Bulletin Plus 1/2003

Česko–bulharský slovník ve dvou dílech [Trud & Prozorec, Sofie 2002] byl představen české veřejnosti za účasti členů autorského kolektivu Margarity Mladenovové, Milady Minčevové a Stilijana Stojčeva na slavnostní prezentaci v Zasedací síni Národní knihovny 27. února 2003, které se zúčastnil Martin Tomov, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Bulharské republiky a Bojan Pančev, ředitel Bulharského kulturního institutu. O významu vydaného slovníku hovořila PhDr. Hana Gladkova, CSc. Upozornila na odborné vybavení autorského kolektivu, které se odra-zilo v kvalitním, aktuálním a moderním zpracování, což je oproti komerčně vydávaným slovníkům vzácností. Lektorka Univerzity Karlovy doc. Petja Bărkalova, CSc. se zamý-šlela nejen nad významem vydání slovníku, ale především hovořila o rozvoji bulharistiky v Čechách, kterou považuje za velmi života-schopnou, a dále připomněla veškerá před-chozí vydání česko–bulharských a bulharsko–českých slovníků. Téměř před čtvrtstoletím inicioval sepsání slovníku významný bulhar-ský bohemista prof. Svetomir Ivančev (1920–1991), jenž mj. proslul jako jeden z nejlepších překladatelů Haškova Švejka do jiných jazyků vůbec. Dvoudílný slovník odráží podrobně současný stav lexikálního systému českého jazyka, našla v něm místo nejen slova jazyka spisovného, ale i hovorového a lidového, jakož i dialektové, archaické a žargonové či slangové výrazy. Ve značné míře je zastou-pena i profesní terminologie a uvádí se bohatá frazeologie.
Slovník je vybudován na základě Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha 1978), je však podstatně rozšířen o materiály dvou akademických slovníků českého jazyka – devítidílného (1935–1857) a čtyřdílného (1960–1971). Představuje kompletní pokus o kon-frontaci lexikálních systémů obou jazyků a řídí se současnou lexikografickou metodologií, podle níž se každé slovo představuje samo-statně na odpovídajícím místě v abecedním pořádku. Autorský kolektiv bulharských bohemistů: Janko Băčvarov, Margarita Karaangova, Ludmila Kroužilová, Violeta Mileva, Milada Minčeva, Violeta Miceva, Margarita Mladenova, Stilijan Stojčev, Jordanka Tritoniva, Ljudmil Janev do něj zpracoval 65–70 tisíc hesel.

“Autoři slovníku se řídili současnou metodikou budování dvoujazyčných slovníků, podle níž se slovníkový materiál neseskupuje podle hnízd, ale každé slovo se představuje samostatně na odpovídajícím místě podle abecedního pořádku. Česká slova jsme se snažili překládat odpovídajícími bulhar-skými ekvivalenty, pokud to bylo možné, vyhýbali jsme se opisovým výkladům a snažili

jsme se představit v bulharštině bohatší syno-nymii, což v každém případě usnadňuje správ-né porozumění českému slovu. Homonyma se uvádějí jako samostatná slovníková hesla, jako iniciály se označují římskými číslicemi. Poměrně vzácné supletivní formy jednotlivých oblastí řeči jsou představeny rovněž jako samostatné iniciály s odpovídajícím překla-dem a eventuálním odkazem k základnímu slovu, jehož tvary představují.
Všechny části jazyka jsou odpovídajícím způsobem opatřeny gramatickými a stylistic-kými poznámkami, jen u přídavných jmen jsme vynechali poznámku pril., neboť ze samot-ného tvaru slova, představeného pouze v no-minativu m., f. a n. sg. je zřejmé, o jakou formu jde. U podstatných jmen se uvádějí za svislou čarou koncovky genitivu sg. a u sloves (jejichž infinitivy končí až na malé výjimky v souladu se současnou normou na –t) tvary 1. os.sg. a výjimečně 3. os. pl. Idiomatická frazeologie, pokud existuje, je uvedena na konci slovníkového hesla (nebo vzácněji na konci odpovídajícího významu slova) po příslušné značce.
Je nutno zdůraznit, že v překladové bulharské části slovníku jsou všechna slova opatřena označením přízvuku, což při překladu do bulharštiny představuje značnou pomoc. Přínosem je i uvedení výslovnosti u některých českých slov v hranatých závorkách (při od-chylce od norem výslovnosti – nejčastěji u slov cizího původu).
Důležité a užitečné jsou dvě přílohy na konci: soupis nejužívanějších zkratek v českém ja-zyce s jejich výslovností v hranatých závor-kách, jakož i s jejich plným textem, a soupis geografických jmen a etnonym s odpovída-jícími bulharskými ekvivalenty. ”*

Historii prací na slovníku, autorský kolektiv a literaturu pro výuku bulharštiny přiblížila výstava s názvem Jazyk jako most ve Slovan-ské knihovně (3. patro Klementina), kterou doplnila svými obrázky bulharská malířka Lada Karolina Băčvarova, dcera dvou z autorů slov-níku Janka Băčvarova a Ludmily Kroužilové.

–zh –

(Zpracováno z podkladů PhDr. Ivany Srbkové a z materiálů scénáře výstavy)

^{*

Z Předmluvy profesora Svetomira Ivančeva,
redaktora slovníku, který stál v čele autor-ského kolektivu více než patnáct
let a zemřel [5. února 1991] – dříve, než se začal tisknout první díl
slovníku.}

(Slovník si zájemci mohou objednat v Knihku-pectví Fišer, Kaprova 10, Praha 1.)

	1/2003 Bulletin_plus