Zasedání EBLIDA v Praze

Ing. Martin Svoboda
Státní (Národní) technická knihovna

V pátek 8. listopadu se ve sborovně Klemen-tina v Národní knihovně konalo zasedání skupiny expertů EBLIDA pro copyright, které se zabývalo směrnicemi Evropské komise týkajícími se autorských práv. Kromě ředitelky EBLIDA, paní Teresy Hackett, se ho zúčastnili zástupci (či většinou zástupkyně) Dánska, Francie, Holandska, Irska, Německa, Norska, Rakouska, Španělska, Švédska a Velké Britanie a právní poradkyně EBLIDA paní Emanuella Giavarra. Jako pozorovatelé se mohli zúčastnit experti z hostitelské země Martin Boháček a Martin Svoboda. Bylo to první zasedání orgánu EBLIDA v nečlenské zemi EU, o jeho zorganizování paní Hackett požádala SKIP po dobrých zkušenostech se semináři v  rámci projektů CE©UP a CELIP, a SKIP se dále dohodl s Národní knihovnou. Představitelé obou institucí, dr. Burgetová a dr. Balík přišli pozdravit účastníky jednání o první kávové přestávce.
Program byl téměř nerealisticky nabitý a o po-lední přestávce se zdálo, že je nemožné ho zvládnout. Ale popořadě: prvním a nejdéle probíraným tématem byl přehled postupu implementace Směrnice Evropského Parla-mentu a  Rady ES 2001/29/EC “O harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v  informační společnosti”. Raporty zástupců jednotlivých zemí nás nej-prve překvapovaly, teprve po chvíli jsme si uvědomili, že s českým autorským zákonem (AZ) – byť založeným na ne ještě definitivní podobě Směrnice ES – jsme často Směrnici blíže než mnohé členské země EU. Ve stejné situaci je Irsko, které svůj AZ přijalo také v roce 2000 na základě ne ještě hotového textu Směrnice. Nyní uvažuje o jeho novelizaci a to je i výzva pro ČR. Stručný popis implementace Směrnice v našem zákoně (které články Směrnice byly implementovány, a co ještě schází) a dále informace o zprostředkování při uzavírání hromadných licenčních smluv a o rozhodčím řízení v oblasti duševního vlastnictví byly přijaty se zájmem. Vysvětlení právního podkladu a technického řešení našeho systému elektronického dodávání dokumentů, jakkoli je problematizováno nega-tivním stanoviskem MK ČR, vyvolaly – kromě skandinávského výkřiku o absolutní nepřija-telnosti skenování vůbec – převážně pozitivní reakci účastníků z ostatních zemí, zejména právní poradkyně EBLIDA paní Emanuelly Giavarra i paní ředitelky Teresy Hackett s tím, že tento systém podle jejich názoru není sdělováním veřejnosti (resp. on–demand) a plně spadá do rámce zákonné licence podle čl. 5 odst. 2 písm. a) Směrnice. Protože toto ustanovení bylo implementováno v  doslov-ném překladu v § 30 odst. 3 českého AZ, lze konstatovat, že právníky EBLIDA je náš systém považován za plně legální z hlediska evropského i českého autorského práva.
Dalším tématem byla Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES 96/6/EC o právní ochra-ně databází, která je u nás rovněž zakompo-nována do AZ.  Největší hrozbou pro knihov-

ny, které se EBLIDA snaží čelit, je nejistota ohledně možnosti trvalého přístupu do archivů elektronických časopisů, dnes nakupovaných knihovnami formou licencí. Určitou oporu EBLIDA vidí v ustanovení o tzv. zákonných licencích (compulsory licenses) v  článku 8 té-to Směrnice. Je otázkou, zda model, na kterém se dohodl Elsevier s holandskou Královskou knihovnou, a který zaručuje naplnění trvalého práva na přístup využitím mechanismu “povin-ného výtisku”, bude obecně přijat; u neevrop-ských vydavatelů se to zatím nezdá pravdě-podobné.
Následovala příprava na setkání EBLIDA s EC ve věci systémů správy “digitálních práv” (v českém AZ také implementováno jako tzv. elektronické informace o  identifikaci práv k dílu), dále byla krátce pojednána zpráva ES o právu veřejného půjčování, které je v zemích EU opět velmi nejednotné; u nás je rovněž integrální součástí AZ mezi tzv. zákonnými licencemi, které mohou využívat i  nevýdělečné knihovny. Citlivým tématem i v zemích EU je ochrana osobních dat; jak ukázala citovaná zpráva z  konference ES, v některých zemích také komplikuje potřebnější ochranu knihov-ních fondů (např. v Dánsku bylo nedávno ústavním soudem zakázáno kamerové monito-rování půjčoven v knihovnách s odůvod-něním, že se jedná o “místo odpočinku”, čehož vzápětí využili zloději k odcizení vzácného originálu). Ale i  ve srovnání se situací v těch-to zemích se zdá, že jsme v této otázce opět “papežštější než papež” a naše bolestné zkušenosti jsou pro EBLIDA cenné. V Holandsku dostali na pracovní konferenci k jednacímu stolu vydavatele, knihovníky, výzkumníky a další uživatele vědecké komu-nikace a snaží se diskusemi dojít ke kompro-misu ve využití autorského práva ve vztahu k vědeckým knihovnám, ale zapomněli na to, že i  kdyby se dohodli, nemohou překročit ně-které základní koncepty a kogentní ustanovení autorského práva (např. nepřevoditelnost práv), definovat si sami odlišně od zákona, co je “vlastnictví” aj. Stručně byly prezen-továny zpráva z konference a komentář Ha-ralda von Hielmcrone (známého nám z posled-ního semináře CASLIN). Posledním bodem byla informace o tématech, kterými se zabývá Stálý výbor pro autorská práva a práva s nimi související Světové organizace duševního vlastnictví ¹⁾.
Po vyčerpávajícím dni účastníci ještě večer srdnatě vystoupali na Astronomickou věž, pokochali se stmívající Prahou, proběhli barokní knihovnou a s maličkou přestávkou dorazili na společnou večeři. Tam debata o knihovnách a autorském právu, které se ú-častnila za ČR opět i paní dr. Burgetová a oba zmínění pozorovatelé, často pokračovala, byť odlehčená turistickými a podobnými tématy a problémy práva ES/EU.