Kepler a Praha
Národní technické muzeum
(12.8. 2003 – 12.11. 2003)

Matematik a astronom Johannes Kepler (1571–1630) má ke Klementinu velmi blízký vztah. Jeho poslední pražské bydliště se nacházelo v Kar-lově ulici v domě č. 188, takže do Klementina mohl chodit tak říkajíc v pantoflích. Navíc je v Klementinu dodnes uchováváno okolo dva-ceti jeho spisů, z nichž některé jsou součástí tzv. Tychonian neboli zbytků knihovny Tycho-na Brahe.
Odpověď na otázku, proč jsou některá Keple-rova díla součástí knihovny Tychona Brahe, je všeobecně známou věcí. Brahe povolal Kep-lera do Prahy, aby mu pomáhal s astrono-mickými výpočty. Kepler zůstal v Čechách 12 let (1600–1612). Nejprve byl Tychonovým asistentem a později císařským matematikem na dvoře Rudolfa II.
Zásadním Keplerovým přínosem k rozvoji astronomie jsou jeho zákony o pohybu planet. Po příchodu do Čech zformuloval první dva zákony o oběhu planet ve sluneční soustavě, které zveřejnil ve spise Astronomia nova (1609). Třetí oběhový zákon otiskl ve spise Harmonice mundi (1619), ale to už nebylo v Praze, nýbrž v Linci. Tři roky před svou smrtí dokončil nové planetární tabulky, na nichž začal pracovat s Tychonem a k poctě císaře je nazval Rudol-fínské tabulky.
V roce 2001 získalo Národní technické muzeum spolu s dalšími čtyřmi zahraničními partnery finanční podporu Evropské unie   v   rámci   pro-

PhDr. Miroslava Hejnová

Knižní dar, zahrnující šedesát šest publikací, se realizoval ve spolupráci Fakulty slovan-ských filologií Sofijské univerzity a Českého centra v Sofii. Hlavní část tvoří knihy věno-vané nakladatelstvím Sofijské univerzity. Své publikace poslaly i dvě další instituce – na-kladatelství literárního týdeníku Literaturen vestnik a nakladatelství Figura. Významnou část tvoří i osobní dary autorů.
Ačkoliv převládají odborné publikace (huma-nitní vědy – a zde pak především práce filo-logického a historiografického charakteru), dar zahrnuje i literaturu uměleckou. Jde pře-devším o nejnovější knižní produkci posled-ních tří až čtyř let, neboť naším hlavním cílem bylo zpřístupnit odborné čtenářské veřejnosti v Praze některé z nejnovějších prací jejich bulharských kolegů. Víme totiž, že právě publikace z tohoto období ve fondech Slo-vanské knihovny nejvíce chybějí. Dar samo-zřejmě nezaplní všechna “prázdná místa”, vě-říme však, že bude aspoň částečně kompen-zovat nepravidelný přísun nových bulharských knih do Slovanské knihovny.
Co se týče nejzajímavějších titulů  myslím si, že ač dar zdaleka neosáhne vše pozoruhodné, co v Bulharsku během posledních několika let

vyšlo, přece jen dává představu o tendencích humanitních věd u nás. Literárněvědné řady nakladatelství Literaturen vestnik a Figura jsou u nás v poslední době jedny z nejvýznam-nějších vůbec. Jejich prostřednictvím se tak čeští slavisté budou moci orientovat, kam naše současná literární věda směřuje, jsou však zastoupeny i stále aktuální tituly bulharské literární klasiky. Soudobé tendence naší ling-vistiky pak reprezentují jazykovědné sborníky a monografie, jež věnovalo univerzitní nakla-datelství. Je zastoupeno i několik významných historiografických prací posledního období. Velmi cenný bude jistě pro bulharisty Slovník bulharského žargonu Georgiho Armjanova. Ráda bych ještě zdůraznila, že kromě publi-kací z oblasti bulharistiky je zastoupena i naše rusistika, slavistika a obecně teoretické práce.
Podle mého názoru významnou část daru (ač menší co do kvantity) představuje i umě-lecká literatura. Ráda bych upozornila na 1. díl sebraných spisů Penča Slavejkova z nakla-datelství Figura. Jde o precizní vydání (opatřené fundovaným komentářem) jednoho z  našich stěžejních představitelů modernismu. Poslední sebrané spisy tohoto autora pochá-zejí ještě z padesátých let dvacátého století, takže toto vydání se objevilo skutečně včas. Budeme se snažit poslat vám i další díly, které nakladatelství připravuje.
Já sama jsem měla velkou radost z toho, že se nám pro Slovanskou knihovnu podařilo shromáždit i nejzajímavější tituly nejnovější bulharské literatury. Ráda bych upozornila na básnické sbírky Amelie Ličevové, Silvie Čolevové a Bojka Penčeva. Pozoruhodný mladý autor Georgi Gospodinov se představu-je jako básník a dvěma prozaickými tituly Estestven roman a I drugi istorii jako prozaik. Pozornosti čtenářů, zajímajících se o naši nejnovější literaturu, by neměla uniknout ani antologie Bulharská čítanka – originální literární mystifikace z roku 1995, jejímiž autory jsou Bojko Penčev, Georgi Gospodinov, Plamen Dojnov a Jordan Eftimov.