BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

4
2001

Aktuální číslo Archiv Obsah

Silueta Brna

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

V NOVÉM

Historická událost v Českém Dubu
(nejedná se o další z archeologických nálezů, které doposud toto město proslavovaly)

Pan Josef Müller, starosta Českého Dubu, města v malebném kraji pod Ještědem, přestřihl stuhu a zástup slavnostně oblečených hostů se stal svědkem historické události, slavnostního otevření nových prostor Městské knihovny a Informačního centra.

Zatím se jedná o první etapu plánované dostavby objektu Mikroregionálního vzdělávacího centra, ale protože diskuse o bytí či nebytí nové knihovny se táhla celá léta, budou opravdu "českodubští" považovat středu 31. října 2001 za památný den. Na příjemné překvapení jistě nezapomenou ani účastníci následující malé slavnosti v knihovně. Světlo, prostor, knihy vyrovnané na regálech - jen po nich sáhnout. V útulné části knihovny určené dětským čtenářům stály na podiu opravdu děti nastrojené, přednášející a zpívající - tolik písniček a říkanek o knihách jsem ještě neslyšela. A slova díků, pochval, přípitky sklenkou šampaňského, zkrátka vše proběhlo, jak mělo. Vedoucí knihovny Iva Slámová a její spolupracovníci si oddechli po tom všem, co museli před tímto finálním okamžikem prožít. Těší se na první návštěvníky?

Co tomu všemu řeknou? Moderní bezbariérový přístup, přehledné uspořádání volně přístupného knihovního fondu, nový krásný nábytek a nápaditá výzdoba. Dokonce i sociální zařízení pro ty, kteří se nebudou moci od toho všeho odtrhnout. Že je zde i nová počítačová síť se dvěma místy u Internetu, prohlížeč CD ROM a dokonce i jeden počítač pouze pro děti, to nikoho snad ani nepřekvapí, protože knihovna již před časem zahájila automatizovaný knihovnický provoz.
Co dodat na závěr? Přidat se k řádce gratulantů a popřát knihovně hodně zdaru. A všem dalším knihovnám, které na tento okamžik čekají, popřát, aby se také brzy dočkaly.

Ladislava Skopová

Jindřichohradecká knihovna v novém!

Pondělí 8. října 2001 bude uváděn v téměř stodesetileté historii jindřichohradecké knihovny jako velmi významné datum. V tento den byl totiž dnem otevřených dveří zahájen provoz v nových prostorách, které byly účelově zrekonstruovány právě pro činnost městské knihovny.

Slavnostního zahájení se zúčastnilo vedení města v čele se starostou ing. Karlem Matouškem. Svojí přítomností podtrhl významnost okamžiku i přednosta okresního úřadu doc. ing. Zdeněk Žemlička, CSc. Velmi milým hostem byl také PhDr. Vojtěch Balík, předseda Asociace knihoven ČR a ředitel Národní knihovny.
V průběhu Dne otevřených dveří navštívilo nové prostory knihovny bezmála tisíc lidí. Protože jsme otevření knihovny záměrně spojili i se zahájením celostátní propagační akce Týden knihoven, většina z nich nám i "podala svoji ruku" formou navázání provázku v rámci "Provázkiády", která v tento den probíhala po celé republice. Všichni návštěvníci odcházeli spokojeni, věřme, že budou spokojeni i s úrovní nabízených služeb.

Zřizovatel (Město Jindřichův Hradec) investoval do stavebních úprav a vybavení budovy přibližně 22 milionů korun. Díky tomu vzniklo moderní pracoviště s bezbariérovým přístupem, odpovídajícím pracovním zázemím i sociálním vybavením. Tři podlaží budovy jsou určena veřejnosti. Provoz knihovny je plně automatizován.
V suterénu má veřejnost možnost využívat služeb informačního centra. Návštěvníci si tady mohou přečíst denní tisk a nejnovější čísla časopisů, dále je k dispozici zatím 5 přístupů na Internet. V informačním centru, které je mimo jiné i kontaktním místem pro neziskové organizace, je možné získat informace z této oblasti. Součástí tohoto centra je také Regionální evropské informační středisko. Je tu možné nalézt nejrůznější informace a materiály o Evropské unii. Vstup do informačního centra je volný a není podmíněn registrací v knihovně.

V 1. nadzemním podlaží je umístěna půjčovna pro dospělé s čítárenským koutem a se studovnou, v níž jsou další 3 přístupy na Internet.

O patro výše je umístěna půjčovna pro děti, hudební oddělení a poslechový sál. V půjčovně pro děti jsou 2 přístupy na Internet. Odpočivný kout je v dopoledních hodinách využíván k pořádání některých druhů kulturních pořadů, při provozu pak na relaxaci malých návštěvníků a mnohdy i jejich rodičů. V hudebním oddělení je zatím ozvučeno 5 poslechových boxů. Vzhledem k tomu, že se jedná o úplně nové oddělení, je zájem o jeho služby enormní. Poslechový sál má kapacitu 50 míst a je určen k univerzálnímu využití. Konají se v něm kulturně výchovné pořady určené mládeži i dospělým. Při realizaci těchto pořadů městská knihovna spolupracuje s nejrůznějšími spolky a neziskovými organizacemi.

V podkroví budovy působí administrativní zázemí knihovny a oddělení regionálních služeb, které v rámci výkonu regionálních funkcí spolupracuje s téměř 80 veřejnými knihovnami a jejich zřizovateli.
Máme za sebou první týdny provozu v nových podmínkách, kdy denně přijde kolem 300 návštěvníků. Zvykáme si všichni, zaměstnanci i čtenáři. Když pominu stěhovací martýrium, potýkáme se my knihovníci se stavebními závadami, poruchovostí technických zařízení, problémy se sladěním provozu a požadavků uživatelů. Ti si zase hledají svoji novou cestičku k nám. Někdy se zdá, že je to k neunesení, ale ti, kteří to už zažili, tvrdí, že prý je to normální.

