K 90. výročí
vzniku Ústavu pro jazyk český připravila Národní knihovna ČR a Ústav
pro jazyk český výstavu (5.9.—10.10.2001) přibližující etapy
vývoje a činnosti ústavu.
Ústav pro jazyk český
odvíjí svůj rodokmen od České akademie císaře Františka Josefa pro
vědy, slovesnost a umění. Vědecká společnost byla zřízena z peněžního
daru arch. Josefa Hlávky roku 1890 s úkolem “pěstovati a podporovati vědy jazykem českým i jazyk tento i jeho literaturu, pečovati
o zdokonalení umění domácího a šířiti jazykem českým výsledky té
činnosti, jakož i výsledky činnosti vědecké, literární, umělecké,
uveřejněné v jazycích jiných.” Měla 4 třídy: I. pro vědu
filozofickou, státní, právní a společenskou, historii a starožitnosti;
II. pro vědy matematické, přírodní (lékařské) a zeměpis; III. pro
jazykozpyt a literární dějepis; IV. pro krásnou literaturu, výtvarné
umění a hudbu.
Přípravy na uspořádání velkého výkladového slovníku jazyka českého
začaly roku 1906 z iniciativy univ. prof. Františka Pastrnka (v roce 1905 dal univ. prof. František Pastrnek podnět ke sbírání materiálu
pro “Thesaurus českého jazyka”; po odborné stránce je dále
autorem prací z oboru staroslověnského jazyka a kultury;
“Tvaro-sloví jazyka staroslověnského”), dále přední-ho
lexikografa Františka Štěpána Kotta (např. Dodatky k Bartošovu
Dialektickému slovníku moravskému”,“Příspěvky k Česko–německé-mu
slovníku, zvláště gramaticko–frazeologic-kému”) a univ.
prof. Josefa Zubatého, indo-loga a filologa, který se zabýval
indoevro-peistikou, mluvnicí a etymologií češtiny (“Srovnávací
skladba jazyků indoevrop-ských”,“Výklady tvaroslovné,
syntaktické a jiné”.). Tito tři vědci podali návrh na za-hájení
přípravných prací na slovníku. K posouzení návrhu byla vytvořena
lexi-kografická a dialektologická komise při III. třídě České
akademie věd a umění, jejíž úsilí vyvrcholilo v roce 1911 založením
stálé kanceláře Slovníku jazyka českého. Úkolem bylo shromáždit
slovní bohatství spisovného jazyka českého od roku 1770 do přítomnosti.
Kancelář okamžitě přikročila ke sběru lexikálního materiálu pro
Příruční slovník jazyka
českého, který začal v sešitech vycházet v roce 1935 a
byl dokončen devátým svazkem v roce 1957. Od roku 1911 do vydání
prvního dílu slovníku nashromáždila kancelář přes pět milionů
lístků s výpisky z krásné i naučné literatury,
z knih, časopisů i denního tisku, které soustavně dále doplňovala.
Pečlivě propracovaná metoda přípravných prací, průběžně
zdokonalovaná, zabezpečovala nejen úplnost sbírek, ale i spolehlivý
obraz vývoje slov v příslušném období.
Už od 20. let byla vedena jednání o založení “Ústavu jazyka československého”.
Hospo-dářská krize a později 2. světová válka tyto snahy zbrzdily.
Návrh na zřízení Ústavu pro jazyk český byl vznesen bezprostředně
po válce na 98. schůzi lexikografické komise 30. června 1945 a o měsíc
později – 25. července 1945 byl
schválen a předložen správní komisi ČA. |
Ředitel Ústavu
pro jazyk český prof. Jiří Kraus a ředitel Národní knihovny ČR při
zahájení výstavy.
Foto: Eva Hodíková.
Předsedkyně
AV ČR Doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Na vernisáži.
Foto: zh.
Tak došlo 6. února 1946
k přeměně Kanceláře na Ústav pro jazyk český. Akademickým
referentem se stal Bohuslav Havránek, interním ředitelem Alois Získal.
V roce 1953 byla založena Československá akademie věd, což přineslo
změny v organizační struktuře vědeckých pracovišť. Ústav pro
jazyk český se stal součástí ČSAV.
Lexikální archiv čítá dnes cca 15 milionů excerpčních lístků.
V současné době probíhá zejména cílená excerpce zaměřená
na sběr nového lexika, a to již pomocí výpočetní techniky.
Scénář výstavy v Národní knihovně k 90. výročí založení
Ústavu pro jazyk český zpracovala PhDr. Zdeňka Tichá.
(Pozn.red.:
využity materiály Ústavu pro jazyk český AV ČR k výstavě a Příruční
slovník jazyka českého, díl I., a–j, Státní naklada-telství,
Praha 1935 –1937, Předmluva redakce.) |