90 let Ústavu pro jazyk český

K 90. výročí vzniku Ústavu pro jazyk český připravila Národní knihovna ČR a Ústav pro jazyk český výstavu (5.9.—10.10.2001) přibližující etapy vývoje a činnosti ústavu.
Ústav pro jazyk český odvíjí svůj rodokmen od České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Vědecká společnost byla zřízena z peněžního daru arch. Josefa Hlávky roku 1890 s úkolem “pěstovati a podporovati vědy jazykem českým i jazyk tento i jeho literaturu, pečovati o zdokonalení umění domácího a šířiti jazykem českým výsledky té činnosti, jakož i výsledky činnosti vědecké, literární, umělecké, uveřejněné v  jazycích jiných.” Měla 4 třídy: I. pro vědu filozofickou, státní, právní a společenskou, historii a starožitnosti; II. pro vědy matematické, přírodní (lékařské) a zeměpis; III. pro jazykozpyt a literární dějepis; IV. pro krásnou literaturu, výtvarné umění a hudbu.
Přípravy na uspořádání velkého výkladového slovníku jazyka českého začaly roku 1906 z iniciativy univ. prof. Františka Pastrnka (v roce 1905 dal univ. prof. František Pastrnek podnět ke sbírání materiálu pro “Thesaurus českého jazyka”; po odborné stránce je dále autorem prací z oboru staroslověnského jazyka a kultury; “Tvaro-sloví jazyka staroslověnského”), dále přední-ho lexikografa Františka Štěpána Kotta (např. Dodatky k Bartošovu Dialektickému slovníku moravskému”,“Příspěvky k Česko–německé-mu slovníku, zvláště gramaticko–frazeologic-kému”) a univ. prof. Josefa Zubatého, indo-loga a filologa, který se zabýval indoevro-peistikou, mluvnicí a etymologií češtiny (“Srovnávací skladba jazyků indoevrop-ských”,“Výklady tvaroslovné, syntaktické a jiné”.). Tito tři vědci podali návrh na za-hájení přípravných prací na slovníku. K posouzení návrhu byla vytvořena lexi-kografická a dialektologická komise při III. třídě České akademie věd a umění, jejíž úsilí vyvrcholilo v roce 1911 založením stálé kanceláře Slovníku jazyka českého. Úkolem bylo shromáždit slovní bohatství spisovného jazyka českého od roku 1770 do přítomnosti. Kancelář okamžitě přikročila ke sběru lexikálního materiálu pro Příruční slovník jazyka českého, který začal v sešitech vycházet v  roce 1935 a byl dokončen devátým svazkem v roce 1957. Od roku 1911 do vydání prvního dílu slovníku nashromáždila kancelář přes pět milionů lístků s výpisky z krásné i naučné literatury, z knih, časopisů i denního tisku, které soustavně dále doplňovala. Pečlivě propracovaná metoda přípravných prací, průběžně zdokonalovaná, zabezpečovala nejen úplnost sbírek, ale i spolehlivý obraz vývoje slov v příslušném období.
Už od 20. let byla vedena jednání o založení “Ústavu jazyka československého”. Hospo-dářská krize a později 2. světová válka tyto snahy zbrzdily. Návrh na zřízení Ústavu pro jazyk český byl vznesen bezprostředně po válce na 98. schůzi lexikografické komise 30. června 1945 a o měsíc později – 25. července 1945 byl schválen a předložen správní komisi ČA.

Ředitel Ústavu pro jazyk český prof. Jiří Kraus a ředitel Národní knihovny ČR při zahájení výstavy. 
Foto: Eva Hodíková.

Předsedkyně AV ČR Doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Na vernisáži.
Foto: zh.

Tak došlo 6. února 1946 k přeměně Kanceláře na Ústav pro jazyk český. Akademickým referentem se stal Bohuslav Havránek, interním ředitelem Alois Získal. V roce 1953 byla založena Československá akademie věd, což přineslo změny v organizační struktuře vědeckých pracovišť. Ústav pro jazyk český se stal součástí ČSAV.
Lexikální archiv čítá dnes cca 15 milionů excerpčních lístků. V současné době probíhá zejména cílená excerpce zaměřená na sběr nového lexika, a to již pomocí výpočetní techniky.
Scénář výstavy v  Národní knihovně k 90. výročí založení Ústavu pro jazyk český zpracovala PhDr. Zdeňka Tichá.

(Pozn.red.: využity materiály Ústavu pro jazyk český AV ČR k výstavě a Příruční slovník jazyka českého, díl I., a–j, Státní naklada-telství, Praha 1935 –1937, Předmluva redakce.)

