Antonín Strnad (1746–1799)

Jana Šlechtová

Tímto medailonem začíná řada portrétů vý-znamných osobností, které v minulosti působily v Klementinu. Mezi nimi má Antonín Strnad zvláštní postavení – tento vlastenec, třetí ředitel klementinské hvězdárny a původce dodnes pokračující řady meteorologických pozorování, stál totiž u počátků České učené společnosti. Na úvod řekněme několik slov o jeho životě a vědecké kariéře.
Pocházel z Náchoda (narodil se pravděpodobně 10. 8. 1746), gymnázium absolvoval v Hradci Králové ve velké chudobě, což ho dovedlo do jezuitského řádu, kde mu byla umožněna další studia. Měl velké štěstí, že jeho učitelem byl významný matematik Jan Tesánek, který rozpoznal jeho nadání a pomáhal ho rozvíjet. Zrušení jezuitského řádu znamenalo obrat ve Strnadově studijní orientaci na pražské universitě – od teologie ke studiu matematiky, fyziky a astronomie. Zde byl žákem profesora Josefa Steplinga, zakladatele klementinské observatoře a jejího prvního ředitele, stoupence pokrokových názorů ve vědě. Jeho zásluhou se také Strnad stal r. 1774 adjunktem na pražské hvězdárně a správcem klementinského mate-matického muzea. Po Steplingově smrti r. 1778 převzal Strnad stolici matematiky a fyzikální geografie na pražské universitě jako mimořádný profesor. Roku 1781 byl jmenován ředitelem klementinské hvězdárny (po krátkém působení ředitele F. Zena) a následovalo i zvolení děkanem filozofické fakulty (1792) a rektorem univerzity (1795).
Velmi podstatné však bylo postavení Antonína Strnada ve vědecké společnosti té doby. V 70. letech 18. stol. v Čechách vzniká první volné sdružení vědeckých pracovníků – “Učená společnost”, u jehož zrodu stál šlechtic Ignác Born. Mezi zakladatele České společnosti nauk (Societas scientiarum Bohemica), jak se tato původně soukromá společnost později nazývala, patřil i Strnad. V  září 1784 navštívil Prahu Josef II. a čeští učenci tuto příležitost využili k podání žádosti o oficiální uznání učené společnosti a o případnou peněžitou podporu. Žádost datovanou 10. září 1784 podepsali hrabě František Schafgotsch, rada královského čes-kého zemského soudu a příznivec hudby a astronomie, klementinský exjezuita Jan Tesá-nek, učitel vyšší matematiky a první domácí překladatel Newtonových spisů, Karel Rafael Ungar, první ředitel klementinské knihovny, historik Gelasius Dobner, exprovinciál, Antonín Strnad, klementinský královský astronom, Josef Mayer, profesor přírodopisu, Fr. M. Pelcl, historik a vychovatel u Nosticů, Josef Dob-rovský, domácí učitel v rodině Nosticů a lékař Jan Mayer. Strnad, Ungar a Mayer žádost podali Josefu II. při audienci na Pražském hradě. Po jejím schválení se konala ustavující schůze dne 4.12.1784. V čele Společnosti stanuli prezident kníže Egon von Fürstenberg, tajemník Mayer a jeho zástupce Strnad. Strnad byl též mezi řečníky slavnostního zasedání Společnosti dne 25. 9. 1791, kdy Klementinum navštívil Leopold II. Císařskou finanční podporu Společnost využila k rozšíření sbírek a jejich správcem se stal opět Strnad. V roce 1796 pak nastoupil Strnad do funkce sekretáře Společnosti, namísto dlouhodobě nemocného Dobrovského. Stalo se tak poněkud nešťastně – Dobrovského se totiž nikdo nezeptal, zda na svou čestnou funkci rezignuje, a tak Strnad ztratil veškerou přízeň svého dřívějšího přítele. Společnost vydávala vědecké práce svých členů a příznivců nejprve jako “Gelehrte Nachrichten” a později jako “Abhandlungen”. Této publikační možnosti Strnad hojně využíval.
Přestože měl Strnad jako ředitel klementinské hvězdárny titul “královský astronom – Astro-nom Regius” a konal pečlivě standardní astrono-

