|
Výroční
zasedání
České národní skupiny IAML
Ve dnech 24. a
25. 9. 2001 hostila Městská knihovna v Praze hudební knihovníky,
kteří se setkali na výročním plenárním zasedání České ná-rodní
skupiny IAML spojeném se seminářem hudebních knihoven na téma: “Veřejné
hudební knihovny: podmínky jejich fungování v automa-tizovaném knihovnickém pro-vozu”. Účastníci setkání byli seznámeni s výroční
zprávou o činnosti Skupiny a infor-mováni o jednání mezinárod-ního
kongresu IAML 2001. Měli také příležitost uvítat zahra-ničního
hosta zasedání z Národ-ní knihovny v Rize a poznat
problematiku tamního hudeb-ního oddělení.
V rámci semináře, připraveného pracovníky hudebního oddělení
Městské knihovny, byl představen automatizovaný provoz Ústřední
knihovny Městské knihovny v Praze. Věcná elektronická prezentace
seznámila se strukturou a veli-kostí hudebního fondu, byla doplněna i
statistickými údaji o jeho konkrétním využívání a formou exkurze
byli účastníci provedeni i celým pracovištěm, včetně skladišť a
expedičních prostor. Na závěr zdařilého setkání byly připraveny
ještě exkurze do fondu hudebnin Českého rozhlasu a do Národní
knihovny, kde vedle hudebního oddělení zaujala a byla po-chválena prohlídka
historických prostor a Astronomické věže se zasvěceným výkladem paní
Evy Novotné.
Podrobný zápis z průběhu jednání i se stručnými zprávami
jednotlivých garantů pracov-ních skupin ČNS IAML přinese rubrika Z činnosti
hudebních knihoven knihovnické revue Národní knihovna.
Mgr. Zuzana Petrášková |
Zajímavosti
Setkání zahraničních
bohemistů a překladatelů s českými
spisovateli
K programu
bohemistického semináře pořádaného Obcí spisovatelů za podpory
Ministerstva kultury ČR patří již tradičně i setkání zahraničních
bohemistů a překladatelů s českými spisovateli v Národní
knihovně. Letos to bylo 3. září. Společenský podvečer zahájil ředitel
Národní knihovny Vojtěch Balík. Jediným, a o to významnějším
bodem programu bylo udělení letošní ceny Premia Bohemica,
kterou z rukou předsedy Obce spisovatelů Antonína Jelínka převzal
britský překladatel českého původu Ewald Osers.
O laureátovi
Ewald Osers, BA
(hodnost bakaláře), se narodil v Praze 13. května 1917. Na pražské
německé univerzitě studoval chemii, nicméně před protektorátem byl
nucen odjet na doporučení profesora Heyrovského do Anglie, kde trvale
žije od roku 1938. V Anglii studoval ruštinu a slovanské jazyky,
po celou dobu války i v poválečném období spolupracoval s BBC
v monitorovací službě, společně s Pavlem Tigridem a Karlem
Brušákem řídili a přispívali do anglo–českého kulturního sborníku
Review 41 až 47.
Ewald Osers překládá do angličtiny a němčiny. Českou poezii do němčiny
překládal již před válkou pod pseudonymem Walter Hart. V letech
1937–1938 publikoval v pražských německých novinách Prager
Presse a v čtvrtletníku U skupiny Blok překlady Josefa Hory,
Františka Halase, Vítězslava Nezvala, Óndry Lysohorského a dalších
básníků. Svou první antologii soudobé české poezie vydal v roce
1945, po válce začal intenzivně překládat českou literaturu do angličtiny.
Kromě češtiny překládá také z němčiny, slovenštiny, ruštiny,
bulharštiny a makedonštiny. Přeložil na 130 knih, z toho téměř
čtyřicet sbírek poezie. Publikované překlady básní čítají kolem
1800 položek. Odborné a čtenářské veřejnosti v Británii, USA,
Kanadě, Austrálii a v dalších anglofonních zemích představil
Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Egona Hostovského,
Ivana Klímu, Karla Čapka, Josefa Hanzlíka, Miroslava Holuba, Antonína
Bartuška, Óndru Lysohorského a další. Sám Seifert a komise pro udělování
Nobelových cen Švédské královské akademie uznávali, že Osersovy překlady
sehrály důležitou úlohu při rozhodnutí o udělení Nobelovy
ceny českému básníkovi v roce 1984.
Univerzita Palackého v Olomouci udělila Ewaldu Osersovi v roce
1990 čestný doktorát (Dr.h.c.phil.) a prezident České republiky Václav
Havel mu předal při příležitosti státního svátku v roce 1997
Medaili Za zásluhy II. stupně.*)
|
