Doplňování knihovních fondů

Neperiodické dokumenty

Doplňování domácí literatury

Základem akviziční činnosti v oblasti doplňování domácí literatury bylo tradiční zaměření na získávání povinných výtisků národní produkce. Získané tituly, které jsou zařazovány do národního konzervačního fondu a do univerzálního knihovního fondu, jsou východiskem pro zpracování národní registrující bibliografie a umožňují sumarizaci statistických dat o vydávané neperiodické produkci v ČR.

Legislativním rámcem institutu povinného výtisku je zákon č. 37/95 Sb., o neperiodických publikacích, který kromě dalších povinností ukládá vydavatelům odevzdávat výtisky v úplnosti a včas. Zákonná ustanovení však nejsou plně respektována, a proto je nutné neustále provádět metodickou, konzultační a informační činnost. Neklesá ani objemná a pracná urgenční agenda, která kromě četných e-mailových, telefonických a osobních kontaktů představovala cca 1200 doporučených dopisů s žádostmi o dodání podstatně vyššího počtu chybějících titulů povinných výtisků. V případě bezvýsledně opakovaných urgencí bylo využíváno možnosti udělit vydavateli sankci za porušování zákona (§5, odst. 3 zák. č. 37/95 Sb.) - NK podává okresním úřadům návrhy na zahájení správního řízení o uložení pokuty za neodevzdané povinné výtisky. Celkem bylo od účinnosti zákona takto podáno 26 návrhů a některá správní řízení dosud nebyla ukončena. Uložením pokuty není dotčena povinnost vydavatele výtisky odevzdat.

Poprvé NK přistoupila k systematickým urgencím povinných výtisků elektronických dokumentů šířených na hmotných nosičích. Vzhledem k tomu, že někteří vydavatelé zařazují tyto ediční počiny mezi softwarové produkty (počítačové programy) a výklad ustanovení citovaného zákona neposkytuje dostatečnou oporu pro jejich zařazení do kategorie povinných výtisků neperiodických publikací, jsou zisky z této akce jen průměrné.

Výsledkem systematické akviziční práce je stále stoupající přírůstek titulů povinného výtisku. Celkový počet titulů v roce 1999 byl 18 750 (v r. 1998 17 484). Z uvedeného celkového počtu bylo 13 244 titulů knih (v r. 1998 12 460); 500 titulů kartografických děl (v r. 1998 460); 420 titulů grafiky (v r. 1998 440); 320 titulů hudebnin (v r. 1998 160); 1670 titulů pohlednic (v r. 1998 1317); 1355 titulů plakátů (v r. 1998 1450); 1241 titulů netištěných dokumentů (v r. 1998 1197). Kromě uvedených dokumentů bylo v rámci povinného výtisku do fondu zařazeno také 2972 titulů norem (v r. 1998 4642).

Celkový počet knihovních jednotek (dále k.j.) povinného výtisku v roce 1999 byl 34 393 (v r. 1998 32 097). Počet k.j. norem byl v roce 1999 2972 (v r. 1998 4642).

Pro roční statistiku o vydávané neperiodické produkci v ČR bylo v souladu s doporučeními UNESCO na základě došlého povinného výtisku v roce 1999 zpracováno 12 551 titulů (v r. 1998 11 738). Tento roční statistický výkaz KULT (MK) V 15-01 je jediným oficiálním zdrojem informací o dané oblasti.

Nákupem byl doplňován především studijní fond domácí literatury, i když ve srovnání s rokem 1998 byl zaznamenán určitý pokles ( v r. 1999 70,10 % a v r. 1998 75,52 % z celkového nákupu). Ten je výsledkem cílené redukce, která je podložena nově upravenými a zpřesněnými pravidly pro doplňování nezbytné studijní literatury z nabídky aktuální a běžně dostupné tržní produkce. Kromě toho jsou též doplňována vysokoškolská skripta (41,30 % z celkového přírůstku studijního fondu) zejména z profilových univerzitních oborů. Pro univerzální knihovní fond byly nakupovány nové tituly pro příruční knihovny studoven a dle možností byla posilována i bohemikální vrstva fondu dalšími exempláři. Pro národní konzervační fond se podařilo nakoupit na základě antikvárních nabídek a knižních aukcí nevelký počet vybraných deziderát hlavně z 1. poloviny 20. století. Velmi omezeně byly nakupovány netištěné speciální dokumenty a tituly pro interní příručky.