mická  pozorování,   své   hlavní   poslání spa-třoval v  rozvoji meteorologie. Zkušenosti v systematických meteorologických pozorová-ních získal od Steplinga a pak sám pokračoval v pravidelných denních pozorováních. Zázna-my z let před zrušením jezuitského řádu (1773) se nedochovaly, resp. jmenovitě chybí baro-metrická pozorování z let 1753–1768 a měření teplot 1753–1771. Prvá Steplingova pravidelná denní pozorování z  let 1752–53 byla publi-kována a Strnad se zmiňuje i o tom, že později pozorování převzali Steplingovi žáci a řádoví kolegové. Jejich záznamy tedy za Strnadova působení patrně ještě v Klementinu byly. Za počátek pravidelných denních pozorování, která se dochovala, se proto bere až Strnadův deník začínající 1. 1. 1775. Používané teploměry a barometry byly různého původu a měly rozdílné stupnice i přesnost, některé pocházely ještě od samotného Steplinga. V úsilí o zlepše-ní tohoto stavu se Strnad ihned připojil k mezinárodní kampani mannheimské meteo-rologické společnosti založené 1781 kurfiřtem Karlem Theodorem, která svým členům po celém světě poskytovala zdarma jednotné měřicí přístroje standardní vysoké kvality. Mannheimské přístroje dorazily do Prahy ještě téhož roku, užívány však byly ještě dlouho po zániku mannheimské společnosti v roce 1791 (tlakoměr je nyní ve sbírkách Národního technického muzea v Praze). Mannheimská Societas Palatina několikrát ocenila Strnadova měření jako nejpečlivější a nejpřesnější. Strnad inicioval vznik meteorologických stanic také mimo Prahu, byly to např. Choceň, Telč, Žitenice, Göttersdorf a pak Planá, Teplá, Bolehoř, Žatec a další. V seznamu 23 Strna-dových meteorologických publikací najdeme kromě publikovaných klementinských pozoro-vání i dodnes citovaný soupis významných meteorologických a astronomických úkazů, excerpovaný z kronik pro léta 633 – 1700, dále pak studie o klimatu Čech a populární české kalendáře pro zemědělce, které  bychom s tro-chou nadsázky mohli považovat za počátky agrometeorologie. Mezi veřejnými Strnadový-mi zásluhami se musíme zmínit také o úspěš-ném úsilí o záchranu pražského orloje (1787–91), o péči o klementinské Matematické mu-zeum (1774–85, 1781 pořídil jeho inventář), o záchraně cenných historických knih (díky přátelství s Dlabačem se dostaly po Strnadově smrti do fondu Kláštera premonstrátů na Stra-hově) a o ustanovení Josefa Jungmanna profesorem v Litoměřicích díky zásahu Strnada jako člena studijního konsessu.
Antonín Strnad zemřel 23. 9. 1799 na tuberku-lózu na zámku Kinských v Sazené u Velvar, pohřben je u zdi kostela v nedalekém Chržíně. Bylo mu teprve 53 let.

Hlaváč V.: Prager geophysikalische Studien VIII. – Die Temperaturverhältnisse der Hauptstadt Prag, Čechoslovakische Statistik Bd. 143, Prag 1937

Kouklová M.: Knihovna astronoma Antonína Strnada, Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov 1989

Munzar J,: Antonín Strnad (1746-1799), průkopník české meteorologie, Meteorologické zprávy 49, č. 6, s. 161-166, 1996

Pejml K.: 200 let meteorologické observatoře v Pražském Klementinu, Hydrometeorologický ústav, Praha 1975

Schuster F.: Život a dílo astronoma Antonína Strnada, Říše hvězd 12, č.6, s.97-107, 1931

Seydl O.: Vědecká a buditelská činnost král. astronoma Antonína Strnada, Říše hvězd 28, č.7-8, s. 1-11

Strnad A.: Witterungsbeobachtungen für das Jahr 1774, Abhandlungen d. Privat Gesellschaft (dále jen zkráceně APG) Bd. I, Prag 1775

Strnad A.: Meteorologische Beobachtungen auf das Jahr 1775 (APG II, Prag 1776), 1776 (APG III, Prag 1777), 1777 (APG IV, Prag 1779)

Strnad A.: Auszug aus den meteorologischen Beobachtungen, welche auf der Prager-Sternwarte sind gemacht worden im Jahre 1782, AGP VI, Prag 1784

Strnad A.: Meteorologische Beobachtungen von den Jahren 1783, 1784 nebst einem Entwurfe der beobachteten Barometerbewegungen von 6 Uhr früh bis 10 Uhr abends i. J. 1785, Abhandlungen der böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften I, Prag 1785

Ephemerides Societatis Meteorologicae Palatinae, Mannheim (obsahují Strnadova pozorování z let 1781-87, 1789-91)

Šlechtová A.: Státní hvězdárna - inventář archivního fondu, Ústřední archiv ČSAV, Praha 1981