S uzavírajícím se stoletím a tisíciletím se nelze vyhnout připomínkám symbolických časových mezníků a výročí. I když samotná změna číslovky, která je ostatně jen formálním nástrojem pro orientaci v čase, reálně nic neznamená, přesto nám tento moment stojí za zamyšlení a poohlédnutí za tím, co jsme vykonali, i za pohled do budoucna.

Rokem 1999 uplynula dekáda skutečné a hluboké politické a společenské proměny v naší zemi, nebojím se říci proměny našich myslí. Završilo se desetiletí práce ve svobodě a zodpovědnosti, doba neustávajícího toku změn obecně ve společnosti i konkrétně v Národní knihovně.

Jak je na tom dnes, po oněch deseti letech, Národní knihovna? Zde si dovoluji konstatovat s dobrým svědomím jen to, co je nepochybné: podstatné problémy, které měly katastrofální dimenzi, jsou již minulostí, Národní knihovna obecně prošla zásadní proměnou k lepšímu.

Avšak nic v osobním životě, ani v životě institucí, není samozřejmostí: vždy to stálo hodně potu, lámání hlavy, sporů, rizika či bolesti, ba někdy i jen udržet věci ve stejném stavu si vyžaduje značnou námahu.

Tím vším, jak jinak, byl vrchovatě naplněn i uplynulý rok 1999. V mnoha ohledech jsme byli úspěšní, a to nás naplňuje dobrým pocitem, neboť sami dobře víme, jak nejistý byl výsledek některých našich aktivit, v lecčems se nám ovšem také nedařilo tak, jak bychom si představovali. Následující texty přinášejí o tom pravidelnou zprávu.

Pokusím-li se při ohlédnutí za loňským rokem i za celou onou rušnou dekádou postihnout jedním slovem nejen svůj vnitřní pocit, ale - odvažuji se tvrdit - i obecné rozpoložení svých spolupracovníků, spíše než slovo "spokojenost" bude na místě "povzbuzení", či ještě lépe "sebedůvěra". Teď už víme, v čem a nakolik se můžeme spolehnout sami na sebe, teď už pro nás nejsou budoucí úkoly a překážky ani tak hrozbou či břemenem, ale spíše zajímavou výzvou.

Tím, co právě bylo řečeno, dávám rád najevo dík všem kolegům, kteří dokázali překročit sami sebe a ještě přitom povzbudit nás ostatní.

Nemohu též opomenout poděkovat tisícům uživatelů našich služeb za jejich porozumění a trpělivost. Zvláštní vděk pak patří všem příznivcům Národní knihovny za jejich tak či onak účinnou a velmi vítanou pomoc.

Vojtěch Balík