Podíl nákupu na celkovém přírůstku domácí literatury klesl na 9,77 % (v r. 1998 11,60 %). Celkem bylo nakoupeno 4277 k.j. ( v r. 1998 4890), z toho pro studijní fond 2998 k.j., pro univerzální knihovní fond 1123 k.j., pro národní konzervační fond 102 k.j., pro fond netištěných dokumentů 7 k.j. a pro interní příručky 47 k.j.

Průměrné náklady na jednu k.j. byly 234,95 Kč (v r. 1998 225,10 Kč). Opět je nutné konstatovat určitý nárůst i přesto, že nebyly realizovány žádné mimořádně náročné akviziční počiny a zároveň souběžně poklesl objem nákupu.

Dary jsou stále hlavním zdrojem pro retrospektivní doplňování deziderát a žádaných multiplikátů především z nabídek vyřazované literatury knihoven a jiných institucí nebo soukromých dárců. Protože ve většině případů jde o rozsáhlejší nabídky, musela NK během roku přistoupit k jejich určité formální regulaci (např. odmítání nabídek bez soupisu, bez dostatečných identifikačních údajů konkrétního titulu, odmítání celků bez možnosti výběru aj.). Pokračovalo postupné zpracování objemných darů z minulého období; z nových nabídek bylo prověřeno 24 773 titulů, z nichž bylo objednáno 566 (2,28 %).

Mezi cenné přírůstky patří např. dary z duplikátů Centrální katolické knihovny, dary knihovny Kláštera premonstrátů na Strahově, Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, knihovny Přírodovědecké fakulty UK a dalších, včetně darů od soukromých osob.

Získané dary byly v rámci retrospektivního doplňování většinou zařazeny do národního konzervačního fondu (1652 k.j.) a do univerzálního knihovního fondu (1114 k.j.), minimálně do studijního fondu (161 k.j.), interních příruček (13 k.j.) a do fondu netištěných dokumentů (14 k.j.). Celkem bylo zařazeno 2954 k.j. ( v r. 1998 4024). Podíl darů na celkovém přírůstku domácí literatury byl 6,75 % (v r. 1998 9,54 %).

Z tzv. interních zdrojů (rezervní fondy, fond ISBN, xerokopie) bylo do fondů zařazeno celkem 1488 k.j. (v r. 1998 302), z toho do studijního fondu 460 k.j., do univerzálního knihovního fondu 614 k.j., do národního konzervačního fondu 407 k.j. a pro jiné účely bylo vyčleněno 7 k.j. Podíl interních zdrojů na celkovém přírůstku byl 3,40 % (v r. 1998 0,72%). Jako náhrady bylo do fondů zařazeno celkem 659 k.j. (v r. 1998 847), z toho do univerzálního knihovního fondu 428 k.j. a do studijního fondu 231 k.j. Podíl náhrad na celkovém přírůstku byl 1,50 % (v r. 1998 2,01 %).

Ve srovnání s předchozími lety byl v doplňování domácí literatury zaznamenán další nárůst přírůstku dokumentů. Projevuje se především v kategorii povinných výtisků knih, a to jak počtem titulů, tak počtem knihovních jednotek. V této souvislosti je nutné opakovat loňské konstatování, že nárůst dokumentů je sice výsledkem úspěšné a systematické akviziční práce, ale zároveň zvyšuje objemy činností, které souvisejí se základní evidencí dokumentů a jejich distribucí do linky zpracování. Kapacity pracoviště jsou vyčerpány a aktivní akvizice je stále více krácena ve prospěch evidenčních činností.

Celkový objem přírůstku domácí literatury byl 43 771 k.j. (v r. 1998 42 160). Kromě toho bylo do národního konzervačního fondu zařazeno 2 972 k.j. norem.

Doplňování zahraniční literatury

Akviziční činnost v oblasti doplňování zahraniční literatury se zaměřuje na výběrové získávání dokumentů z profilových oborů, tj. z oborů společenských věd, přírodních věd, kultury a umění.

Ve srovnání s předchozím rokem byl v roce 1999 zaznamenán mírný pokles celkového přírůstku. Bylo získáno 11 314 k.j. (v r. 1998 12 977), z toho 9980 tištěných dokumentů, 1162 speciálních druhů netištěných dokumentů, 172 monografií a databází na CD-ROM - graf.

