní knihovna ČR.
Pro oddělení restaurování byl díky financím z projektu zakoupen termosystém
FP900 firmy Mettler Toledo s měřící celou FP82. Pomocí tohoto zařízení je
možno prostřednictvím měření teploty smrštění několika vláken pergamenu
zjistit celkový stav pergamenu a stupeň jeho degradace. Dosud byla změřena
teplota smrštění 42 pergamenů. Zjištěné hodnoty se pohybují mezi 39,5 oC
(vysoký stupeň poškození) a 55,9 oC (velmi dobrý stav pergamenu).
Při přípravě vzorků je sledována snadnost rozvlákňování pergamenů, stav a
cho-vání pergamenových vláken v suchém stavu a po namočení destilovanou
vodou. Tyto vlastnosti vláken, stejně jako průběh smršťo-vání, jsou zachyceny
na digitálních fotografiích a archivovány.
Stejný systém měření teploty smrštění je používán i ve Škole konzervování
v Kodani. Průběh smršťování zde nahrávají na video.
Další organizací, která pracuje v této oblasti, je Turínská univerzita. Zde
se užívá technologie HSDSC (vysoce citlivá diferenční skanovací
kalorimetrie), klasická kalorimetrie a gravimetrie. Parametry metod se stále
upřesňují.
Pracovní den zakončila přednáška Christiny M. Nielsen – Marshové “Ancient
protein sequences: A new direction for molecular paleontology”.
Přednáška byla věnována metodám stanovení nízkomolekulární bílkoviny
osteokalcinu, která je specifická pro kostní tkáň a jejíž koncentrace
v kostech se snižuje s je-jich rostoucím stářím.
Pracovní program pokračoval v pátek 21.3. Poslední okruh problémů řešených
v projektu zahrnuje chemické kompoziční a strukturální poškození.
Analýzy poškození struktury kola-genu se provádějí špičkovými
instrumentálními analytickými metodami: aminokyselinovou ana-lýzou (Škola
konzervování v Kodani ve spolu-práci s Technickou univerzitou Dánska), Rama-novou spektrografií (Ústav chemického inže-nýrství a vysokoteplotních
chemických procesů v Helasu), nukleární magnetickou resonancí, Fourierovou
transformací infra-červené spektroskopie a dynamicko–mechanic-kou termální
analýzou (Londýnská univerzita), kombinací kapalinové chromatografie,
případně plynové chromatografie, a hmotové spektro-grafie (CRCDG Paříž),
rentgenovou difrakcí, diferenční skanovací kalorimetrií a jejich korelací
(Universita ve Stirlingu ve Skotsku). Na Turín-ské universitě jsou prováděny
morfologické a elementární analýzy pergamenu skanovacím elektronovým
mikroskopem.
Na závěr zasedání byly řešeny organizační záležitosti a diskutována podoba “Atlasu
poškození pergamenu”, který bude přístupný na internetu.
|