 |
3/2003 Bulletinplus |
|
|
3/2003 Bulletinplus |
|
Estonsko
Na snímku z vernisáže výstavy (zleva) autorka scénáře
Naděžda Slabihoudová, tlumočnice, ředitel Národní knihovny Vojtěch Balík,
předsedkyně Česko–estonského klubu IIvi Zájezdová a sekretář
Estonského velvyslanectví Meelis Korka. Výstava estonské literatury v českých překladech (1976–2001) byla pořádána u příležitosti dvou významných výročí v historii estonské literatury. V únoru letošního roku uplynulo 125 let od naro-zení předního estonského klasika A. H. Tammsaara a v prosinci to bude 200 let, co se narodil estonský národní buditel F. R. Kreutzwald. V uvedených 25 letech se u nás dosud sporadicky překládaná estonská literatura dostala do popředí hlavně zásluhou Baltského svazu a jeho zakladatele, estonisty, Vladimíra Macury. Výstava v Národní knihovně ukázala prakticky vše, co bylo z estonské literatury v uvedených letech do češtiny přeloženo a autorka scénáře Naděžda Slabihoudová ji rozčlenila na prózu, poezii a dětskou literaturu. |
|
Baltský svaz (Läänemere Liit) byl založen Vladimírem Macurou a Vladimírem Novotným jako ilegální organizace 14. ledna 1974. Sdru-žoval hlavně překladatele, redaktory, literární kritiky a lingvisty, kteří sympatizovali s někte-rou ze tří pobaltských republik. Čítal na 30 členů. Každý člen dostal přezdívku podle profese nebo založení. V. Macura si zvolil jméno předního estonského buditele F.R. Kreutzwalda, neboť chtěl u nás šířit estonskou myšlenku. Baltský svaz měl své stanovy, svou hymnu a svůj časopis Terekätt (Zdravice). Ve výroční den založení Baltského svazu se konal kongres, jehož se účastnili také hosté, např. estonský básník J. Kaplinski nebo český básník Jiří Žáček. Kongres pod heslem Ať žije Baltský svaz (Elagu Läänemere Liit) byl zahajován vyvě-šením vlajek pobaltských republik a zpěvem jejich hymen. Z pobaltských republik se nejvíce pozornosti věnovalo Estonsku, neboť V. Macu-ra byl jeho obdivovatelem. Jeho zásluhou bylo v období dvaceti pěti let vydáno na 50 eston-ských knih převážně v překladu z originálu. |
Česko–estonský klub byl založen 19. 2. 1991 na večeru “Res baltika” pořádaném Baltským svazem. Klub má širokou působnost,
především však prezentuje Estonsko v kulturní sféře. S jeho vznikem souvisí
vydávání časopisu, který se nejprve jmenoval Estonia a od
čtvrté-ho čísla Baltika, přičemž se jeho náplň tema-ticky
rozšířila na celé Pobaltí. Kromě spole-čenských a literárních událostí
komentoval časopis i ekonomický rozvoj zdejších republik, na nějž měla
značný vliv Baltika – Společnost pro průmyslovou a
obchodní spolupráci s Po-baltím (založená Česko–estonským klubem). Z důvodu
nedostatečné podpory, především finanční, přestal časopis roku 1994
vycházet. Od roku 1995 vydává nakladatelství Balt–East, převážně ze
svých zdrojů, edici Nová Baltika, ve které vyšlo za střídavé
podpory estonského a českého ministerstva kultury a Ministerstva
zahraničních věcí ČR již více než 20 publikací, mezi nimi také Zpravodaj
česko–estonského klubu. (Zpracováno z materiálů k výstavě.) |
|
|