Podíl výměny na přírůstku tištěných dokumentů byl 45 % (5087 k.j.), darů 26 % (2907 k.j.), nákupu 17,5% (1986 k.j.). Netištěné dokumenty jsou získávány jak nákupem, tak darem nebo výměnou, ale vzhledem k malému objemu přírůstku (11,5 %, tj. 1334 k.j.) není zde uváděn statistický rozbor způsobu nabytí.

V mezinárodní výměně publikací je ve srovnání s předchozím rokem patrný určitý procentuální vzestup podílu na celkovém přírůstku. V letech 1995-1998 se tento podíl pohyboval mezi 38-59,5 %, v roce 1999 činil 45 % a počet získaných k.j. (5087) proti roku 1998 (4955) mírně vzrostl.

Ve vyspělých státech jsou patrné tendence k omezování výměny, což je obecně dáno zvyšující se pracností výměny jako druhu doplňování a konkrétně ve vztahu k nám rozšiřováním možností nákupu české literatury v zahraničí. Výměna je však pro nás i nadále vzhledem k dlouhodobě tíživé ekonomické situaci nejefektivnějším zdrojem doplňování. Prohlubování spolupráce je nezbytné a finančně nenahraditelné tam, kde jsou dlouhé tradice vzájemných vztahů a dobrých pracovních kontaktů, a také s institucemi v zemích, kde je knižní trh uzavřený pro zahraniční dodavatele. Mimořádně významným přínosem je výměna periodik, která tvoří zhruba polovinu přírůstků zahraničních titulů, a to za podstatně nižší finanční náklady, než je běžné předplatné.

Výměnné kontakty se neustále prověřují a upravují, sleduje se vzájemná bilance výměnných kont. Některé kontakty je účelné hodnotit až v delším časovém rozmezí. Již tradičně je spolehlivá a kvalitní výměna s partnery z německé jazykové oblasti (Německo, Rakousko, Švýcarsko), z románské jazykové oblasti (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a z Belgie. Vysoce hodnotná je výměna s USA a Velkou Británií, dobře funguje výměna se skandinávskými státy a Kanadou. Pro nezájem partnerů byla omezena výměna s Nizozemskem. Po překonání určitých ekonomických obtíží se velmi dobře rozvíjí výměna s Ruskem, zlepšily se kontakty s Ukrajinou a Běloruskem. Velmi kvalitní je spolupráce s pobaltskými státy. Úspěšná je výměna s Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Slovenskem, Slovinskem, zlepšila se spolupráce s Bulharskem, kontakty oživilo Chorvatsko. Velmi úspěšně pokračuje výměna s Tchaj-wanem, naopak stagnuje výměna s Čínou a Indií. Nově byla zahájena výměna se Saudskou Arábií, zájem o výměnu projevily Venezuela a Argentina.

Z celkového počtu 295 výměnných kontaktů v 57 zemích bylo nejvíce partnerů v Německu (60), USA (40), Španělsku (19), Itálii (18), Polsku (16), Maďarsku (10), Velké Británii (9), Rusku (8), v dalších zemích pak vždy méně než osm.

Nejvíce publikací bylo získáno z Německa (1455), Ruska (597), Polska (519), USA (437), Velké Británie (232), Francie (215), Rakouska (170), Švédska (159), Rumunska (128), z dalších zemí vždy méně než sto dvacet.

Kromě tištěných publikací byly v rámci výměny získány i některé národní bibliografie na CD-ROM (slovenská, slovinská, polská, kanadská, venezuelská) a 123 monografií na CD-ROM.

Podíl darů zahraniční literatury na celkovém přírůstku se v letech 1995-1998 pohyboval mezi 26,4-34 %. V roce 1999 byl podíl na celkovém přírůstku 26 % a počet získaných k.j. (2907) proti roku 1998 (3302) poklesl.

