PhDr. Zdeněk Uhlíř
Oddělení rukopisů a starých tisků
Národní knihovna ČR

Dne 6. listopadu 2003 zahájila vernisáž v Zrcad-lové kapli Klementina výstavu rukopisů “Wyclif a Čechy: vzdálená a blízká perspektiva”. Výstava vycházela z toho, že nejvíce docho-vaných Wyclifových a wyclifovských rukopisů je bohemikálního původu, a že značná část z nich se dochovala právě v Národní knihovně ČR. Nosnou ideou scénáře výstavy je příběh setkání pokročilejšího, intelektuálnějšího a indi-vidualističtějšího anglického prostředí s opož-děnějším, primitivnějším a kolektivističtějším, zato však velmi ambiciózním prostředím českým. České prostředí bylo inspirováno především Wyclifovým biblicismem a rigorózním zdůraz-ňováním apoštolské církve, neboť k podobným myšlenkám došlo zejména v osobě Matěje z Janova z vlastních zdrojů. Na tomto základě vznikly dva vzájemně se potírající mýty: jednak o naprosté závislosti husitských počátků na Wyclifovi, jednak opačná představa českého náboženského hnutí, jež bylo od Matěje z  Jano-va projektováno do minulosti až k Janu Miličovi z   Kroměříže. Výstava “Wyclif a Čechy” zpochybnila oba tyto mýty, které jsou dodnes živé ve školní výuce. Žádný z nich totiž nebere v úvahu, že setkání českého prostředí s  Wyc-lifem a wyclifismem bylo spíše náhodné než zákonité či nutné. Wyclifova idea remanence jím nebyla přijata a nenahradila vládnoucí dogma transsubstanciace, jen hluboký teologický mys-litel Stanislav ze Znojma přišel s ideou kon-substanciace, jež se však nevžila a zůstala zcela marginální. Ani Wyclifova představa o nadřa-zenosti světské moci nad mocí církevní a v dů-sledku toho moci státu nad životem a svědomím člověka, nebyla českým prostředím obecně přijata. Jeho koncepce anglické národní církve se sice analogicky uplatnila v pohusitském utrakvismu, to však nevycházelo z  teoretického uvažování,   nýbrž   z    praktické   politiky a  z ní vzniklé historické situace. České prostředí   pro-

stě přijalo Wyclifovu kritiku církve a jeho filosofické názory, které s ní souvisely, protože s touto kritikou souznělo, bylo to však souznění povrchní a náhodné, nevycházelo ze stejně hluboké teoretické argumentace a z  kontroverz-ních myšlenkových výbojů. U wyclifismu tak v  Čechách nakonec zůstali jen angličtí emigran-ti jako Petr Payne, kteří se o něj střetávali zvláště v osobě Jana z  Příbrami s  dominantním okolím, a s nimi vyzněl úplně. Hrdinská doba Johna Wyclifa a wyclifis mu v Čechách byla krátká, zhruba od roku 1390/1395 do roku 1415.

O zpřístupnění databáze vzácných dokumentů prostřednictvím vysokorychlostní sítě národního výzkumu CESNET2 pod názvem Memoria (Manuscriptorium) pro veřejnost informovali na tiskové konferenci dne 10.11.2003 novináře Mgr. Adolf Knoll, náměstek ředitele Národní knihovny, Ing. Stanislav Psohlavec za Albertinu icome Praha s.r.o., Ing. Helmut Sverenyák a Tomáš Košňar za CESNET2.
Cílem je vybudovat nové otevřené badatelské prostředí pro oblast historických knižních fondů, zahrnující jak digitální obrazy, tak plné texty dokumentů, popisná data vzniklá v souvislosti s digitalizací, v projektu Master i další a nově vznikající data. To vše umožňuje zároveň využívat veškerých dostupných informací vážících se k danému dokumentu. Do projektu mají k datu konání tiskové konference přístup Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Strahovský klášter a Vědecká knihovna v Olomouci. Pro účastníky projektů Ministerstva kultury je přístup umožněn na základě bezplatné licence, ostatní mohou licenci zakoupit. Jednotlivé aspekty projektu, včetně technických, jsou podrobně vysvětleny na vstupních stránkách do databáze na: www.memoria.cz.

Ing. Helmut Sverenyák a Tomáš Košňar za CESNET2, Mgr. Adolf Knoll, náměstek ředitele Národní knihovny, Ing. Stanislav Psohlavec z Albertiny icome Praha s.r.o a vedoucí oddělení vztahů s veřejností Národní knihovny PhDr. Libuše Piherová informovali o projektu novináře na tiskové konferenci dne 10. listopadu 2003.