Analytická část

Studium odborné literatury
Literatura, která popisuje případy a příčinu vzniku poškození iluminovaných rukopisů, zabývá se technologickými postupy výroby iluminací, metodami analýz identifikace pigmentů a technikami knižní malby, konzervací poškozených iluminovaných rukopisů, metodami testování těchto postupů a vyhodnocením výsledků

Kontakty a studijní návštěvy pracovišť
Hlavním cílem bylo seznámit se s technologií tradiční výroby pergamenu. Postup výroby pergamenu je zaznamenán v řadě středověkých i pozdějších receptur, jedná se však vždy o velice stručný popis, který nepostihuje výrobu v dostatečných detailech. Při výrobě pergamenu existuje množství variací, které ovlivňují jeho další použití a mají velký vliv na jeho vlastnosti. Celkový postup přípravy pergamenu má zásadní vliv na pochopení stavu pergamenových rukopisů a poškození barevné vrstvy.

naložení surové kůže do vápenného mléka	mechanické odstraňování chlupů
zatírání křídy do holiny na rámu	škrábání a broušení pergamenu

Dopracování podrobného dotazníku popisujícího poškození iluminovaných rukopisů a jejich fotografická dokumentace, začlenění těchto dat do vznikající databáze
Provádí se průzkum fyzického stavu iluminovaných rukopisů, výsledky se ukládají v počítačové databázi a vyhodnocují. Databáze může sloužit nejen pro evidenci stavu rukopisů a plánování činností souvisejících s jejich ochranou a konzervací, ale může být použita pro výuku studentů či přípravu odborných publikací a přednášek. V případě dokumentace barevných vrstev iluminací je srovnání poškození v průběhu času nezbytné, neboť do značné míry ovlivňuje rozhodnutí o míře a nutnosti eventuálního konzervátorského zásahu.

Prohlídka vybraných rukopisů a provedení vizuální, makroskopické i mikroskopické analýzy
Rukopisy které byly prohlédnuty v rámci průzkumu nesou stopy četných poškození jak historických tak novodobých. Nejohroženější skupinu představují nejčastěji půjčované rukopisy, mezi nimiž jsou bohužel i ty, které jsou mnohdy obecně považovány za nejcennější. O tom vypovídá jejich celkový stav, míra opotřebení je patrná již na jejich vazbě. Setkáváme se často s celkově rozpadlými vazbami rukopisů, které mají oddělené nebo uvolněné knižní desky, deformované hřbety a bloky s uvolněným či zpřetrhaným šitím složek. Nefunkční vazby či nevhodné historické převazby pak umožňují vznik dalších poškození. Obrovským problémem je sejmutí spon s řemeny uzavírajícími pevně knižní blok, čímž byla pergamenovým foliím dána možnost k postupující deformaci. Nutno dodat, že nejen tento zásah (dosud se nám nepodařilo vypátrat, kdy přesně byly spony a další kovové prvky z knih sejmuty, pravděpodobně v průběhu 19. století), ale celá řada poškození jsou historického charakteru a k některým došlo dokonce se vznikem rukopisu. To se týká zejména tzv. systémových technologických chyb, které můžeme pozorovat u knižní malby. Ukazuje se, že dochází k propojování různých typů poškození u jednotlivých součástí rukopisů a jejich vazeb, kdy dysfunkce jedné součásti mnohdy začne “lavinový efekt” dalších poškození. Pro další ochranu a eventuální konzervaci je důležité rozpoznání příčin poškození, protože mnohdy nemá smysl řešit náročnou konzervaci pokud nejsou učiněna systematická preventivní opatření, která by zabránila vzniku dalších poškození či jejich opakování.

Při zkoumání iluminací v různém zvětšení a typech světla se ukazuje, že makroskopické pozorování potenciálních poškození pouhým okem není mnohdy směrodatné. Sledováním fyzikálních a optických vlastností (např.: barva, zrnitost, tvar částic) pomocí mikroskopické identifikace lze přesněji posoudit stabilitu barevné vrstvy, určovat typ pigmentu, případně i technologii jeho zpracování a jemnost mletí.