Původci darů jsou různé organizace a instituce (mezinárodní organizace, zastupitelské úřady, ministerstva, nadace, univerzity aj.) a jednotlivé soukromé tuzemské nebo zahraniční osoby. Mezi nejhodnotnější patřily např. dary zprostředkované zastupitelskými úřady (Turecko, Izrael, Itálie, Dánsko), dary z knižních grantů (Japonsko, Korea), dary institucí (Deutsche Schillergesellschaft, Magistrat der Stadt Wien, Filozofická fakulta UK) a mnoho dalších. Proti roku 1998 bylo podstatně méně darů z veletržních akcí. Dary neprofilové literatury byly v mnoha případech nabídnuty jiným institucím.

Nejvíce publikací bylo darem získáno z Německa (553), USA (448), Francie (354), Velké Británie (230), Slovenska (171), Švýcarska (160), Rakouska (117), Ruska (115); z dalších zemí vždy méně než sto.

Kromě tištěných publikací bylo darem získáno i 23 monografii na CD-ROM.

Podíl nákupu na celkovém přírůstku zahraniční literatury se v letech 1995-1998 pohyboval mezi 13,5-20,5 %. V roce 1999 byl podíl na celkovém přírůstku 17,5 % a počet získaných k.j. (1986) proti roku 1998 (2666) poklesl.

Vzhledem k trvalému nedostatku finančních prostředků byly opět nakupovány jen nezbytné profilové tituly, zajišťovány kontinuace, nejnutnější tituly pro příručky a studovny a pro nově vybudované Referenční centrum. Nákup se soustředil hlavně na encyklopedické a slovníkové publikace, které cenově patří k nejdražším.

Průměrné náklady na jednu publikaci stouply na l933 Kč (v r. 1998 to bylo 1126 Kč), což je odrazem soustavně vzrůstajících cen a menších možností nákupu s výraznými slevami (např. se nekonala akce výhodného prodeje americké produkce v Centru pro demokracii a svobodné podnikání).

Nejvíce publikací bylo nakoupeno z Německa (464), Velké Británie (389), USA (321), Itálie (164), Slovenska (150), Francie (106); z dalších zemí vždy méně než sto.

Kromě tištěných publikací bylo zakoupeno 7 monografií na CD-ROM a zabezpečeny aktualizace 15 titulů bibliografických a nakladatelských databází na CD-ROM. Průměrné náklady na jeden monografický titul byly 7280 Kč. Průměrné náklady na jednu kontinuaci CD-ROM 56 968 Kč (pokles částky proti r. 1998 je dán nabídnutými slevami a příznivým kurzem koruny v době úhrady plateb).

Historické a speciální hudební fondy

Na akvizici historických fondů bylo možné vyčlenit pouze 200 000 Kč. Z těchto prostředků byly zakoupeny dva prvotisky v celkové hodnotě 135 000 Kč, dále dva novodobé jazykově české rukopisy a šest starých tisků.

Byly získány vzácné hudební tisky 16. a 17. století, v rámci přímých nákupů se podařilo získat pět tisků pražského nakladatele J. Nigrina a čtyři tisky benátské provenience.

Fond tištěných hudebnin byl rozšířen o významný dar Centra pro barokní hudbu ve Versailles (Centre de Musique Baroque de Versailles), zároveň byla s tímto střediskem navázána spolupráce.

Periodika

Výše finanční dotace na nákup zahraničních odborných periodik byla o 100 000 Kč nižší než v roce 1998 a prakticky při neustále stoupajících cenách znamená snížení počtu nakupovaných titulů.

Oddělení periodik se podílelo na jednáních pracovní skupiny pro přípravu programu Optimalizace dostupnosti informací ze světových periodických informačních zdrojů v českých knihovnách. Tato práce vyústila v podání návrhu projektu a spoluřešitelského podílu na dvou dalších projektech programu Informační zdroje pro výzkum a vývoj, vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Výsledky těchto projektů se projeví až od roku 2000 převážně v oblasti přístupu k elektronickým zdrojům.

Do národního konzervačního fondu bylo zařazeno jako povinný výtisk 4000 k.j., což představovalo 3115 titulů. Do univerzálního knihovního fondu bylo zařazeno 553 k.j. (2606 titulů); nákupem pak 89 titulů. Jako spotřební výtisky převážně do studoven bylo nakoupeno 134 titulů a z darů použito dalších 12 titulů.

V oblasti zahraniční literatury bylo celkem získáváno 814 titulů periodik, z toho výměnou prostřednictvím oddělení doplňování zahraniční literatury 401 titulů, formou darů 8 titulů a nákupem 405 titulů.