Stručná zpráva o provedení celkové rekonstrukce obvodového pláště v průčelí budovy NK ČR a STK do Seminářské ulice 

V měsících červnu až září tohoto roku se realizovala velká stavební akce – oprava obvodového pláště na východní straně areálu Klementina, zejména v části provozované Státní technickou knihovnou. Celkové náklady této rekonstrukce činily cca 4,2 mil. Kč.
Oprava fasády části barokního komplexu Klementina se provedla v průčelí do Seminářské ulice. Zde je budova třípodlažní, navíc s vikýři ve využívaném podkrovním prostoru. Bylo nevyhnutelné zcela respektovat památkově chráněný prostor barokní fasády, který je rytmicky členěn a přerušován vodorovně římsami a svisle okny v kamenných ostěních. Střecha sedlového tvaru má navíc vikýřová okna. Oprava fasády nenarušila původní historicky architektoniký ráz objektu. Opravy omítek na římsách a dalších slohových prvcích zachovaly původní tvary a provedení. Okna se opravila, opatřila novými nátěry a ovládací díly, tj. hliníkové a bakelitové kličky, byly nahrazeny mosaznými. Nátěry oken jsou nyní jednotné, v bílé barvě. Fasáda je tříbarevná, v pásech béžové a okrové barvy s tmavým soklem a pískovcovým ostěním oken.
V celé rekonstruované části je nová prejzová střešní krytina a měděné oplechování. Fasáda na štítu směrem do Karlovy ulice byla očištěna a spodní sokl opraven do původního, tj. pískovcového provedení. Náročné a pracné bylo zakrytí a přebarvení četných vandalských výtvorů od tzv. sprejerů nad chodníkem v Seminářské ulici. Omítky spodní části v soklu do výše 2 m byly silně narušeny i od vzlínající vlhkosti a ostřikováním vody z kaluží od vozidel projíždějících kolem Seminářskou ulicí. Oplechování na střeše sloužící k odvodnění střešní krytiny bylo prorezlé a funkčně dožilé. Technický stav oplechování si proto vyžádal kompletní výměnu a nové provedení klempířských prací, včetně materiálu.
Střešní krytina byla 70 let stará, kladená na betonové laťování, dosti poškozená. Kompletní rekonstrukce objektu v této části proběhla pod dohledem Státního ústavu památkové péče a stavebního úřadu při městské části – Praha 1.
Specifické byly kamenické práce a obnova kamenných prvků na fasádě z hrubozrnného pískovce, který byl zanesen vzdušným spadem a léta pokryt černým povlakem.
Na fasádě byly nejdříve odstraněny zvětralé části venkovních omítek a rozpadlé komínové 

zdivo. Na střeše se rovněž postupně rozebrala stará krytina. Spodní vrstvy venkovních omítek se očistily a opravily vápennou štukovou maltou. Sokl ve spodní části do výše 2 m se plošně otloukl a pak opatřil novou sanační omítkou, zajišťující dobré provětrávání soklového zdiva. Venkovní malba obvodového pláště v Seminářské ulici je nyní shodná s fasádou Klementina na Mariánském náměstí a v Platnéřské ulici, provedena fasádními barvami technologie KEIM.
Kamenné prvky byly očištěny tlakovou vodou, opraveny umělým kamenem, přibarveny a opatřeny zpevňujícím a hydro-fobizačním nástřikem. Nové oplechování se týká úžlabí, lemování nadezdívek, boků komínů, vikýřů a dešťových žlabů a svodů.
Provedly se opravy celkem 64 oken různých typů a velikostí. Po odstranění starých nátěrů byly rámy natřeny novými olejovými nátěry, bylo opraveno kování a ovládací prvky, vsazeny nové mosazné kličky, opraveny nefunkční a poškozené vyklápěcí mechanizmy vrchních okenních křídel. Prasklé okenní tabulky byly přeskleny a přetmeleny. Vyčistila a zprovoznila se také dešťová kanalizace, lapače krytiny a litinové potrubí.
Samostatnou akcí před chystanou stavební činností bylo zajištění pronájmu části veřejné komunikace pro zábor v Seminářské ulici od Technické správy komunikací Praha a vy-dání dopravně inženýrského rozhodnutí Odborem dopravy při OÚ Praha 1.
Teprve zábor části veřejné komunikace v Se-minářské ulici umožnil dodavateli zbudovat podchodné lešení s ochrannou sítí proti spadu suti z fasády i střechy a zřídit omezené zařízení staveniště. Stavba si vyžádala i uzavření průjezdu automobilů Seminářskou ulicí.
Hlavním dodavatelem stavby byla ve výběro-vém řízení vybrána a. s. Průmstav Praha 4. Jejími subdodavateli jsou firmy S.P. Beroun, APOKLEM Poděbrady a Kamenická Huť sv. Rocha z Prahy 5.
Projektantem celé rekonstrukce byl architekt B. Horák ze sdružení R – Projekt 07, Praha 10 – Strašnice.

V Praze dne 20. září 2001

Jaroslav Novák
Odbor provozu a investic NK ČR