Studium malířských technik, identifikace pigmentů pomocí nedestruktivních metod

Vyhodnocení stavu a zhotovení obrazového atlasu mapujícího typy poškození, ale i poznatky o technologii výroby iluminací
Typologie poškození iluminovaných rukopisů- obrazová příloha zprávy uložená v restaurátorském oddělení NK ČR

Experimentální část

Příprava materiálů- výroba vlastního pergamenu, výběr reprezentativních pigmentů a pojiv
Ověření technologického postupu výroby pergamenu pro potřeby výroby modelových vzorků nám přinesla obrovské poznatky a zkušenosti. Podařilo se pochopit některé příčiny a procesy vedoucí k poškození barevné vrstvy knižní malby. V budoucnu budeme v případě potřeby schopni vyrobit pergamen dle našich požadavků použitelný i pro konzervátorské účely. Podobné poznatky a zkušenosti nám zprostředkovala příprava modelových barevných vrstev podle historických receptur.

surová kůže zčásti zbavená chlupů po namočení ve vápenném mléce	stažená kůže z masové strany	pergamen sejmutý z vypínacího rámu

Volba formy modelování a testování zkušebních vzorků připravených dle historických receptur

Umělé stárnutí a poškození modelových vzorků
Chování vzorků při klimatických šocích ukázalo na dobrou odolnost dobře připravené barevné vrstvy. Nejslabším článkem je zlacení, které se poškozuje mnohem rychleji. Pokusy potvrdily nutnost uložení ve stabilních a vhodných klimatických podmínkách.

Volba metod a postupů fixace modelových barevných vrstev a jejich provedení
Nosnou částí projektu jsou metody konsolidace barevné vrstvy. Bylo zkoumáno široké spektrum používaných pojiv, která přirozeně jevila dobré předpoklady i pro využití v konzervátorské praxi.

Vyhodnocení výsledků a doporučení konzervačních postupů
Před přistoupením ke konzervátorskému zásahu je velice nutné provést analýzu pigmentů a barviv, vzhledem k jejich různé reakci na fixaci např. tvorba lesku, změna barevnosti, prosakování na rub psací podložky. Doporučuje se provést odzkoušení konkrétních barev a fixativ na modelových vzorcích podle metodiky použité v tomto projektu. V případě konzervace knižní malby, kdy pracujeme s miniaturním prostorem jsou jakékoliv zkoušky na originále naprosto nemyslitelné.

Řešitelský tým: Jednou z nosných myšlenek bylo vytvoření mezioborové spolupráce odborníků, kteří se problematikou vzácných písemných památek a jejich ochrany a konzervace zabývají nebo zabývali. Zastoupeni byly pracovníci předních výzkumných a konzervátorských pracovišť, ale i studenti příslušných oborů, jejich spoluúčast by měla zajistit dlouhodobou perspektivu této činnosti.

Konzervátorské oddělení Národní knihovny ČR- Jiří Vnouček (hlavní řešitel), Jan Novotný, Jana Dřevíkovská (studentka IRKT Litomyšl), Ing.Magda Součková a Ing.Jitka Šimečková

Konzervátorské pracoviště Státního ústředního archivu- Ing.Jana Dernovšková, Barbora Nováková (studentka IRKT Litomyšl)

Akademie výtvarných umění- Ak.mal. David Frank, Ing. Barbora Hřebíčková

Katedra restaurování písemných památek Fachhochschule Kolín nad Rýnem- Prof.Dr.Robert Fuchs, PhDr. Doris Oltrogge

VŠCHT Praha- Martina Ohlídalová
Ústav pro dějiny umění AV ČR-PhDr.Hana Hlaváčková, PhDr.Milada Studničková