Bulletin Plus 1/2002

Půl tisíciletí česko–chorvatských literárních vztahů ve vzájemných překladech Výběr z knižně vydaných českých překladů chorvatské literatury a chorvatských překladů české literatury (23.11.2002 – 9.1.2003)
Na výstavě 500 let chorvatské literatury v českých zemích, kterou přede dvěma lety z iniciativy Velvyslanectví České republiky v Chorvatské republice uspořádala Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu za spolu-práce Národní knihovny České republiky, byly představeny takřka všechny knižně vydané české překlady chorvatské literatury od roku 1560 do současnosti (zhruba 500 knih). Výstava, kterou na přelomu let 2002/2003 připravila Národní knihovna České republiky ve spolupráci s Národní a univerzitní kniho-vnou v Záhřebu a za podpory Velvyslanectví Chorvatské republiky v České republice pod záštitou chorvatského prezidenta Stjepana Mesiće, připomněla historii oboustranné lite-rární inspirace a překladů, souběžné překládání chorvatské literatury u nás, překládání české literatury v Chorvatsku a představila výběr z vydaných knih. Na počátku této více než pětisetleté tradice stojí překlady české středověké literatury, které na konci 14. a na počátku 15. století pořizovali v Praze chorvatští mniši benediktini v Emauz-ském klášteře Na Slovanech, které pozval Karel IV., a české překlady latinských spisů Chorva-	ta uprchlého z tureckého zajetí Bartola Djurdje-viće, líčící poměry a obyčeje v říši tehdy ohrožující Evropu, vydávané u nás tiskem od roku 1560. Pravidelný zájem o krásnou literaturu druhého národa začíná u Čechů i Chorvatů zhruba před dvěma sty lety, v počátcích českého i chorvatského národního obrození, a pokračuje až dodnes tak, že Češi mají možnost poznat mnohé významné hod-noty písemnictví chorvatského a Chorvaté zase českého. Češi se mohou seznámit i s chor-vatskou literární renesancí a barokem, novo-dobý chorvatský překladatelský zájem začíná u Jana Amose Komenského. K nejpřeklá-danějším českým spisovatelům minulosti patřili Julius Zeyer, Jaroslav Hašek, Karel Čapek a Ivan Olbracht, v současnosti se nejvíce překládají Milan Kundera, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal, Jiří Šotola a Michal Viewegh. Scénář výstavy Půl tisíciletí česko – chorvat-ských literárních vztahů ve vzájemných překladech autorsky zpracoval Dušan Karpat-ský, který expozici v Národní knihovně připra-vil ve spolupráci s výstavním oddělením NK. (Upraveno z materiálů k výstavě.)

DVOJÍ DOMOV Jan Čep překladatel, Jan Čep v exilu Letošní 100. výročí narození prozaika, esejisty a překladatele z angličtiny, francouzštiny, ital-štiny, španělštiny a němčiny inspirovalo ke vzniku dvou výstav pod názvem Dvojí domov. Výstavy připravily Památník národního písemnictví a Národní knihovna ČR. Scénář k expozici v Národní knihovně zpracoval Mgr. Tomáš Pavlíček, uspořádalo oddělení výstav Národní knihovny. Od 4. prosince 2002 do 30. ledna 2003 se tak mohou návštěvníci knihovny seznámit s živo-tem a tvorbou Jana Čepa v expozici Dvojí Domov – Jan Čep překladatel, Jan Čep v exilu. Literární práce Jana Čepa vycházejí z křesťan-ského světového názoru a jsou inspirovány venkovským prostředím, ve kterém se Jan Čep narodil. Nosným prvkem Čepova literárního díla je vztah lidí k tradici, minulé, současné i budoucí. Význam jeho díla spočívá ve vy-broušenosti jazyka, což dosvědčují i jeho překlady. Krátké prózy byly vydány v knihách Dvojí domov, Vigilie a posléze v autorském výboru z tvorby 20. let pod názvem Zeměžluč. Publicisticky přispíval do Lidových novin,	Listů pro umění a kritiku, Lumíru, Moravsko–slezských novin, Rozprav Aventina, Tvaru a dalších, především literárních a kulturních periodik. Své překlady mohl v některých případech opřít o detailní znalost reálií, jež byly před-lohami, i o osobní setkání s autory, například s Georgesem Bernanosem. Čepovy četné cesty do zahraničí ve 20. a 30. letech s jeho pře-kladatelskou činností úzce souvisely. Zahraničí, především Francie, se pak po roce 1948 navíc stalo jeho domovem. Od srpna 1948 žil v exilu, v lednu 1974 zemřel v Paříži. Výstava v Klementinu usiluje o přiblížení všech naznačených témat – překladové tvorby, zahraničních pobytů a let prožitých v exilu. Tvoří jakýsi protějšek expozice “Dvojí domov. Básnický svět Jana Čepa”, připravené ke stejnému výročí Památníkem národního písemnictví. Dokresluje autorův portrét a při-bližuje jej jako výjimečnou osobnost, která má v bohatém českém kulturním životě minulého století své nezastupitelné místo. U příležitosti konání výstavy v Památníku národního písemnictví a v Národní knihovně byla vydána publikace Čep, Jan ZMRZLÁ SRDCE (Z juvenilií 1921-1925). Vybral a k tisku připravil Mojmír Trávníček. Publikaci vydal Odbor vydavatelský NK ČR za finančního přispění Památníku národního písemnictví. (Upraveno z dostupných materiálů.)

	4/2002 Bulletin_plus