Jako všichni účastníci zasedání i my
jsme byli ubytováni ve Vile Gualino na kopci s krásným výhledem na
historický Turín. Vilu stvořil finančník a sběratel Riccardo Gualino,
zakladatel společností Snia Viscosa a Rumiance, vice-president Fiatu ve 20.
letech minulého století a vicepresident Lux Filmu po 1. světové válce. Sám Gualino popisuje dům takto: dvě dlouhá křídla jednopatrových budov ukončená
hepta-gony o dvou patrech jako dvě paže s dvěma zaťatými pěstmi,
s dominujícím nejvyšším obyt-ným domem ve středu.
|
|
Později přirovnával tvar domu k bustě a dokon-ce existuje
hypotéza, že architekt Busiri Vici byl při projektování budovy inspirován
portrétem sedícího finančníka. Po druhé světové válce připadla vila nadaci
pro hendikepované děti a v roce 1985 ji získal kraj Piemont. Ve vile jsou
umístěny hotelové pokoje, restaurace a konfe-renční sály vybavené moderní
audiovizuální technologií. Vila Gualino od roku 1997 hostí European Training
Foundation (agenturu Evropské unie, která se zabývá vývojem systémů
profesionální výchovy v zemích střední a východní Evropy) a další prestižní
vědecké instituce, např. ICER – International Centre for Economic Research.
Základ turínského setkání řešitelů projektu IDAP tvořily tradiční bloky
prezentací výsledků jednotlivých účastníků: umělé stárnutí, vizuální
hodnocení pergamenů – druhá kampaň, hydro-termální, termochemické a fyzikální
vlastnosti pergamenů a chemické kompoziční a struktu-rální poškození
pergamenů. Další příspěvky se týkaly statistického vyhodnocení předcho-zích
výsledků a možných korelací mezi výsledky z vizuálního hodnocení a
instrumentálních ana-lýz. Velice důležité z hlediska zhodnocení celého
projektu byly návrhy preventivního varovného systému (EWS) a digitálního
atlasu poškození pergamenu (DUPDA), které přednesl hlavní řešitel.
Náš příspěvek v oblasti vizuálního hodnocení pergamenů se skládal ze tří
částí. V první části (M. Součková) byl popsán postup řešení pro-blematiky
mikrobiálního poškození pergamenů. Vzorky pergamenu naočkované čistými
mikro-biálními kulturami byly kultivovány na různém podkladu a byl sledován
vznik viditelného po-škození pergamenu a jeho projevy: změna tloušťky,
barevnosti, výskyt trhlin, výrůstků a úbytek hmoty pergamenu. U nejvíce
poško-zených pergamenů byla provedena mikrosko-pická analýza pergamenových
vláken. Zároveň pokračoval průzkum historických pergamenů a vkládání
zjištěných údajů do databáze IDAP. Během uplynulého půlroku bylo prozkoumáno
6 rukopisů, což obnáší 8 různých typů per-gamenů. Všechny tyto pergameny byly
v minulosti restaurovány. V druhé části našeho příspěvku (M. Suchý z Archivu
Pražského hradu) byla představena sbírka Archivu Pražského hradu, jehož
vybrané pergameny budou také zahrnuty do databáze IDAP.
Poslední část příspěvku (J. Vnouček) ukázala mikrobiální poškození na
historických vzorcích a seznámila přítomné s příběhem rozděleného rukopisu
evangeliáře z 6. století, jehož zlomek je uložen v Praze právě v Archivu
Pražského hradu. Podstatná část rukopisu se nalézá v knihovně v Cividale a
další zlomek v knihovně v Benátkách. Tento evangeliář nám dává možnost
porovnat vliv různých vnějších okol-ností
na vlastnosti a vzhled
pergamenu. Náš
|
další
příspěvek se vztahoval k problematice hydrotermálních, termochemických a
fyzikálních vlastností pergamenů. V restaurátorském oddě-lení NK byla měřena
teplota smrštění uměle mikro biálně poškozených pergamenů a mikro-vzorků
historických pergamenů.
Zpestřením pracovního programu byla před-náška prof. Alessandra Vitale
Brovarona “Středověký rukopis jako zdroj historických informací:
poškození a restaurování v sou-vislosti s historickým a filologickým
výzku-mem. Případ Národní knihovny v Turínu”. S touto přednáškou
souvisela exkurze do turín-ské Národní knihovny, kterou pro nás připravili
italští kolegové. V roce 1904 vypukl v budově knihovny požár, který těžce
poškodil vzácné knihovní sbírky.
Ohněm bylo zasaženo i mnoho pergamenových rukopisů. Profesor Brovarone nám
v Národní knihovně ukázal vybrané pergameny v různém stupni poškození ohněm.
Některé rukopisy byly poškozeny tak, že je nebylo možno restaurovat a
zůstaly v původním stavu jako černé hroudy, v některých případech rozdělené
na dvě části s čitelným textem uprostřed. Jiné rukopisy se žárem značně
smrštily, bylo ale možno oddělit jednotlivé stránky, které se uchovávají
samostatně. Řada méně poškozených rukopisů byla během uplynulého století
restaurována různými způsoby.
Během našeho pobytu v Turínu jsme se zúčast-nili ještě dalších dvou exkurzí
do Archivio di Stato a Archivio Storico. Obě tyto instituce se zapojily do
projektu IDAP jako koneční uživatelé vybranými pergameny ze svých sbírek, u
kterých bude provedeno vizuální hodnocení, jehož výsledky budou zaneseny do databáze IDAP.
Díky perfektní péči italských kolegů a bohatému programu se jednání projektu
IDAP v Turínu stalo jednou z nejpříjemnějších událostí, které jsem během
řešení projektu dosud zažila.
Summary
Restoration experts at their respective section of the
National Libary of the Czech Republic and of the Prague Castle Archive
gathered at a contractors meeting of a European Union project entitled
“Improved Damage Assessment of Parchment” in Turin. At this gathering,
the program of these experts included information on the results of their
work in the visual assessment of pergamens and in analysing the hydrothermal,
thermochemical and physical properties of these pergamens. A part of this
program also entailed knowing better the pergamens damaged by a fire that
destroyed in the National Library in Turin in 1904. |