Milena Kodýmová, ředitelka MěK Jindřichův Hradec

Supíkovice

Vybavena novým interiérem obnovila 1. listopadu 2001 činnost malá obecní knihovna v Supíkovicích ve Slezsku (okres Vsetín). A nejen nový interiér (dar supíkovického rodáka Ericha Hampela, ředitele firmy Bibliothekstechnik Schulz ze Speyeru), též internet (z programu VISK). Není divu, že zájem o knihovnu se značně zvýšil, ale - jak říká paní Hauserová, dobrovolná knihovnice po 32 let - "čtenáři se nějak jinak chovají, lépe, jakoby s úctou".

První den v Knihovně Jiřího Mahena

První hodina přinesla očekávaný nápor veřejnosti, před otevřením brány v 10 hod již čekalo na ulici cca 50 zájemců - návštěvu cca 700 návštěvníků - na ně přichystané zvýšené množství vlídných a usměvavých zaměstnanců knihovny, kteří je přímo v centrální hale průběžně informovali a pomáhali navigovat - za pulty na jednotlivých pracovních pozicích další zkušené pracovnice a spolu s nimi asistenti správců sítě, systémového knihovníka a pracovníků firmy Lanius - logické čekání u registrací či výměny průkazek - většinou trpělivé čtenáře, ovšem výjimky se najdou vždy - pokladna po prvém náporu stačí odbavovat téměř průběžně - registraci 953 výpůjček, z toho 639 knih, 263 AV médií, 60 periodik - počítačový systém (HW i SW) spolehlivě běžící (dílčí problémy se odstraňují průběžně a nezpůsobily žádná závažná zdržení, na serverech se průběžně testují, vyhodnocují a dolaďují jednotlivé stavy) - plně vytížené on-line katalogy zejména v hudební knihovně, ukazuje se, že techniky by bylo potřeba ještě více - s prací s on-line katalogy i při vyhledávání fondů průběžně radí pracovníci v jednotlivých odděleních - čtenáři odcházejí s velmi zaplněnými košíky. Zkrátka a dobře (snad to nezakřiknu) vše funguje.
A celý den, 19.11.2001, tj. prvý den po téměř tříleté rekonstrukci ústřední knihovny KJM, bylo uskutečněno 5116 výpůjček ve struktuře: 3113 knih, 1373 AV dokumentů, 30 hudebnin a 596 periodik, 4 ostatní - většina uživatelů byli čtenáři, kteří chodili i do náhradních prostor na Šujanově náměstí. Pokud tedy měli platnou registraci na 12 měsíců (ta se jim vstřícně prodloužila o dobu, po kterou bylo zavřeno, tj. o 140 dnů) probíhala pouze výměna starých papírových průkazek za plastikové s čárovým kódem. Zaregistrováno bylo 405 čtenářů. Čekací doba, která byla nejdelší právě u registrací, nepřesáhla ve špičkách, které nastaly ihned po otevření a pak od 14 hodin, tři čtvrtě hodiny.

Libuše Nivnická, ředitelka KJM


Výročí liberecké knihovny

Chtěla bych předat touto cestou přání a také díky.
Poděkovat bych chtěla desítkám uživatelů knihovny za podporu a děkovné dopisy z posledních týdnů. Desítky tisíc výpůjček měsíčně, stovky návštěv za informacemi, poznáním, prožitkem denně - to je odměna za snažení a svědectví užitečnosti nového domu pro knihovnu i malou synagogu.

Byla to v pátek 9. listopadu jen malá slavnost k prvnímu výročí. Přijeli knihovničtí hosté z různých míst našeho kraje a sousedního Německa, nepřišli pozvaní, ale omluvení zástupci Libereckého kraje a města Liberce. Představitelé Spolku knihovníků Saska z Lipska, Nadace Roberta Bosche ze Stuttgartu, Odborného centra pro veřejné knihovny v Drážďanech, Goethe Institutu z Prahy a Mnichova společně předali mně, jako bývalé ředitelce knihovny, vyznamenání a dary za mé nasazení pro výstavbu nového objektu evropské úrovně pro knihovnu a občany širokého regionu, za zásluhy o rozvoj kulturních aktivit mezi Čechy, Poláky, Němci a Židy v příhraníčí a přínos pro vědeckou a kulturní spolupráci. Toto vyznamenání jsem převzala s vědomím, že patří všem, kteří se na této činnosti po celých jedenáct let mého působení v knihovně podíleli a blahopřeji jim k tomu.

Poděkování patří i novému řediteli knihovny panu Mgr. Pavlu Harvánkovi, který se v době, kdy se zastupitelé Libereckého kraje dohadují s Městem Liberec, kdo co zaplatí, aby se knihovna mohla provozovat na úrovni nebo jak se bude knihovna jmenovat, ujal svého postu s chutí a pochopením pro služby knihovny pro občany i uznáním práce své předchůdkyně. Přála bych nám všem, kterým jde vskutku o službu občanům,těm, jež si knihovnu zaplatili ze svých daní a kterým jsme povinni tuto službu poskytovat ze zákona, prozíravější zastupitele všech úrovní komunální sféry. Přála bych zastupitelům více odvahy zeptat se občanů (jsou tu přeci pro ně), co si o jejich rozhodování myslí a co si za své peníze přejí.

Věra Vohlídalová, ředitelka v.v.

 


Obsah

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0

SKIP